Webbův teleskop zachytil rozsáhlé prachové prstence dvojhvězdy. Připomínají otisk prstu

Na pět tisíc světelných let od naší domovské planety kolem sebe krouží dvě hvězdy, které vytváří rozsáhlé prachové prstence. Tyto narůžovělé kruhy, připomínající otisk prstu a vypadající téměř jako pouhý světelný odlesk, zachytil vesmírný teleskop Jamese Webba. Od dvojhvězdy se rozpínají do dálky přes deset bilionů kilometrů. Podle americké vesmírné agentury NASA prachové prstence ukazují plynoucí čas podobně jako letokruhy u stromů.

Dvojhvězda známá pod označením WR 140 je od země vzdálená přes pět tisíc světelných let. Prstence kolem binárního systému vznikly stlačením hvězdných větrů při přiblížení hvězd, které k sobě jejich oběžné dráhy přivedou zhruba jednou za osm let. Při setkání se plyny mezi nimi stlačí a vytvoří prach.

„Pozorujeme produkci prachu v tomto systému za více než století,“ řekl astronom Ryan Lau, vedoucí autor studie publikované v odborném časopise Nature Astronomy.

„Předchozí pozorování WR 140 ukázalo přítomnost až tří prstenců. Je úžasné vidět jich takto sedmnáct, ukazuje to sílu teleskopu Jamese Webba,“ řekla BBC spoluautorka studie Olivia Jonesová z Astronomicko-technologického centra Spojeného království (UK ATC) v Edinburghu, které se na stavbě teleskopu podílelo.

Několikanásobně vetší než Slunce

Hvězdy binárního systému WR 140 jsou několikanásobně větší než Slunce – jedna z nich má třicetinásobek hmotnosti naší hvězdy, druhá zhruba desetinásobek. Obě kosmická tělesa se k sobě přiblíží zhruba na vzdálenost mezi Zemí a Sluncem, tedy zhruba sto padesát milionů kilometrů. Jedinečný vzor prstenců způsobuje podlouhlá oběžná dráha menší z hvězd.

Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od ledna letošního roku. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard korun) je projektem NASA a partnerů z Evropské kosmické agentury ESA a kanadské CSA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...