Na Saturnově měsíci Enceladu je fosfor. Tento prvek je příslibem života

Vědci v oceánu pod ledovým povrchem Saturnova měsíce Enceladu objevili fosfor. Tento prvek je zásadní pro vznik života. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle kterého jde o další z řady faktorů, jež naznačují, že na této Saturnově přirozené družici mohou být podmínky vhodné pro vznik mimozemského života.

„Pro astrobiologii je to neuvěřitelný objev,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie zveřejněné v odborném časopise Nature, Christopher Glein z výzkumné organizace Southwest Research Institute. „Našli jsme velké množství fosforu ve vzorcích ledu vyvržených z oceánu,“ řekl odborník. Spolu se svými kolegy při bádání vycházel z dat shromážděných sondou Cassini, která Saturn a jeho systém zkoumala v prvních dvou dekádách tohoto tisíciletí, do roku 2017.

Gejzíry na jižním pólu Enceladu, který pod svou ledovou krustou ukrývá hluboký oceán, chrlí do vesmíru drobné částice ledu. Jiný vědecký tým nedávno skrze Webbův vesmírný teleskop pozoroval sloupec vodní páry o výšce až 9600 kilometrů, měsíc přitom v průměru měří jen okolo 500 kilometrů.

Vědci ž dříve v ledových částicích pocházejících z Enceladu objevili nejrůznější minerály a organické sloučeniny, nikoliv však fosfor, který se nachází ve všech živých organismech na Zemi. Mimo jiné je stavebním kamenem DNA, který utváří chromozomy a přenáší genetickou informaci, píše NASA. Prvek je také přítomen v kostech savců, buněčných membránách či planktonu žijícím v oceánech. „Život by bez něj nemohl existovat,“ uvádí úřad.

Spousta náznaků, že by tam mohl být život

„Je to poprvé, co byl tento prvek objeven v jiném oceánu než v tom pozemském,“ uvedl vedoucí autor studie Frank Postberg z německé Svobodné univerzity Berlín. Předchozí analýzy ledových zrnek z Enceladu zjistily přítomnost sodíku, draslíku či chlóru. Počítačové modely zase ukázaly, že pod ledem skrytý oceán je mírně zásaditý – to jsou podle NASA všechno faktory, které znamenají obyvatelné prostředí.

Glein nicméně zdůraznil, že při hledání života mimo naši planetu ještě lidstvo čeká dlouhá cesta. „Tyto složky jsou sice nezbytné, ale nemusí to stačit na to, aby byl v mimozemském prostředí život. Otázka, zda na Enceladu mohl vůbec vzniknout život, tak zůstává bez odpovědi,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Evropský pohled