Filipíny protestují proti tomu, že se v jejich výlučné ekonomické zóně rozptýlily stovky plavidel čínské námořní milice. Peking, který si navzdory verdiktu mezinárodního soudu nárokuje v Jihočínském moři rozhlehlé oblasti, tvrdí, že se lodě jen skrývaly před špatným počasím.
V oblasti Jihočínského moře nárokované Filipínami zakotvily stovky čínských lodí
Události: Napětí v Jihočínském moři (zdroj: ČT24)
Filipínská námořní hlídka pořídila záběry flotily čínských rybářských lodí kotvících u útesu Whitsun. Okolní vody si nárokuje Čína i Filipíny. Manila napočítala 250 lodí uvnitř filipínské výlučné ekonomické zóny. Pekingu nařídila, ať je stáhne a přestane narušovat suverénní území.
Čína, která si přisvojuje skoro celé Jihočínské moře, tvrdí, že rybáři jen hledali útočiště před špatným počasím. „Útes Whitsun je součástí Spratlyho ostrovů a čínské rybářské lodě tam lovily odjakživa. Nedávno tam kotvily, aby se skryly před silným vichrem. To je normální. Doufám, že to všichni berou rozumně,“ reagoval na výzvu Filipín mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing.
Státy v oblasti mají už roky podezření, že Čína využívá rybářské flotily jako námořní milice, aby jí pomohly prosazovat územní nároky. Posádky podstupují vojenský výcvik.
Čínské lodě u útesu Whitsun
Napětí v oblasti roste
Jihočínské moře je srdcem jednoho z nejsložitějších územních sporů třetího tisíciletí. Požadavky vznáší šest zemí, nejagresivnější je Čína. Mezinárodní soud její nároky odmítl, ale Peking verdikt ignoruje. Filipíny, Brunej, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam mu vzdorují, ale napětí v posledních letech stoupá.
„Nacházejí podporu u USA, které se chovají jako ochránci mezinárodních práv a norem. Je ale nepravděpodobné, že by vytvořily nějaký protičínský blok v jihovýchodní Asii,“ míní analytik Kalvin Fung Ka Shing z Waseda University.
Sporné vody jsou bohaté na nerostné zdroje a mimořádně důležité pro mezinárodní dopravu. Vede tam až třetina obchodních tras pro zboží za biliony dolarů.