Už na první pohled nevypadá jako obyčejný kus kamene. Ale uvnitř, pod povrchem, má možná odpovědi, na které čeká celá astrobiologie. Nese v sobě totiž řadu základních stavebních kamenů života.
Na obloze nad Kostarikou zazářilo 23. dubna 2019 nezdravě vypadající světlo. Těžko popsatelná oranžovo-zelená záře z vesmíru byla ve skutečnosti meteorem.
Tato světelná stopa vznikla průletem meteoroidu o velikosti automatické pračky, který se při průletu atmosférou naší planety rozpadl na spoustu menších kousků. Některé z nich dopadly přímo do vesnice Aguas Zarcas – sprška kamení tam udělala ve zdech domů díry o velikosti pštrosího vejce.
Některým rodinám ve vsi padaly úlomky kosmického materiálu přímo do obývacích pokojů – meteority byly černé jako uhlí, ale modrozeleně se leskly jako nějaký obrovský hmyz.
Meteority nejsou na naší planetě ničím výjimečným, každoročně jich na její povrch dopadne několik desítek tisíc a většinou zmizí někde pod povrchem oceánu. Vědci jich objevili, popsali a prostudovali přes 60 tisíc.
Jen výjimečně se ale podaří najít „meteorit s rodokmenem“, tedy kameny, které jsou přesně spojené s konkrétní stopou na obloze. Takových věda zná jen něco přes tisíc.
Meteority z Agueas Zarcas jsou i mezi nimi speciální – jsou totiž plné něčeho, co by se do jisté míry dalo označit jako život. Patří mezi takzvané uhlíkaté chondrity, tedy meteority obsahující více než 0,2 procenta uhlíku ve formě jednoduchých organických sloučenin. Bývají velmi křehké, takže pravděpodobnost jejich rozpadu v atmosféře je velmi vysoká, a proto jsou jejich nálezy vzácné. A navíc jsou to mnohdy pozůstatky hmoty z počátků Sluneční soustavy. Tento druh je zajímavý tím, že obsahují značné množství uhlíku v podobě organických molekul, které se nazývají aminokyseliny, což jsou základní stavební kameny proteinů a tedy i života.
Právě tyto látky vědcům ukazují, jak chemické reakce ve vesmírném prostoru mohou vést ke vznikům hmoty, ze které se může rodit život. Celá řada vědců věří, že právě tímto způsobem mohl před nějakými 4 miliardami let vzniknout život na Zemi.
Odpovědi na zásadní otázky
Inkoustovitě černé meteority z Aguas Zarcas od počátků výzkumu vědcům připomínaly asi nejslavnější uhlíkatý chondrit, který explodoval roku 1969 nad australským městečkem Murchison.
Do dnešních dnů se podařilo v jeho úlomcích nalézt přes stovku různých aminokyselin. Řada z nich je stejná jako v mnoha pozemských organismech, mnoho jiných zase v pozemském životě vůbec nenajdeme. Vědci předpokládají, že murchisonské kameny skrývají další stovky aminokyselin, které je teprve zapotření identifikovat. Objev těchto meteoritů v podstatě vedl před půlstoletím ke vzniku samostatného vědeckého oboru – astrobiologie.
Nově objevené úlomky meteoritů z Kostariky mají podobný a podle řady astrobiologů dokonce i větší potenciál. Přes 30 kilogramů kosmické hmoty je totiž „čerstvých“, aminokyseliny v nich nejsou tak kontaminované pozemským prostředím jako u meteoritů z Austrálie. Dají se tedy prozkoumat těmi nejmodernějšími technologiemi, které na naší planetě za posledních padesát let vznikly.
Výzkumníci doufají, že se jim podaří najít nejen „pouhé“ aminokyseliny, ale ještě silnější důkazy o stopách základů života, jako jsou třeba cukry a proteiny. Kameny z Aguas Zarcas mají tedy obrovskou cenu, a to jak vědecky, tak i finančně. V současné době z prodeje meteoritů celé Aquas Zarcas profituje. Každý nalezený kámen má přinejmenším cenu zlata – gram se prodává za 100 dolarů.
