Webbův teleskop zachytil rozsáhlé prachové prstence dvojhvězdy. Připomínají otisk prstu

Na pět tisíc světelných let od naší domovské planety kolem sebe krouží dvě hvězdy, které vytváří rozsáhlé prachové prstence. Tyto narůžovělé kruhy, připomínající otisk prstu a vypadající téměř jako pouhý světelný odlesk, zachytil vesmírný teleskop Jamese Webba. Od dvojhvězdy se rozpínají do dálky přes deset bilionů kilometrů. Podle americké vesmírné agentury NASA prachové prstence ukazují plynoucí čas podobně jako letokruhy u stromů.

Dvojhvězda známá pod označením WR 140 je od země vzdálená přes pět tisíc světelných let. Prstence kolem binárního systému vznikly stlačením hvězdných větrů při přiblížení hvězd, které k sobě jejich oběžné dráhy přivedou zhruba jednou za osm let. Při setkání se plyny mezi nimi stlačí a vytvoří prach.

„Pozorujeme produkci prachu v tomto systému za více než století,“ řekl astronom Ryan Lau, vedoucí autor studie publikované v odborném časopise Nature Astronomy.

„Předchozí pozorování WR 140 ukázalo přítomnost až tří prstenců. Je úžasné vidět jich takto sedmnáct, ukazuje to sílu teleskopu Jamese Webba,“ řekla BBC spoluautorka studie Olivia Jonesová z Astronomicko-technologického centra Spojeného království (UK ATC) v Edinburghu, které se na stavbě teleskopu podílelo.

Několikanásobně vetší než Slunce

Hvězdy binárního systému WR 140 jsou několikanásobně větší než Slunce – jedna z nich má třicetinásobek hmotnosti naší hvězdy, druhá zhruba desetinásobek. Obě kosmická tělesa se k sobě přiblíží zhruba na vzdálenost mezi Zemí a Sluncem, tedy zhruba sto padesát milionů kilometrů. Jedinečný vzor prstenců způsobuje podlouhlá oběžná dráha menší z hvězd.

Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od ledna letošního roku. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard korun) je projektem NASA a partnerů z Evropské kosmické agentury ESA a kanadské CSA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 18 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...