První planeta s oxidem uhličitým objevena. Našel ho tam Webbův teleskop

Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba zachytil první jasný důkaz přítomnosti oxidu uhličitého v atmosféře planety mimo Sluneční soustavu. Nejde zatím o žádný důkaz života – na této planetě nejspíš být žádný nemůže. Ale pro vědce je to i tak skvělá zpráva: Webbův dalekohled totiž bude moci tento plyn související s životem najít i na planetách, které takové podmínky mají.

Teleskop našel oxid uhličitý na obří plynné planetě připomínající „náš“ Saturn – tahle ale leží asi sedm set světelných let od Země. Vědci to popsali v odborném časopise Nature.

Planeta se jmenuje WASP-39 b a je to žhavý plynný obr odpovídající hmotností nejvíc Saturnu. Je přitom ale o něco větší než Jupiter. Od něj se liší ještě jedním důležitým znakem: pohybuje se extrémně blízko svého slunce; v osmině vzdálenosti mezi Sluncem a Merkurem. To také znamená, že zde jeden rok trvá pouhé čtyři pozemské dny. 

Předchozí pozorování jinými dalekohledy, včetně Hubbleova a Spitzerova kosmického dalekohledu NASA, odhalila na této planetě přítomnost vodní páry, sodíku a draslíku. Ale teprve bezkonkurenční schopnost Webbova dalekohledu pátrat v infračerveném spektru potvrdila na tomto tělese i přítomnost oxidu uhličitého. Je to poprvé, co byl tento plyn pozorován na nějaké planetě mimo Sluneční soustavu.  

CO2 na WASP-39 b
Zdroj: NASA

Na stopě života

„Detekce tak jasného signálu oxidu uhličitého na WASP-39 je skvělým příslibem pro detekci atmosféry na menších planetách velikosti Země,“ vysvětlila význam objevu Natalie Batalhaová z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, která vede tento tým. A atmosféra zase může naznačovat, že na zkoumaném tělese mohou být vhodné podmínky pro existenci života.

Pochopení složení atmosféry planety je důležité, protože napovídá něco o původu planety a jejím vývoji. „Molekuly oxidu uhličitého jsou citlivými stopami příběhu vzniku planet,“ řekl Mike Line z Arizonské státní univerzity, další člen tohoto výzkumného týmu. „Měřením této vlastnosti oxidu uhličitého můžeme určit, kolik pevného a kolik plynného materiálu se podílelo na vzniku této plynné obří planety. V nadcházejícím desetiletí provede JWST toto měření pro celou řadu planet, což umožní nahlédnout do detailů vzniku planet a jedinečnosti naší Sluneční soustavy.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 2 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 3 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 4 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.