Webbův teleskop přes svit hvězdy našel dvojče Saturnu

Astronomové pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba našli planetu velkou jako Saturn, která obíhá kolem relativně blízké hvězdy. Využili k tomu techniku, která umožňuje exoplanetu spatřit i přes hvězdnou záři.

Když astronomové vedení Anne-Marie Lagrangeovou sledovali hvězdu TWA 7 pomocí Webbova dalekohledu, všimli si, že v disku hmoty kolem ní svítí slaboučký zdroj infračerveného záření. Zaujalo je to a podívali se na data podrobněji.

Zjistili, že tato kosmická světluška bliká od své hvězdy ve vzdálenosti asi padesáti astronomických jednotek (AU), což odpovídalo tomu, jak daleko by od takového typu hvězdy mohla existovat planeta. A současně by vlastnosti tohoto pevného tělesa vysvětlovaly některé zvláštnosti typické pro hmotu v okolí hvězdy TWA 7, jež leží 111 světelných let od Země.

Přímé pozorování

Pak vědci využili dalších možností Webbova dalekohledu, konkrétně takzvaného vysoce kontrastního zobrazování. Tato technika umožňuje astronomům přímo detekovat planety, které by se jinak ztratily ve světle hostitelské hvězdy. To pomohlo potvrdit, že se tam opravdu zdroj infračerveného světla nachází, a odhalilo zajímavé detaily o něm.

Tento zdroj se nachází v mezeře v jednom ze tří prachových prstenců, které byly kolem TWA 7 objeveny při předchozích pozemních pozorováních. Jeho jasnost, barva, vzdálenost od hvězdy a poloha v prstenci odpovídají teoretickým předpovědím, které naznačují, že by se mohlo jednat o mladou, chladnou planetu o hmotnosti Saturnu, která formuje okolní disk trosek.

„Naše pozorování odhalila silného kandidáta na planetu, která má vliv na strukturu disku trosek TWA 7. Její poloha je přesně tam, kde jsme čekali, že najdeme planetu této hmotnosti,“ řekla Lagrangeová. „Webbův dalekohled nám umožňuje pořizovat snímky planet s hmotnostmi podobnými těm ve Sluneční soustavě, což představuje velký krok vpřed v našem chápání planetárních systémů, včetně toho našeho,“ dodala spoluautorka výzkumu Mathilde Malinová z Univerzity Johnse Hopkinse.

Jako sto Zemí

Z počáteční analýzy vyplývá, že planeta by mohla být poměrně chladná, s teplotou kolem 47 stupňů Celsia. Její hmotnost přesahuje stonásobek hmotnosti Země. To znamená, že je natolik hmotná, aby dynamicky ovlivňovala své okolí, hlavně disky kosmického prachu.

Takové disky jsou tvořené hlavně prachem, ale také většími kameny. Vyskytují se jak kolem mladých, tak i u starších hvězd, nicméně snadněji se je daří objevovat u těch mladších, které jsou jasnější. Často nejsou celistvé a obsahují mezery – vědci předpokládají, že je vytvořily planety, které se zformovaly kolem hvězdy, ale až doposud se žádnou takovou planetu nepovedlo objevit.

Astronomové jsou z výsledků nadšení také proto, že prokázaly schopnost Webbova dalekohledu hledat a zkoumat zatím nepozorované planety s nízkou hmotností kolem blízkých hvězd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.