První planeta s oxidem uhličitým objevena. Našel ho tam Webbův teleskop

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba zachytil první jasný důkaz přítomnosti oxidu uhličitého v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu. Nejde zatím o žádný důkaz života – na této planetě nejspíš být žádný nemůže. Ale pro vědce je to i tak skvělá zpráva: Webbův dalekohled totiž bude moci tento plyn související s životem najít i na planetách, které takové podmínky mají.

Teleskop našel oxid uhličitý na obří plynné planetě připomínající „náš“ Saturn – tahle ale leží asi sedm set světelných let od Země. Vědci to popsali v odborném časopise Nature.

Planeta se jmenuje WASP-39 b a je to žhavý plynný obr odpovídající hmotností nejvíc Saturnu. Je přitom ale o něco větší než Jupiter. Od něj se liší ještě jedním důležitým znakem: pohybuje se extrémně blízko svého slunce; v osmině vzdálenosti mezi Sluncem a Merkurem. To také znamená, že zde jeden rok trvá pouhé čtyři pozemské dny. 

Předchozí pozorování jinými dalekohledy, včetně Hubbleova a Spitzerova kosmického dalekohledu NASA, odhalila na této planetě přítomnost vodní páry, sodíku a draslíku. Ale teprve bezkonkurenční schopnost Webbova dalekohledu pátrat v infračerveném spektru potvrdila na tomto tělese i přítomnost oxidu uhličitého. Je to poprvé, co byl tento plyn pozorován na nějaké planetě mimo Sluneční soustavu.  

CO2 na WASP-39 b
Zdroj: NASA

Na stopě života

„Detekce tak jasného signálu oxidu uhličitého na WASP-39 je skvělým příslibem pro detekci atmosféry na menších planetách velikosti Země,“ vysvětlila význam objevu Natalie Batalhaová z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, která vede tento tým. A atmosféra zase může naznačovat, že na zkoumaném tělese mohou být vhodné podmínky pro existenci života.

Pochopení složení atmosféry planety je důležité, protože napovídá něco o původu planety a jejím vývoji. „Molekuly oxidu uhličitého jsou citlivými stopami příběhu vzniku planet,“ řekl Mike Line z Arizonské státní univerzity, další člen tohoto výzkumného týmu. „Měřením této vlastnosti oxidu uhličitého můžeme určit, kolik pevného a kolik plynného materiálu se podílelo na vzniku této plynné obří planety. V nadcházejícím desetiletí provede JWST toto měření pro celou řadu planet, což umožní nahlédnout do detailů vzniku planet a jedinečnosti naší Sluneční soustavy.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 19 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...