První planeta s oxidem uhličitým objevena. Našel ho tam Webbův teleskop

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba zachytil první jasný důkaz přítomnosti oxidu uhličitého v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu. Nejde zatím o žádný důkaz života – na této planetě nejspíš být žádný nemůže. Ale pro vědce je to i tak skvělá zpráva: Webbův dalekohled totiž bude moci tento plyn související s životem najít i na planetách, které takové podmínky mají.

Teleskop našel oxid uhličitý na obří plynné planetě připomínající „náš“ Saturn – tahle ale leží asi sedm set světelných let od Země. Vědci to popsali v odborném časopise Nature.

Planeta se jmenuje WASP-39 b a je to žhavý plynný obr odpovídající hmotností nejvíc Saturnu. Je přitom ale o něco větší než Jupiter. Od něj se liší ještě jedním důležitým znakem: pohybuje se extrémně blízko svého slunce; v osmině vzdálenosti mezi Sluncem a Merkurem. To také znamená, že zde jeden rok trvá pouhé čtyři pozemské dny. 

Předchozí pozorování jinými dalekohledy, včetně Hubbleova a Spitzerova kosmického dalekohledu NASA, odhalila na této planetě přítomnost vodní páry, sodíku a draslíku. Ale teprve bezkonkurenční schopnost Webbova dalekohledu pátrat v infračerveném spektru potvrdila na tomto tělese i přítomnost oxidu uhličitého. Je to poprvé, co byl tento plyn pozorován na nějaké planetě mimo Sluneční soustavu.  

CO2 na WASP-39 b
Zdroj: NASA

Na stopě života

„Detekce tak jasného signálu oxidu uhličitého na WASP-39 je skvělým příslibem pro detekci atmosféry na menších planetách velikosti Země,“ vysvětlila význam objevu Natalie Batalhaová z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, která vede tento tým. A atmosféra zase může naznačovat, že na zkoumaném tělese mohou být vhodné podmínky pro existenci života.

Pochopení složení atmosféry planety je důležité, protože napovídá něco o původu planety a jejím vývoji. „Molekuly oxidu uhličitého jsou citlivými stopami příběhu vzniku planet,“ řekl Mike Line z Arizonské státní univerzity, další člen tohoto výzkumného týmu. „Měřením této vlastnosti oxidu uhličitého můžeme určit, kolik pevného a kolik plynného materiálu se podílelo na vzniku této plynné obří planety. V nadcházejícím desetiletí provede JWST toto měření pro celou řadu planet, což umožní nahlédnout do detailů vzniku planet a jedinečnosti naší Sluneční soustavy.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
4. 6. 2025

Kouř z kanadských požárů se dostává nad Evropu

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
4. 6. 2025

Hrozba horkých vln v Česku roste. Nově je sleduje specializovaný web

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
4. 6. 2025
Načítání...