Na Saturnově měsíci Enceladu je fosfor. Tento prvek je příslibem života

Vědci v oceánu pod ledovým povrchem Saturnova měsíce Enceladu objevili fosfor. Tento prvek je zásadní pro vznik života. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle kterého jde o další z řady faktorů, jež naznačují, že na této Saturnově přirozené družici mohou být podmínky vhodné pro vznik mimozemského života.

„Pro astrobiologii je to neuvěřitelný objev,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie zveřejněné v odborném časopise Nature, Christopher Glein z výzkumné organizace Southwest Research Institute. „Našli jsme velké množství fosforu ve vzorcích ledu vyvržených z oceánu,“ řekl odborník. Spolu se svými kolegy při bádání vycházel z dat shromážděných sondou Cassini, která Saturn a jeho systém zkoumala v prvních dvou dekádách tohoto tisíciletí, do roku 2017.

Gejzíry na jižním pólu Enceladu, který pod svou ledovou krustou ukrývá hluboký oceán, chrlí do vesmíru drobné částice ledu. Jiný vědecký tým nedávno skrze Webbův vesmírný teleskop pozoroval sloupec vodní páry o výšce až 9600 kilometrů, měsíc přitom v průměru měří jen okolo 500 kilometrů.

Vědci ž dříve v ledových částicích pocházejících z Enceladu objevili nejrůznější minerály a organické sloučeniny, nikoliv však fosfor, který se nachází ve všech živých organismech na Zemi. Mimo jiné je stavebním kamenem DNA, který utváří chromozomy a přenáší genetickou informaci, píše NASA. Prvek je také přítomen v kostech savců, buněčných membránách či planktonu žijícím v oceánech. „Život by bez něj nemohl existovat,“ uvádí úřad.

Spousta náznaků, že by tam mohl být život

„Je to poprvé, co byl tento prvek objeven v jiném oceánu než v tom pozemském,“ uvedl vedoucí autor studie Frank Postberg z německé Svobodné univerzity Berlín. Předchozí analýzy ledových zrnek z Enceladu zjistily přítomnost sodíku, draslíku či chlóru. Počítačové modely zase ukázaly, že pod ledem skrytý oceán je mírně zásaditý – to jsou podle NASA všechno faktory, které znamenají obyvatelné prostředí.

Glein nicméně zdůraznil, že při hledání života mimo naši planetu ještě lidstvo čeká dlouhá cesta. „Tyto složky jsou sice nezbytné, ale nemusí to stačit na to, aby byl v mimozemském prostředí život. Otázka, zda na Enceladu mohl vůbec vzniknout život, tak zůstává bez odpovědi,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 14 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 16 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 19 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 20 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 23 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...