Zkoumat historii kosmu v nejzazších hlubinách času a prostoru i pátrat po známkách možného života mimo naši sluneční soustavu se po mnoha odkladech vydal vesmírný teleskop Jamese Webba. Realizaci projektu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), na němž se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA, zahájil úspěšný start rakety Ariane 5 ve 13:20 SEČ z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.
Webbův teleskop vyrazil do vesmíru. Má pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času
Všechny etapy a manévry vzletu proběhly bez problémů a teleskop se po 27 minutách letu osamostatnil, aby zamířil ke svému cíli. Zdárně se pak také rozvinuly sluneční panely, které zajistí zásobování energií.
„Objevíme neuvěřitelné věci, které jsme si ani neuměli představit,“ prohlásil po vydařeném startu ředitel amerického NASA Bill Nelson. Zároveň ale upozornil, že „stále existuje nespočet věcí, které musí fungovat a musí fungovat dokonale. Víme, že za velkou odměnou je velké riziko,“ dodal.
Teleskop, náklady na jehož misi dosáhly deseti miliard dolarů (223 miliard korun), se usadí 1,5 milionu kilometrů daleko od Země, tedy téměř pětkrát dál, než je Měsíc. Nacházet se bude v oblasti druhého Lagrangeova bodu, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce s odstředivou silou pohybu soustavy. Díky tomu si dalekohled dokáže zachovat stabilní oběžnou dráhu. Poletí tam měsíc.
Poté, co observatoř dorazí na stanovené místo, bude její systémy čekat série vědeckých a kalibračních testů, včetně rozvinutí stínícího štítu o velikosti přibližně tenisového kurtu, nastavení teleskopu a aktivace přístrojů. Přípravy a testy zařízení, než teleskop začne snímat kosmos, potrvají pět měísců. Nejlepší záběry by se podle expertů mohly začít objevovat přibližně půl roku po vypuštění do vesmíru.
Webbův teleskop bude dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Dohlédnout by měl do doby krátce po počátku existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Zařízení je navrženo tak, aby „vidělo“ infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.
Pátrání po obyvatelných tělesech
„Webb“ ale budou vědci využívat také ke studování planet a dalších těles naší sluneční soustavy, ke zkoumání jejich původu a vývoje a k jejich srovnávání s exoplanetami, tedy s planetami obíhajícími kolem jiných hvězd. Zároveň bude teleskop sledovat exoplanety, které se nacházejí v takzvaných obyvatelných zónách a na jejich povrchu by mohla být voda v kapalném stavu. V souvislosti s tím se počítá i s pátráním po případných známkách nasvědčujících možné obyvatelnosti takových těles.
K plnění těchto úkolů má observatoř obří zrcadlo o průměru 6,5 metru, čtyři vědecké přístroje a také štít velký 21 krát čtrnáct metrů, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření a udrží je v potřebném hlubokém chladu. Přístroje ve výbavě jsou infračervená kamera NIRCam, infračervený spektrograf NIRSpec, infračervené zařízení MIRI a infračervený zobrazovač se spektrografem NIRISS.
Velké primární zrcadlo tvoří osmnáct menších šestiúhelníkových zrcadel, každé o průměru 1,3 metru a hmotnosti dvacet kilogramů. Každé je vyrobené z berylia a potažené zlatou vrstvou. Berylium vědci zvolili kvůli lehkosti a zároveň pevnosti tohoto kovu. Navíc udrží tvar i v podmínkách hlubokých nízkých teplot, které přístroje teleskopu ke svému správnému provozu potřebují. Pro vrchní vrstvu bylo vybráno zlato mimo jiné vzhledem k jeho extrémně vysoké odrazivosti světla v infračerveném spektru vlnových délek.
Podle agentury AP, pokud vše půjde, jak má, by se měl za tři dny začít rozvíjet pětivrstvý sluneční štít, což by mu mělo trvat následujících pět dnů. Asi dvanáct dní po startu pak přijde na řadu otevírání jednotlivých segmentů zrcadla. Podle vědců musí při všech těchto operacích perfektně fungovat několik stovek mechanismů, aby teleskop mohl úspěšně pracovat.
Třicet let vývoje
Vývoj a postavení observatoře nazvané podle bývalého šéfa NASA z let 1961 až 1968 Jamese Edwina Webba trvalo tři desítky let. Na jejím vzniku se podílelo několik tisíc lidí z 29 zemí světa. Americká vesmírná agentura ji chtěla původně vypustit už v roce 2007, ale termín byla postupně nucena posouvat.
Letos se měl start nejprve uskutečnit v březnu, ale kvůli pandemii nemoci covid-19 byl přesunut na listopad a pak na 18. prosince. Incident při přípravě teleskopu na připojení k nosné raketě si ale vyžádal prověření, zda zařízení nebylo poškozeno, a tím i odklad na 22. prosince. O další dva odklady, na 24. a pak na 25. prosince, se postaraly komunikační problémy mezi teleskopem a startovacím systémem rakety Ariane a nepříznivá předpověď počasí.