Austrálie považuje nároky Číny v Jihočínském moři za nezákonné. Podpořila USA

Austrálie se připojila ke Spojeným státům s prohlášením, že považuje nároky Číny v Jihočínském moři za nezákonné. USA tento měsíc odmítly nároky Číny na velkou část Jihočínského moře. To vyvolalo kritiku Pekingu, který tvrdí, že pozice USA zvyšuje napětí v regionu.

Austrálie předložila v pátek Organizaci spojených národů deklaraci, ve které uvedla, že také odmítá námořní požadavky Číny v moři, protože jsou podle ní v rozporu s Úmluvou OSN o mořském právu.

Austrálie také nesouhlasí s tvrzením Číny, že její suverenitu nad Paracelskými a Spratlyovými ostrovy „široce uznala mezinárodní komunita“.

Nahrávám video

Reakce Austrálie přichází poté, co americký ministr zahraničí Mike Pompeo tento měsíc prohlásil, že Čína nemá žádnou právní oporu pro své ambice v Jihočínském moři a roky zastrašuje další pobřežní státy. Svět podle něj neumožní Číně, aby se chovala k Jihočínskému moři jako ke své námořní říši, a USA podpoří státy, které věří, že Čína porušuje jejich námořní nároky.

Spojené státy dlouho nesouhlasí s expanzními územními nároky Číny v Jihočínském moři. Na strategické vodní cesty pravidelně vysílají své válečné lodě a tvrdí, že tak činí v rámci zásady svobodné plavby.

  • Jihočínským mořem vedou významné námořní trasy, ročně je tudy přepraveno zboží za zhruba tři biliony dolarů (67,6 bilionu korun). Čína vybudovala základny na atolech v oblasti, ale tvrdí, že její úmysly jsou mírové.
  • Čína si nárokuje 90 procent potenciálně energeticky bohatých vod. Část si však nárokují také Brunej, Malajsie, Filipíny, Tchaj-wan a Vietnam.

Prohlášení Austrálie k požadavkům Číny přichází v době, kdy se ministři zahraničí a obrany obou zemí připravují na cestu do Washingtonu, aby se zde 28. července zúčastnili bilaterálního fóra.

Diplomatické napětí mezi Čínou a Austrálií se nedávno zhoršilo kvůli různým otázkám, včetně australské výzvy k mezinárodnímu vyšetřování nového koronaviru, který se prvně objevil koncem loňského roku v čínském městě Wu-chan.

Čínské letectvo v těchto dnech vyslalo varování americkým válečným lodím, které se ve sporných vodách účastní vojenských manévrů. Do těch se po jejich boku zapojila i australská a japonská plavidla. Zbrojení v oblasti, o kterou vede spory šestice zemí, je jedním z nejproblematičtějších bodů americko-čínských vztahů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole téměř dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů téměř dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 32 mminutami

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 6 hhodinami

Evropský pohled