Víkend nabídne působivé nebeské divadlo. Na obloze se potká Měsíc v úplňku s Jupiterem a Saturnem

O víkendu nastane na obloze působivé setkání planet Jupiter a Saturn s Měsícem v úplňku. Koncem července bude nejhezčí pohled na Mléčnou dráhu a lidé mohou také vyhlížet meteory z roje Perseid. Úplněk nastane 24. července.

„Měsíc bude velice blízko velkých planet. Teď, jak se dostává do fáze úplňku, tak je na opačné straně oblohy. A ve stejné části oblohy jsou Jupiter a Saturn, které jsou blízko opozice se Sluncem. Čili tam bude jejich velice pěkné setkání,“ uvedl astronom a astrofotograf Petr Horálek.

Nejlepší podívaná podle něj nastane z 25. na 26. července, „kdy budou Jupiter, Saturn a Měsíc po úplňku tvořit takový hezký trojúhelník a budou vidět po celou noc,“ popsal.

Měsíc kolem úplňku nyní ruší pohled na Mléčnou dráhu, brzy však podle Horálka ustoupí z noční oblohy na ranní a podmínky se výrazně zlepší. „Zase se začne objevovat krásná letní Mléčná dráha, která právě na přelomu července a srpna bývá vidět nejlépe. Kolem půlnoci je v nadhlavníku. Takže je vidět po celou noc. To je asi největší lákadlo, zejména pro ty, kteří pojedou na dovolenou někam do přírody,“ uvedl.

„Jupiter a Saturn jsou navíc pozorovatelné, úhlově, relativně nedaleko Mléčné dráhy. Když bude člověk zrakem sjíždět po Mléčné dráze na jih, tak vedle centra Mléčné dráhy, tedy zhruba nad jihem vlevo, najdeme jeden z jasnějších objektů – Saturn. A Jupiter, který je v průběhu noci nejjasnějším objektem,“ popsal astronom.

Venuše a Perseidy

Horálek podotkl, že jedinou ještě jasnější planetou je Venuše, ovšem už za soumraku. Lidé ji mají zvečera hledat nad západním obzorem. „Ale tam je opravdu potřeba mít dokonale odkrytý obzor, protože je nizoučko a zapadá za soumraku, když je ještě světlo. Ale svítí opravdu intenzivně. Když člověk bude mít odkrytý obzor, tak by měl mít šanci spatřit ji bez větších potíží,“ řekl. 

Příští týden se začnou objevovat také Perseidy, které letos vrcholí v noci z 12. na 13. srpna. „Nicméně už od konce července začnou první Perseidy létat a kadence meteorů bude pozvolna narůstat. Je dobré se koukat a občas něco poletí,“ podotkl astronom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 2 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 3 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 5 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 6 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.