Webbův teleskop zachytil galaxii starou přes 13 miliard let

Pouhý týden poté, co NASA zveřejnila první snímky z Webbova teleskopu, ukázal tým kolem tohoto přístroje galaxii, která existovala už před 13,5 miliardami let.

Galaxie známá jako GLASS-z13 pochází z doby pouhých 300 milionů let po Velkém třesku, je tedy asi o sto milionů let starší než cokoli, co astronomové mohli sledovat doposud, řekl agentuře AFP Rohan Naidu z Harvardského centra pro astrofyziku. „Zřejmě se díváme na nejvzdálenější hvězdy, které kdy kdo viděl,“ dodal.

Čím vzdálenější objekty od nás jsou, tím déle trvá, než k nám jejich světlo dorazí, a pohled do vzdáleného vesmíru tak vlastně umožňuje nahlédnout nejen do hloubky prostoru, ale i času.

Podle Naidua GLASS-z13 určitě existovala v nejranější éře vesmíru, ale její přesné stáří zůstává neznámé, mohla totiž vzniknout kdykoli během prvních 300 milionů let po Velkém třesku. 

Informace o galaxii GLASS-z13 pocházejí z prvních dat pořízených přístrojem NIRcam na palubě Webbova dalekohledu. Ten pozoruje vesmír v infračerveném spektru. Při převodu z infračerveného do viditelného spektra galaxie vypadá spíš jako jedna hvězda – jako červená skvrna s bílou barvou ve svém středu.

Nečekaná zjištění

Naidu a jeho pětadvacetičlenný tým astronomů z celého světa informovali o objevu v odborném časopise, zatím ale jejich studie neprošla recenzním řízením. Podle expertů na astronomii je ale práce skvělá: „Astronomické rekordy se už hroutí a další se otřásají,“ napsal na Twitteru vedoucí výzkumu NASA Thomas Zurbuchen. „Ano, většinou jásám, až když vědecké výsledky projdou recenzním řízením. Ale tohle vypadá velmi slibně,“ dodal. 

Naidu doplnil,  že k velmi podobným výsledkům dospěl i další tým astronomů pod vedením Marca Castellana, který pracoval na stejných datech.

Výsledky jsou sice slibné, ale vycházejí z velmi neúplných dat – tým chce proto požádat o přístup k dalších měřením. Některá zjištění jsou totiž dost nečekaná. Například galaxie má hmotnost miliardy Sluncí, což je „potenciálně velmi překvapivé, a opravdu tomu nerozumíme, vzhledem k tomu, jak brzy po Velkém třesku vznikla,“ řekl Naidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 10 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 11 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 14 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 16 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...