Webbův teleskop

Vesmírné objekty jsou tak nepředstavitelně velké, že jim astronomové dávají poetické názvy. V kosmu tak vědci pozorují modré nadobry i červené trpaslíky a mnoho dalších objektů s pozoruhodnými jmény. Nyní skupina astrofyziků přišla s něčím novým. S červenými monstry.

Dva týmy odborníků s pomocí Webbova teleskopu prozkoumaly jednu z nejmladších a nejvzdálenějších galaxií. Výjimečně zářivá GN-z11 existovala, ale také patrně zanikla už v dobách, kdy byl kosmos ještě v plenkách. Agentura Reuters vesmírný systém přirovnala k americkému herci Jamesi Deanovi, který razil heslo „žij rychle, zemři mladý“.

Zářící kosmický oblak skrýval srážku dvou vzdálených těles. NASA popsala, jak kolize exoplanet vypadala a odhalila své plány, jak chce tuto událost dále studovat.

Jak velké by muselo být mimozemské město, aby ho současné teleskopy zaznamenaly? Musela by to být metropole velikosti planety, jako je třeba Coruscant z Hvězdných válek, nebo bychom mohli spatřit i obdobu největších pozemských aglomerací typu New York nebo Tokio? Nová studie nastiňuje, že potřebné technologie na zpozorování vesmírných měst už lidstvo má.

Jeden z nejznámějších snímků dalekého vesmíru, který zobrazuje takzvané Sloupy stvoření v Orlí mlhovině, se po sedmadvaceti letech dočkal nové verze. Velkolepé sloupce prachu a plynů zachytil po svém předchůdci Hubbleově dalekohledu do detailu vesmírný teleskop Jamese Webba. Zveřejnily ho Evropská kosmická agentura (ESA) a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Na pět tisíc světelných let od naší domovské planety kolem sebe krouží dvě hvězdy, které vytváří rozsáhlé prachové prstence. Tyto narůžovělé kruhy, připomínající otisk prstu a vypadající téměř jako pouhý světelný odlesk, zachytil vesmírný teleskop Jamese Webba. Od dvojhvězdy se rozpínají do dálky přes deset bilionů kilometrů. Podle americké vesmírné agentury NASA prachové prstence ukazují plynoucí čas podobně jako letokruhy u stromů.

Webbův vesmírný dalekohled se tentokrát nedíval na vzdálené galaxie, ale zaměřil svou pozornost na Sluneční soustavu. A pořídil svůj první snímek planety Neptun – jedná se o nejjasnější pohled na prstence této zvláštní planety za posledních více než třicet let.

Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil zuřící bouře, prudký vichr i polární záře Jupiteru. Na dvou nově zveřejněných snímcích se vyjímá největší planeta Sluneční soustavy i společně s několika měsíci a prstenci.

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila nové snímky galaxie Cartwheel vzdálené 500 milionů světelných let. Pořídil je vesmírný teleskop Jamese Webba, který od ledna letošního roku z pozice vzdálené 1,5 milionu kilometrů od Země pozoruje vesmír.

Pouhý týden poté, co NASA zveřejnila první snímky z Webbova teleskopu, ukázal tým kolem tohoto přístroje galaxii, která existovala už před 13,5 miliardami let.

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila další čtyři snímky, které pořídil její vesmírný dalekohled Jamese Webba. Ukazují několik kosmických jevů v dosud nevídaných detailech.

Americký prezident Joe Biden ukázal veřejnosti první vědecký snímek, který pořídil kosmický Webbův dalekohled. Je na něm vidět kupa galaxií ve velmi vzdáleném vesmíru.

Prvním cílem vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) bude hvězda nacházející se relativně blízko Zemi v souhvězdí Velké medvědice. Vědci ji využijí k zaostření všech osmnácti segmentů primárního zrcadla teleskopu. Informovala o tom na svém webu americká vesmírná agentura NASA.

Vesmírný teleskop Jamese Webba dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země. Na Twitteru to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Blíží se finále nejdůležitější astronomické operace za posledních třicet let. Vesmírný teleskop Jamese Webba by měl v pondělí dorazit do cíle půl druhého milionu kilometrů od Země. Pomocí raketového motoru provede poslední manévr, aby se dostal na požadovanou dráhu.

Tým ovládající vesmírný teleskop Jamese Webba v úterý večer dokončil důležitou etapu mise, když se mu podařilo rozvinout celý sluneční štít. Informovala o tom agentura AFP s tím, že jde o důležitý prvek sestavování zařízení. Raketa s teleskopem odstartovala 25. prosince z Francouzské Guyany a zařízení je nyní vzdáleno 900 tisíc kilometrů od Země.

Inženýři americké vesmírné agentury NASA kolem 16:00 SEČ začali s napínáním štítu na vesmírném teleskopu Jamese Webba, který bude aparát chránit před teplem slunečního záření. Oznámili to na tiskové konferenci, během níž rovněž potvrdili, že devět dní po startu ze Země je zařízení v dobré kondici, ačkoliv v posledních dnech tým narazil na dvě drobné komplikace. Teleskop k pondělku urazil již přes 60 procent cesty na svou cílovou pozici vzdálenou přes 1,5 milionu kilometrů od Země.

Zkoumat historii kosmu v nejzazších hlubinách času a prostoru i pátrat po známkách možného života mimo naši sluneční soustavu se po mnoha odkladech vydal vesmírný teleskop Jamese Webba. Realizaci projektu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), na němž se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA, zahájil úspěšný start rakety Ariane 5 ve 13:20 SEČ z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.