Na Saturnově měsíci Enceladu je fosfor. Tento prvek je příslibem života

Vědci v oceánu pod ledovým povrchem Saturnova měsíce Enceladu objevili fosfor. Tento prvek je zásadní pro vznik života. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle kterého jde o další z řady faktorů, jež naznačují, že na této Saturnově přirozené družici mohou být podmínky vhodné pro vznik mimozemského života.

„Pro astrobiologii je to neuvěřitelný objev,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie zveřejněné v odborném časopise Nature, Christopher Glein z výzkumné organizace Southwest Research Institute. „Našli jsme velké množství fosforu ve vzorcích ledu vyvržených z oceánu,“ řekl odborník. Spolu se svými kolegy při bádání vycházel z dat shromážděných sondou Cassini, která Saturn a jeho systém zkoumala v prvních dvou dekádách tohoto tisíciletí, do roku 2017.

Gejzíry na jižním pólu Enceladu, který pod svou ledovou krustou ukrývá hluboký oceán, chrlí do vesmíru drobné částice ledu. Jiný vědecký tým nedávno skrze Webbův vesmírný teleskop pozoroval sloupec vodní páry o výšce až 9600 kilometrů, měsíc přitom v průměru měří jen okolo 500 kilometrů.

Vědci ž dříve v ledových částicích pocházejících z Enceladu objevili nejrůznější minerály a organické sloučeniny, nikoliv však fosfor, který se nachází ve všech živých organismech na Zemi. Mimo jiné je stavebním kamenem DNA, který utváří chromozomy a přenáší genetickou informaci, píše NASA. Prvek je také přítomen v kostech savců, buněčných membránách či planktonu žijícím v oceánech. „Život by bez něj nemohl existovat,“ uvádí úřad.

Spousta náznaků, že by tam mohl být život

„Je to poprvé, co byl tento prvek objeven v jiném oceánu než v tom pozemském,“ uvedl vedoucí autor studie Frank Postberg z německé Svobodné univerzity Berlín. Předchozí analýzy ledových zrnek z Enceladu zjistily přítomnost sodíku, draslíku či chlóru. Počítačové modely zase ukázaly, že pod ledem skrytý oceán je mírně zásaditý – to jsou podle NASA všechno faktory, které znamenají obyvatelné prostředí.

Glein nicméně zdůraznil, že při hledání života mimo naši planetu ještě lidstvo čeká dlouhá cesta. „Tyto složky jsou sice nezbytné, ale nemusí to stačit na to, aby byl v mimozemském prostředí život. Otázka, zda na Enceladu mohl vůbec vzniknout život, tak zůstává bez odpovědi,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 36 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 48 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 3 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 5 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 7 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 16 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26
Načítání...