Vrtulníček Ingenuity na Marsu vzlétl i přistál. NASA slaví úspěch

Vesmírné agentuře NASA se podařilo vzletět s helikoptérou Ingenuity na Marsu. Jde o historicky první kontrolovaný let na cizím vesmírném tělese.

Malá helikoptéra měla původně vzlétnout už ke konci minulého týdne, vědci však narazili na softwarový problém, který zpozdil startovací sekvenci, uvedla vesmírná agentura ve svém vyjádření.

První video letu vrtulníku pořízené ze sondy Perseverance:

Ingenuity dorazila na povrch rudé planety v únoru jako součást průzkumného roveru Perseverance. Od něj se následně oddělila a strávila úspěšně svou první samostatnou noc na povrchu Marsu, jež ukázala, že je helikoptéra schopna autonomního provozu v místních nelítostných podmínkách, kdy v noci klesá teplota až k minus 90 stupňům Celsia.

Vědci se proto začali sérií testů připravovat na první kontrolovaný let objektu těžšího než vzduch na cizím vesmírném tělese. Narazili však na softwarový problém, který řídicí jednotce Ingenuity nedovolil přepnout stroj do „letového módu“ a zahájit vysokorychlostní test rotorů, který je před ostrým startem stroje nutný.

NASA proto navrhla dvě možná řešení. Prvním bylo mírné přizpůsobení načasování jednotlivých příkazů, které Ingenuity provádí. Druhým pak byla úprava a kompletní reinstalace řídicího softwaru helikoptéry. Ten je ale mnohokrát odzkoušený v posledních dvou letech jak na Zemi, tak na Marsu. Zasahovat do něj krátce před ostrým letem je proto podle vědců riskantní, celý proces by byl navíc zdlouhavější. Druhou možnost inženýři proto zavrhli a rozhodli se pro první způsob. Pomocí něj se jim v pátek už podařilo spustit a úspěšně provést vysokorychlostní test rotorů.

Marsovský vrtulník

Ingenuity má velmi lehkou konstrukci vážící 1,8 kilogramu a dvojici karbonových rotorů, které se točí proti sobě. Létání ve velmi řídké atmosféře Marsu je o mnoho náročnější než na Zemi, vrtule tak musí vyvinout asi 2400 otáček za minutu, což je mnohonásobně více než pozemské helikoptéry.

Ingenuity nenese žádné vědecké přístroje, jejím úkolem je pouze vyzkoušet možnosti letů na mimozemských tělesech pro případné využití v budoucích průzkumných programech. NASA již například schválila misi nazvanou Dragonfly, jejímž cílem je s použitím létajícího stroje prozkoumat povrch Titanu, jednoho z měsíců Saturnu. Plánována je někdy v příští dekádě.

NASA už dříve prohlásila, že by případný úspěšný let stroje považovala za milník srovnatelný s prvním letem objektu těžšího než vzduch na Zemi, který roku 1903 předvedli bratři Wrightové. Oznámila také, že Ingenuity s sebou na Mars dopravila malý útržek z plachty jejich průkopnického letadla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...