Webbův teleskop zachytil galaxii starou přes 13 miliard let

Pouhý týden poté, co NASA zveřejnila první snímky z Webbova teleskopu, ukázal tým kolem tohoto přístroje galaxii, která existovala už před 13,5 miliardami let.

Galaxie známá jako GLASS-z13 pochází z doby pouhých 300 milionů let po Velkém třesku, je tedy asi o sto milionů let starší než cokoli, co astronomové mohli sledovat doposud, řekl agentuře AFP Rohan Naidu z Harvardského centra pro astrofyziku. „Zřejmě se díváme na nejvzdálenější hvězdy, které kdy kdo viděl,“ dodal.

Čím vzdálenější objekty od nás jsou, tím déle trvá, než k nám jejich světlo dorazí, a pohled do vzdáleného vesmíru tak vlastně umožňuje nahlédnout nejen do hloubky prostoru, ale i času.

Podle Naidua GLASS-z13 určitě existovala v nejranější éře vesmíru, ale její přesné stáří zůstává neznámé, mohla totiž vzniknout kdykoli během prvních 300 milionů let po Velkém třesku. 

Informace o galaxii GLASS-z13 pocházejí z prvních dat pořízených přístrojem NIRcam na palubě Webbova dalekohledu. Ten pozoruje vesmír v infračerveném spektru. Při převodu z infračerveného do viditelného spektra galaxie vypadá spíš jako jedna hvězda – jako červená skvrna s bílou barvou ve svém středu.

Nečekaná zjištění

Naidu a jeho pětadvacetičlenný tým astronomů z celého světa informovali o objevu v odborném časopise, zatím ale jejich studie neprošla recenzním řízením. Podle expertů na astronomii je ale práce skvělá: „Astronomické rekordy se už hroutí a další se otřásají,“ napsal na Twitteru vedoucí výzkumu NASA Thomas Zurbuchen. „Ano, většinou jásám, až když vědecké výsledky projdou recenzním řízením. Ale tohle vypadá velmi slibně,“ dodal. 

Naidu doplnil,  že k velmi podobným výsledkům dospěl i další tým astronomů pod vedením Marca Castellana, který pracoval na stejných datech.

Výsledky jsou sice slibné, ale vycházejí z velmi neúplných dat – tým chce proto požádat o přístup k dalších měřením. Některá zjištění jsou totiž dost nečekaná. Například galaxie má hmotnost miliardy Sluncí, což je „potenciálně velmi překvapivé, a opravdu tomu nerozumíme, vzhledem k tomu, jak brzy po Velkém třesku vznikla,“ řekl Naidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 4 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 5 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 6 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 8 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.