Nejméně deset tisíc lidí údajně zahynulo při demonstraci za demokratizaci Čínské lidové republiky v roce 1989 na pekingském náměstí Tchien-an-men. Vyplývá to z nedávno odtajněných britských dokumentů, o kterých informoval server BBC News. Doposud se oficiální odhady počtu obětí pohybovaly mezi několika stovkami a více než tisícovkou.
Až deset tisíc lidí zemřelo v roce 1989 při masakru na náměstí Tchien-an-men, uvádí britské dokumenty
Tragické události v Pekingu předcházely několikatýdenní protesty, ve kterých demonstranti požadovali zavedení demokratických svobod – svobody projevu a tisku. Čínská armáda ale poslala proti demonstrantům na Tchien-an-men v noci z 3. na 4. června 1989 tanky. Ve 22:00 hodin začala armáda do davu, který se snažil tankům zablokovat cestu, střílet. Vojenská akce trvala tři hodiny, poté se vojáci stáhli a čekali na rozkazy. Čtveřice studentských vůdců pak s vojáky vyjednala, že studenti mohou opustit náměstí.
Na konci června 1989 čínská vláda uvedla, že při zásahu přišlo o život 200 civilistů a několik desítek příslušníků bezpečnostních sil. Podle původních odhadů si ale tehdy masakr vyžádal nejméně 1300 obětí, neoficiální zdroje hovořily i o sedmi tisících.
Tehdejší britský velvyslanec v Pekingu Alan Donald ale v tajné diplomatické depeši, která byla letos v říjnu odtajněna, napsal, že obětí bylo na náměstí Nebeského klidu minimálně deset tisíc. Tento údaj prý získal od přítele člena čínské státní rady, což je nejvyšší administrativní orgán, v jehož čele stojí premiér.
Telegram, který britský ambasador Donald poslal den po masakru, tedy 5. června 1989, je uložen v britském státním archivu v Londýně. Donald uvedl, že zdrojem informace byl jeho „blízký přítel, který je v současné době členem státní rady“. Dodal, že zdroj byl v minulosti spolehlivý a dokáže rozlišit fakta a pouhé spekulace.
Studenti se chytili za ruce, ale byli sraženi tanky, napsal velvyslanec
Ambasador v depeši také vylíčil průběh masakru: „Studenty vyrozuměli, že mají hodinu na to, aby opustili náměstí, ale po pěti minutách na ně zaútočily tanky. Studenti se chytili za ruce, ale byli sraženi tanky. Ty pak přejížděly znovu a znovu těla, rozmačkávaly je na paštiku a zbytky shrnul buldozer. Pozůstatky pak byly spáleny a hadicí spláchnuty do stoky.“
Čtyři zraněné studentky prý prosily o své životy, vojáci je ale probodli bajonety. Podle Donalda „se někteří členové státní rady tehdy domnívali, že země je na pokraji občanské války“.
O demonstracích z roku 1989 se doposud nepíše v žádných čínských učebnicích. Informace nejsou k dohledání ani ve veřejně dostupných knihách, ani na cenzurovaném internetu. V minulém roce museli také v Hongkongu vyklidit muzeum, které připomínalo události na náměstí Tchien-an-men. Jednalo se o jediné místo v Číně, kde byly materiály o události veřejně přístupné. Otevřené bylo pouze dva roky
Přesto si výročí událostí každoročně připomínají aktivisté po celém světě, včetně Hongkongu a Tchaj-wanu.