Na sedmdesát tisíc lidí slavilo na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) sté výročí založení Komunistické strany Číny. Nad náměstím prolétly stíhačky a vrtulníky, lidé sborově zpívali socialistické písně. Prezident Si Ťin-pching v hodinovém projevu varoval cizí mocnosti před zasahováním do čínských záležitostí.
Přibližně třicet vrtulníků vytvořilo na nebi nápis „100“, čemuž na balkóně brány Nebeského klidu přihlíželi vysocí státní i straničtí činitelé. Právě odtud komunistický vůdce Mao Ce-tung v roce 1949 vyhlásil Čínskou lidovou republiku. Nad městem rovněž prolétly stíhačky zanechávající za sebou červenou, žlutou a modrou barvu.
Stovky lidí zpívaly za doprovodu armádní kapely písně „Socialismus je dobrý“ či „Bez komunistické strany by nebyla nová Čína“. Výročí strany připomnělo také 100 výstřelů z děl.
Na náměstí a v jeho okolí panovala přísná bezpečnostní opatření a úřady přinutily prodemokratické a protikomunistické aktivisty, aby opustili hlavní město, přičemž některé z nich umístily do domácího vězení, poznamenala japonská tisková agentura Kjódó s odvoláním na své zdroje.
„Velká ocelová zeď“
S očekávaným projevem vystoupil na úvod oslav prezident Si Ťin-pching. „Musíme zachovat vedoucí pozici strany. Úspěch Číny závisí na straně,“ řekl muž, který do svých rukou podle Reuters soustředil největší moc od dob „velkého kormidelníka“ Mao Ce-tunga.
Si ve svém zhruba hodinovém projevu také uvedl, že čínský lid nikdy nedopustí, aby jej utlačovaly cizí síly. „Každý, kdo se k tomu odváží, si rozbije hlavu do krve o Velkou ocelovou zeď, kterou ukovalo přes 1,4 miliardy Číňanů,“ varoval prezident, za což si vysloužil potlesk publika.
Řekl také, že Čína splnila vytyčený cíl dosáhnout „přiměřeně prosperující společnosti“. Vzestup Číny je podle Siho „nezvratný“ a doba „kolonizace“ navždy pryč, uvedla agentura AFP.
Čína se pyšní rychlým ekonomickým zotavením po pandemii covidu-19 a zaujímá stále asertivnější postoje na mezinárodní scéně. Současně čelí i kritice Západu za své počínání v Hongkongu či provincii Sin-ťiang, potýká se také s nepříznivými demografickými trendy, které ohrožují dlouhodobý ekonomický růst.
„Musíme urychlit modernizaci národní obrany a ozbrojených sil,“ řekl Si. Slíbil také zajistit v Hongkongu „společenskou stabilitu“, která bude chránit čínskou bezpečnost i suverenitu. Opětovné „sjednocení“ s Tchaj-wanem nazval „neochvějným dějinným úkolem“ Číny, která musí zabránit jakýmkoliv pokusům o vyhlášení nezávislosti tohoto ostrova.
Běžné Číňany oslavy nezajímají
Podle zpravodajky ČT v Asii Barbory Šámalové cílily nacionalisticky laděné oslavy zejména na domácí publikum, lidé mohli ceremoniál sledovat na obřích obrazovkách rozmístěných po celém Pekingu. „Záznam se stále opakuje a nejspíš se ještě nějakou dobu opakovat bude,“ uvedla Šámalová s tím, že obsah ceremoniálu zdůraznil zájem strany o nejmladší generace.
„Domnívám se, že běžné Číňany (výročí strany) příliš nezajímá, starají se o své životy. Se zájmem se večer podívají na ohňostroj nebo světelnou show, které se plánují v řadě měst, ale to je tak všechno,“ hodnotí zpravodajka.
Kontrola i schopnost reagovat na změny
Komunistická strana Číny se dostala k moci v roce 1949 za Mao Ce-tunga. Původně se orientovala na rolníky a dělníky, později však přijala některé tržní principy a umožnila podnikání. Ponechala si ovšem leninský model autoritářského způsobu vládnutí.
Podle sinologa Ondřeje Kučery umožnily čínské komunistické straně přežít sto let dva hlavní faktory. „Prvním je vysoce efektivní organizace po sovětském vzoru, která kladla důraz na strukturu, způsob řízení a kontrolu strany. Druhý důvod, kde se ale čínští komunisté od těch sovětských odchýlili, byla schopnost měnit strategii v závislosti na realitě. Právě to umožnilo straně přežít tak, že dnes může sté výročí oslavit v plné parádě,“ míní Kučera.
V zemi s 1,4 miliardy obyvatel má nyní strana přes 95 milionů členů.
