Čínský parlament zvolil do čela země Si Ťin-pchinga na třetí funkční období. Vládnout ale může až do smrti

Nahrávám video
Události: Třetí období Si Ťin-pchinga
Zdroj: ČT

Čínský parlament v pátek jednomyslně prezidentem zvolil dosavadní hlavu státu Si Ťin-pchinga, a to na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Podle agentury AP je možné, že devětašedesátiletý politik u moci zůstane doživotně. Agentura Reuters ho označuje za nejmocnějšího vůdce asijské velmoci od zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga.

Si Ťin-pching je prezidentem 1,4miliardové země od března 2013 a v čele Komunistické strany Číny stojí dokonce od listopadu 2012. Podle dříve platných pravidel by letos v úřadu hlavy státu musel skončit, parlament ale v roce 2018 z ústavy vyškrtl klauzuli omezující výkon funkce na dva po sobě jdoucí mandáty. Si tedy může teoreticky vládnout neomezeně dlouho.

Už loni v říjnu si zajistil třetí pětileté funkční období jako generální tajemník komunistické strany a nyní k tomu znovu přidal i prezidentský úřad, když se pro něj podle AP vyslovilo 2952 delegátů a žádný nebyl proti. Parlament Sia zvolil také za vrchního velitele Čínské lidové osvobozenecké armády.

Ke znovuzvolení mu v pátek pogratuloval ruský vládce Vladimir Putin, který zmínil, že věří v posílení jejich spolupráce v regionálních a mezinárodních otázkách. „Jsem přesvědčen, že společným jednáním zajistíme rozšíření plodné rusko-čínské spolupráce v celé řadě oblastí,“ napsal šéf Kremlu v telegramu do Pekingu. Si od ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru několikrát jednal s Putinem a v jarních měsících by měl Moskvu navštívit.

Čína bude mít i nového premiéra

Viceprezidentem, jehož pozice je spíše symbolická, se v pátek stal osmašedesátiletý Chan Čeng, který byl v minulosti starostou mnohamilionové Šanghaje a do loňska také členem politbyra. Nový premiér bude oznámen v sobotu; podle předpokladů se jím stane třiašedesátiletý někdejší šanghajský stranický vůdce Li Čchiang.

Novým předsedou parlamentu je šestašedesátiletý Čao Le-ťi, který si získal prezidentovu důvěru jako někdejší šéf vlivné disciplinární komise čínské komunistické strany. Komise vede protikorupční tažení, jež podle názoru politologů pomohlo prezidentovi zbavit se svých odpůrců.

Letošní týdenní zasedání parlamentu se koná v problematické době pro Čínu i Sia, který po protivládních protestech v prosinci po třech letech náhle ukončil přísná opatření proti šíření koronaviru, což si podle západních pozorovatelů vyžádalo množství obětí.

Politika nulové tolerance, která držela miliony lidí doma, předtím frustrovala řadu obyvatel a zároveň brzdila tamní ekonomiku – růst čínského hrubého domácího produktu v roce 2022 meziročně zpomalil na tři procenta.

Pragmatik v „jádru strany“

Si Ťin-pching je považován za ambiciózního a pragmatického politika. Na rozdíl od některých svých stranických kolegů se mu úspěšně daří vyhýbat se skandálům. Značnou popularitu mezi lidmi Siovi vynesla rozsáhlá protikorupční politika, Číňané prezidentovi přezdívají „strýček Si“.

Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla, podle některých je dokonce nejsilnějším vůdcem od dob Mao Ce-tunga. Soustředil ve svých rukou tolik moci jako žádný jiný čínský vůdce nejméně za posledních 30 let a zároveň posílil vliv komunistické strany.

Si bývá označován za „jádro strany“. Takto byli v minulosti nazváni jen tři politici – zakladatel komunistické Číny a vůdce první generace Mao Ce-tung, reformní vůdce druhé generace Teng Siao-pching a vůdce třetí generace exprezident Ťiang Ce-min. Si Ťin-pchinga strana takto poprvé označila v roce 2016.

Loni v říjnu si Si zajistil bezprecedentní třetí pětileté funkční období jako generální tajemník vládnoucí komunistické strany. Podle agentury AP je možné, že zůstane u moci doživotně. Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 čínský parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 27 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen.
před 59 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 4 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 5 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...