Astronomové pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba našli planetu velkou jako Saturn, která obíhá kolem relativně blízké hvězdy. Využili k tomu techniku, která umožňuje exoplanetu spatřit i přes hvězdnou záři.
Když astronomové vedení Anne-Marie Lagrangeovou sledovali hvězdu TWA 7 pomocí Webbova dalekohledu, všimli si, že v disku hmoty kolem ní svítí slaboučký zdroj infračerveného záření. Zaujalo je to a podívali se na data podrobněji.
Zjistili, že tato kosmická světluška bliká od své hvězdy ve vzdálenosti asi padesáti astronomických jednotek (AU), což odpovídalo tomu, jak daleko by od takového typu hvězdy mohla existovat planeta. A současně by vlastnosti tohoto pevného tělesa vysvětlovaly některé zvláštnosti typické pro hmotu v okolí hvězdy TWA 7, jež leží 111 světelných let od Země.
Přímé pozorování
Pak vědci využili dalších možností Webbova dalekohledu, konkrétně takzvaného vysoce kontrastního zobrazování. Tato technika umožňuje astronomům přímo detekovat planety, které by se jinak ztratily ve světle hostitelské hvězdy. To pomohlo potvrdit, že se tam opravdu zdroj infračerveného světla nachází, a odhalilo zajímavé detaily o něm.
Tento zdroj se nachází v mezeře v jednom ze tří prachových prstenců, které byly kolem TWA 7 objeveny při předchozích pozemních pozorováních. Jeho jasnost, barva, vzdálenost od hvězdy a poloha v prstenci odpovídají teoretickým předpovědím, které naznačují, že by se mohlo jednat o mladou, chladnou planetu o hmotnosti Saturnu, která formuje okolní disk trosek.
„Naše pozorování odhalila silného kandidáta na planetu, která má vliv na strukturu disku trosek TWA 7. Její poloha je přesně tam, kde jsme čekali, že najdeme planetu této hmotnosti,“ řekla Lagrangeová. „Webbův dalekohled nám umožňuje pořizovat snímky planet s hmotnostmi podobnými těm ve Sluneční soustavě, což představuje velký krok vpřed v našem chápání planetárních systémů, včetně toho našeho,“ dodala spoluautorka výzkumu Mathilde Malinová z Univerzity Johnse Hopkinse.
Jako sto Zemí
Z počáteční analýzy vyplývá, že planeta by mohla být poměrně chladná, s teplotou kolem 47 stupňů Celsia. Její hmotnost přesahuje stonásobek hmotnosti Země. To znamená, že je natolik hmotná, aby dynamicky ovlivňovala své okolí, hlavně disky kosmického prachu.
Takové disky jsou tvořené hlavně prachem, ale také většími kameny. Vyskytují se jak kolem mladých, tak i u starších hvězd, nicméně snadněji se je daří objevovat u těch mladších, které jsou jasnější. Často nejsou celistvé a obsahují mezery – vědci předpokládají, že je vytvořily planety, které se zformovaly kolem hvězdy, ale až doposud se žádnou takovou planetu nepovedlo objevit.
Astronomové jsou z výsledků nadšení také proto, že prokázaly schopnost Webbova dalekohledu hledat a zkoumat zatím nepozorované planety s nízkou hmotností kolem blízkých hvězd.
