Webbův teleskop zachytil galaxii starou přes 13 miliard let

Pouhý týden poté, co NASA zveřejnila první snímky z Webbova teleskopu, ukázal tým kolem tohoto přístroje galaxii, která existovala už před 13,5 miliardami let.

Galaxie známá jako GLASS-z13 pochází z doby pouhých 300 milionů let po Velkém třesku, je tedy asi o sto milionů let starší než cokoli, co astronomové mohli sledovat doposud, řekl agentuře AFP Rohan Naidu z Harvardského centra pro astrofyziku. „Zřejmě se díváme na nejvzdálenější hvězdy, které kdy kdo viděl,“ dodal.

Čím vzdálenější objekty od nás jsou, tím déle trvá, než k nám jejich světlo dorazí, a pohled do vzdáleného vesmíru tak vlastně umožňuje nahlédnout nejen do hloubky prostoru, ale i času.

Podle Naidua GLASS-z13 určitě existovala v nejranější éře vesmíru, ale její přesné stáří zůstává neznámé, mohla totiž vzniknout kdykoli během prvních 300 milionů let po Velkém třesku. 

Informace o galaxii GLASS-z13 pocházejí z prvních dat pořízených přístrojem NIRcam na palubě Webbova dalekohledu. Ten pozoruje vesmír v infračerveném spektru. Při převodu z infračerveného do viditelného spektra galaxie vypadá spíš jako jedna hvězda – jako červená skvrna s bílou barvou ve svém středu.

Nečekaná zjištění

Naidu a jeho pětadvacetičlenný tým astronomů z celého světa informovali o objevu v odborném časopise, zatím ale jejich studie neprošla recenzním řízením. Podle expertů na astronomii je ale práce skvělá: „Astronomické rekordy se už hroutí a další se otřásají,“ napsal na Twitteru vedoucí výzkumu NASA Thomas Zurbuchen. „Ano, většinou jásám, až když vědecké výsledky projdou recenzním řízením. Ale tohle vypadá velmi slibně,“ dodal. 

Naidu doplnil,  že k velmi podobným výsledkům dospěl i další tým astronomů pod vedením Marca Castellana, který pracoval na stejných datech.

Výsledky jsou sice slibné, ale vycházejí z velmi neúplných dat – tým chce proto požádat o přístup k dalších měřením. Některá zjištění jsou totiž dost nečekaná. Například galaxie má hmotnost miliardy Sluncí, což je „potenciálně velmi překvapivé, a opravdu tomu nerozumíme, vzhledem k tomu, jak brzy po Velkém třesku vznikla,“ řekl Naidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026
Načítání...