Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila další čtyři snímky, které pořídil její vesmírný dalekohled Jamese Webba. Ukazují několik kosmických jevů v dosud nevídaných detailech.
Americký prezident Joe Biden v pondělí představil první plnohodnotný snímek z nejnovějšího a současně nejkvalitnějšího vesmírného dalekohledu. Šlo ale jen o ochutnávku, další snímky totiž NASA zveřejnila hned o den později.
Pětice galaxií
Tento snímek z Webbova dalekohledu v neuvěřitelných detailech ukazuje skupinu pěti galaxií známou pod názvem Stephanův kvintet. Ta úplně nalevo se jen promítá do blízkosti ostatních, čtyři zbývající spolu gravitačně interagují a nachází se ve vzdálenosti 300 milionů světelných let.
Voda na exoplanetě
Webbův teleskop poskytuje nejen hezké fotky, ale hlavně zásadní data. V úterý také NASA zveřejnila data o exoplanetě WASP-96b, konkrétně graf zobrazující závislost množství blokovaného světla na vlnové délce. To podle inženýrů naznačuje přítomnost vody na této planetě, možná dokonce i vodních oblak. Data pochází z přístroje NIRISS a byla získána při přechodu planety před mateřskou hvězdou.
Exoplaneta WASP-96b se nachází téměř 1150 světelných let od Země a svou hvězdu oběhne za tři a půl pozemského dne. Objevena byla v roce 2014. Exoplaneta je velká zhruba jako Jupiter, má ale jen polovinu jeho hmotnosti.
Slavná mlhovina
Jižní prstencová mlhovina patří mezi planetární mlhoviny. V jejím srdci leží hvězda na sklonku svého života, která už odvrhla své vnější vrstvy – a tak se zrodila mlhovina. NASA zveřejnila rovnou dva snímy tohoto objektu. První je z blízké infračervené oblasti v podání přístroje NIRCam, druhý ve střední infračervené oblasti z přístroje MIRI.
Krajina mlhoviny
Tato krajina „hor“ a „údolí“ posetá třpytivými hvězdami je ve skutečnosti okrajem blízké mladé hvězdotvorné oblasti NGC 3324 v mlhovině Carina. Snímek pořízený v infračerveném světle poprvé odhaluje dříve neviditelné oblasti zrodu hvězd.
Zdánlivě trojrozměrný snímek, nazývaný Kosmické útesy, vypadá jako skalnaté hory za měsíčního večera. Ve skutečnosti jde o okraj obří plynné dutiny uvnitř galaxie NGC 3324 a nejvyšší „vrcholy“ na tomto snímku jsou vysoké asi sedm světelných let. Tato oblast byla z mlhoviny vysekána intenzivním ultrafialovým zářením a hvězdným větrem z extrémně hmotných, horkých a mladých hvězd nacházejících se v centru bubliny, nad oblastí zobrazenou na snímku.
Tanec galaxií
Tento snímek zveřejnila NASA už v pondělí. Je zatím nejhlubším a nejostřejším infračerveným snímkem vzdáleného vesmíru. Je na něm vidět kupa galaxií známá jako SMACS 0723 v nesmírném detailu. Webbův dalekohled ji zachytil ve vzdálenosti 4,6 miliardy světelných let.
Stroj na zázraky
Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard korun) je projektem americké NASA s širší mezinárodní účastí, včetně české. Teleskop vynesla do vesmíru loni 25. prosince raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Vědcům by Webbova observatoř měla umožnit zkoumat historii kosmu v nejzazších hlubinách času a prostoru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu.
Dalekohled na snímcích zabral jen maličkou část oblohy. Když to v pondělí popisoval prezident Biden, přirovnal ji velikostí k zrníčku písku, které člověk drží v napřažené ruce. Pokud by dalekohled takhle snímal dál, trvalo by mu podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře zmapování celé oblohy asi osmatřicet až padesát tisíc let. „Není v silách lidských ani Jamese Webba, aby to dokázal celé nasnímat,“ uvedl Václavík v Pořadu 90' ČT24. „Ale vědci mají vytipované oblasti, které jsou pro ně zajímavé a kam by se chtěli podívat,“ dodal.
„Toto pozorování trvalo ve skutečnosti jen asi dvanáct hodin,“ popsal Martin Topinka z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky. „Pro srovnání, stejný snímek trval Hubbleho teleskopu asi tři týdny. Tady je vidět ten obrovský rozdíl. Dalekohled Jamese Webba má v plánu pozorovat asi 78 hodin stejné oblasti jako Hubblův teleskop, ale mnohem detailněji. Doufám, že překonáme rekordy, jak daleko a hluboko dokážeme vidět.“
Podle Topinky je možné, že vědci pomocí tohoto přístroje nahlédnou do minulosti asi 200 milionů let po Velkém třesku, tedy do dob, kdy byl vesmír ještě „v plenkách“.
První zveřejněné snímky jsou jenom ochutnávkou před hlavním chodem, upozorňuje britská výzkumnice Gillian Wrightová, která se podílela na vývoji a konstrukci jednoho ze spektrografů na teleskopu. „Skutečnost, že tato nová data jsou tak dobrá, že jsou tak kvalitní a že byla získaná jen během několika hodin pozorování, napovídá, že objevy tam jenom čekají na to, aby je někdo učinil,“ řekla Wrightová serveru BBC.
