První planeta s oxidem uhličitým objevena. Našel ho tam Webbův teleskop

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba zachytil první jasný důkaz přítomnosti oxidu uhličitého v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu. Nejde zatím o žádný důkaz života – na této planetě nejspíš být žádný nemůže. Ale pro vědce je to i tak skvělá zpráva: Webbův dalekohled totiž bude moci tento plyn související s životem najít i na planetách, které takové podmínky mají.

Teleskop našel oxid uhličitý na obří plynné planetě připomínající „náš“ Saturn – tahle ale leží asi sedm set světelných let od Země. Vědci to popsali v odborném časopise Nature.

Planeta se jmenuje WASP-39 b a je to žhavý plynný obr odpovídající hmotností nejvíc Saturnu. Je přitom ale o něco větší než Jupiter. Od něj se liší ještě jedním důležitým znakem: pohybuje se extrémně blízko svého slunce; v osmině vzdálenosti mezi Sluncem a Merkurem. To také znamená, že zde jeden rok trvá pouhé čtyři pozemské dny. 

Předchozí pozorování jinými dalekohledy, včetně Hubbleova a Spitzerova kosmického dalekohledu NASA, odhalila na této planetě přítomnost vodní páry, sodíku a draslíku. Ale teprve bezkonkurenční schopnost Webbova dalekohledu pátrat v infračerveném spektru potvrdila na tomto tělese i přítomnost oxidu uhličitého. Je to poprvé, co byl tento plyn pozorován na nějaké planetě mimo Sluneční soustavu.  

CO2 na WASP-39 b
Zdroj: NASA

Na stopě života

„Detekce tak jasného signálu oxidu uhličitého na WASP-39 je skvělým příslibem pro detekci atmosféry na menších planetách velikosti Země,“ vysvětlila význam objevu Natalie Batalhaová z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, která vede tento tým. A atmosféra zase může naznačovat, že na zkoumaném tělese mohou být vhodné podmínky pro existenci života.

Pochopení složení atmosféry planety je důležité, protože napovídá něco o původu planety a jejím vývoji. „Molekuly oxidu uhličitého jsou citlivými stopami příběhu vzniku planet,“ řekl Mike Line z Arizonské státní univerzity, další člen tohoto výzkumného týmu. „Měřením této vlastnosti oxidu uhličitého můžeme určit, kolik pevného a kolik plynného materiálu se podílelo na vzniku této plynné obří planety. V nadcházejícím desetiletí provede JWST toto měření pro celou řadu planet, což umožní nahlédnout do detailů vzniku planet a jedinečnosti naší Sluneční soustavy.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...