První planeta s oxidem uhličitým objevena. Našel ho tam Webbův teleskop

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba zachytil první jasný důkaz přítomnosti oxidu uhličitého v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu. Nejde zatím o žádný důkaz života – na této planetě nejspíš být žádný nemůže. Ale pro vědce je to i tak skvělá zpráva: Webbův dalekohled totiž bude moci tento plyn související s životem najít i na planetách, které takové podmínky mají.

Teleskop našel oxid uhličitý na obří plynné planetě připomínající „náš“ Saturn – tahle ale leží asi sedm set světelných let od Země. Vědci to popsali v odborném časopise Nature.

Planeta se jmenuje WASP-39 b a je to žhavý plynný obr odpovídající hmotností nejvíc Saturnu. Je přitom ale o něco větší než Jupiter. Od něj se liší ještě jedním důležitým znakem: pohybuje se extrémně blízko svého slunce; v osmině vzdálenosti mezi Sluncem a Merkurem. To také znamená, že zde jeden rok trvá pouhé čtyři pozemské dny. 

Předchozí pozorování jinými dalekohledy, včetně Hubbleova a Spitzerova kosmického dalekohledu NASA, odhalila na této planetě přítomnost vodní páry, sodíku a draslíku. Ale teprve bezkonkurenční schopnost Webbova dalekohledu pátrat v infračerveném spektru potvrdila na tomto tělese i přítomnost oxidu uhličitého. Je to poprvé, co byl tento plyn pozorován na nějaké planetě mimo Sluneční soustavu.  

CO2 na WASP-39 b
Zdroj: NASA

Na stopě života

„Detekce tak jasného signálu oxidu uhličitého na WASP-39 je skvělým příslibem pro detekci atmosféry na menších planetách velikosti Země,“ vysvětlila význam objevu Natalie Batalhaová z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, která vede tento tým. A atmosféra zase může naznačovat, že na zkoumaném tělese mohou být vhodné podmínky pro existenci života.

Pochopení složení atmosféry planety je důležité, protože napovídá něco o původu planety a jejím vývoji. „Molekuly oxidu uhličitého jsou citlivými stopami příběhu vzniku planet,“ řekl Mike Line z Arizonské státní univerzity, další člen tohoto výzkumného týmu. „Měřením této vlastnosti oxidu uhličitého můžeme určit, kolik pevného a kolik plynného materiálu se podílelo na vzniku této plynné obří planety. V nadcházejícím desetiletí provede JWST toto měření pro celou řadu planet, což umožní nahlédnout do detailů vzniku planet a jedinečnosti naší Sluneční soustavy.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
před 10 hhodinami

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
před 20 hhodinami

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
14. 8. 2026

Návyky z dětství mají dlouhodobý vliv na zdraví, ukazují studie

Návyky dětí týkající se pohybu, spánku a času stráveného u obrazovek souvisejí s jejich celkovým zdravím a pohodou, přičemž tato souvislost je výraznější u dětí a mladých lidí s nadváhou nebo obezitou, ukázaly studie.
14. 8. 2026

AI zkusila vyřešit Riemannovu hypotézu. Výsledek naznačuje, jak může brzy vypadat věda

Riemannova hypotéza patří mezi nejsložitější matematické problémy, které věda zná. Už přes 150 let marně čeká na vyřešení. Teď udělala významný pokrok umělá inteligence (AI).
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.