Webbův teleskop už zná svůj první cíl. Zaostří na hvězdu u Velkého vozu

Prvním cílem vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) bude hvězda nacházející se relativně blízko Zemi v souhvězdí Velké medvědice. Vědci ji využijí k zaostření všech osmnácti segmentů primárního zrcadla teleskopu. Informovala o tom na svém webu americká vesmírná agentura NASA.

Hvězdu s označením HD 84406 lze nalézt nedaleko za hvězdným obrazcem známým jako Velký vůz, který je součástí Velké medvědice. Není příliš jasná a k jejímu spatření je potřeba alespoň silnější dalekohled. Od Země je vzdálená přibližně 241 světelných let. Světelný rok je jednotka vzdálenosti používaná v astronomii. Jde o vzdálenost, kterou světlo urazí ve vakuu za jeden pozemský rok.

Zatímco pro pozorovatele na Zemi hvězda nezáří nikterak silně, pro vesmírný dalekohled je naopak příliš jasná na to, aby ji mohl studovat poté, co na ni zaostří. „Ale prozatím je to perfektní cíl pro zahájení našeho hledání fotonů, hledání, které nás zavede do vzdáleného vesmíru,“ vysvětlují vědci spojení s programem JWST Jonathan Gardner a Alexandra Lockwoodová v příspěvku zveřejněném na blogu NASA.

Podle webu astronomy.stackexchange.com byla jedním z kritérií pro výběr prvního cíle možnost sledovat ho delší dobu. Webbův teleskop může vzhledem k nutnosti odstínění od Slunce a Země pozorovat jen úsek vesmíru v úhlu 39 stupňů, přičemž na optické vyladění potřebuje tři měsíce. To znamená, že vybraná hvězda musí právě vstoupit do zorného úhlu vesmírné observatoře.

Nahrávám video
Události: Webbův teleskop se blíží k cíli
Zdroj: ČT24

Kromě toho bylo nutné zvolit místo bez většího uskupení hvězd. A HD 84406 se nachází v relativně izolované oblasti Velké medvědice. Podmínkou bylo také, aby cíl nebyl až příliš jasný, což by negativně ovlivnilo činnost teleskopu, jehož zařízení je navrženo tak, aby vnímalo infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.

Webbův teleskop se podívá do hlubin času

JWST je projektem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) s širší mezinárodní účastí, včetně české. Podílejí se na něm i Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA.

Teleskop vynesla do vesmíru 25. prosince raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Vědcům by Webbova observatoř měla umožnit zkoumat historii kosmu v nejzazších hlubinách času a prostoru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 2 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 7 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...