Čína v poušti postavila makety amerických válečných lodí. Budou zřejmě sloužit jako terče

Nahrávám video

Čínská armáda postavila v poušti na severozápadě země napodobeniny americké letadlové lodi a dalších válečných plavidel USA. Chce je pravděpodobně využívat jako terče při vojenských cvičeních. Na základě satelitních snímků o tom v pondělí informovaly agentury AP a Reuters. Čínské ministerstvo obrany zveřejněné snímky nechce komentovat.

Na snímcích společnosti Maxar Technologies, která se specializuje na výrobu satelitů, uveřejněných v neděli jsou vidět obrysy americké letadlové lodi a nejméně dvou torpédoborců třídy Arleigh Burke. Společnost Maxar uvedla, že snímky pocházejí z pouště Taklamakan v čínské provincii Sin-ťiang.

Na fotografiích je rovněž patrný kolejový systém s rozchodem šest metrů, na němž je terč o velikosti lodi. Pohyb po železnici by podle expertů mohl simulovat plavbu.

Ministerstvo zahraničí v Pekingu nechtělo satelitní snímky komentovat. „O situaci, kterou jste zmínil, nic nevím,“ tvrdí mluvčí čínské diplomacie Wang Wenbin.

Satelitní snímky makety americké válečné lodě v čínské poušti Taklamakan
Zdroj: Maxar Technologies/AP

Nezávislý Americký námořní institut na internetových stránkách uvedl, že modely plavidel jsou součástí nové čínské střelnice budované Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou (ČLOA). V lokalitě armáda dříve testovala rané verze protilodních balistických střel.

Makety lodí by podle námořního institutu mohly být využívány při přípravě čínské armády na případný střet s námořnictvem Spojených států, uvedla agentura AP. 

Poušť lépe skryje testy raket

Čínský program na vývoj protilodních raket má pod dohledem raketové dělostřelectvo ČLOA. Podle výroční zprávy amerického Pentagonu vyzkoušelo čínské raketové dělostřelectvo balistické střely DF-21 poprvé v červenci roku 2020. Test se odehrál ve sporném území severně od Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři.

Zkouška raket na otevřeném moři mohla Číně ukázat, „že jsou stále daleko od vytvoření přesné protilodní balistické střely,“ vysvětlil pro agenturu Reuters odborník na mezinárodní vztahy v asijsko-pacifickém regionu Collin Koh.

Koh předpokládá, že střelnice v poušti není součástí poslední fáze vývoje, protože pouštní podnebí neodráží reálné podmínky na moři, což může ovlivnit zaměřování a další senzory.

Pouštní střelnice ale armádě umožní provádět testy mnohem bezpečněji. „Nejlepší způsob, jak to testovat a ukrýt před zvědavými zraky americké armády a tajných služeb, je dělat to ve vnitrozemí,“ myslí si Koh.

Peking posiluje zbrojení

Napětí v Jihočínském moři roste, Peking si nárokuje většinu jeho rozlohy. Filipíny, Brunej, Malajsie nebo Vietnam taková tvrzení s podporou Američanů zpochybňují. Svůj vliv se snaží Čína v poslední době posilnit i v Myanmaru.

Čínští komunisté požadují také území kolem Tchaj-wanu. Samotný Tchaj-wan, ke kterému se v posledních měsících chovají agresivněji, považují za čínskou provincii. Tchaj-wan přitom funguje desítky let de facto jako nezávislý stát.

„Budeme dál podporovat tchaj-wanskou obranu a bránit jakýmkoli jednostranným akcím, které se snaží změnit status quo,“ prohlásil minulý čtvrtek mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.

Ministr zahraničí USA Antony Blinken se letos v červenci zastal také Filipín. Blinken prohlásil, že Američané budou ostrovní stát bránit, pokud dojde k útoku. Čínu varoval, aby se zdržela provokativního chování, připomíná agentura Reuters.

Nároky v Jihočínském moři
Zdroj: Voanews

Čína v posledních letech výrazně posílila vojenské kapacity, výdaje na obranu se ročně zvyšují o sedm procent. Podle amerického ministerstva obrany by mohla asijská velmoc do roku 2030 vlastnit až tisíc jaderných hlavic, pětkrát víc než nyní.

Největší nukleární arzenál ale doposud drží Američané. Dosažení takzvané jaderné parity je Čína stále velmi vzdálena. Washington a Moskva mají k dispozici přes šestnáct set jaderných hlavic, které je možné kdykoli nasadit, a několik tisíc dalších v zásobě. 

Sinolog a spolupracovník projektu Sinopsis David Gardáš řekl v Horizontu ČT24, že Čína se dlouhodobě snaží prezentovat jako mírotvorce, který nechce použít zbraně v tvrdém konfliktu. „Nicméně se zároveň netají tím, že do roku 2049 by se ráda stala špičkou v technologické oblasti, především vojenské.“ Je tedy podle něj otázkou, nakolik zůstane pouze u testovací fáze, aniž by došlo na tvrdý konflikt.

Připomněl také aktivitu čínských lodí daleko v mezinárodních vodách, zájmy Pekingu v Africe či Arktidě. Minulý měsíc Čína také otestovala hypersonickou raketu, čímž překvapila americké vedení a bezpečnostní síly, uvedl sinolog. Ve svém konceptu pak má Peking vedle tvrdého konfliktu také psychologickou, informační a legislativní válku, dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 11 mminutami

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 18 mminutami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 2 hhodinami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
před 3 hhodinami

Mandát v Senátu USA po zesnulém republikánu Grahamovi převezme jeho sestra

Uvolněné křeslo v Senátu Spojených států po nečekaně zesnulém republikánovi Lindsey Grahamovi zaujme jeho sestra Darline Grahamová Nordoneová. V pondělí to oznámil guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster, jehož stát Graham v horní komoře Kongresu USA zastupoval, napsala v noci na úterý agentura AP. Grahamová Nordoneová dokončí Grahamův mandát, který skončí v lednu nadcházejícího roku.
05:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoK útokům na německé vlaky se přihlásili levicoví extremisté

Ke žhářským útokům na německé železnici se přihlásilo radikálně levicové Komando Angry Birds. Vlaky mezi Düsseldorfem a Kolínem nad Rýnem nejezdily od pátečního dopoledne do sobotního večera. Úřady událost vyšetřují jako možnou sabotáž. Zajistit stoprocentní ochranu je podle odborníků nemožné.
před 15 hhodinami

Devět evropských zemí založilo s Ukrajinou koalici antibalistické obrany

Lídři devíti evropských zemí se dohodli s Ukrajinou na založení koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Česká republika se na této iniciativě nepodílí, premiér Andrej Babiš (ANO) ale tvrdí, že o účast za určitých podmínek zájem má. Francie po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži oznámila, že Ukrajině umožní licenční výrobu zbraní a že Kyjev od ní koupí šestnáct letounů Rafale.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.