Webbův vesmírný dalekohled pořídil detailní snímky galaxie Cartwheel

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila nové snímky galaxie Cartwheel vzdálené 500 milionů světelných let. Pořídil je vesmírný teleskop Jamese Webba, který od ledna letošního roku z pozice vzdálené 1,5 milionu kilometrů od Země pozoruje vesmír.

Astronomové se domnívají, že galaxie Cartwheel (Kolo od vozu) byla původně spirálovou galaxií, podobně jako naše Mléčná dráha. Svůj současný prstencový tvar dostala po srážce s menší galaxií. Jasný střed galaxie Cartwheel je obklopen barevným prstencem.

Díky záběrům z teleskopu Jamese Webba získali astronomové nové poznatky o jednotlivých hvězdách v této chaotické galaxii, jakož i o černé díře v jejím centru, uvedl zpravodajský server CNN. Snímky poskytují více podrobností o tom, jak se tato galaxie vyvinula.

Galaxii pozoroval již Hubbleův teleskop, infračervené záběry Webbova teleskopu ale odhalují nové detaily, které zůstávaly doposud skryty. Na snímku jsou kromě galaxie Cartwheel zřetelné ještě dvě menší galaxie a mnoho dalších v pozadí.

Galaxie Cartwheel je stále ještě v přechodném období, uvedla NASA v prohlášení. „Když nám teleskop Jamese Webba ukazuje současný stav, poskytuje nám také představu o tom, co se stalo v minulosti a jak se budou věci vyvíjet do budoucna,“ dodala NASA.

Webbův vesmírný teleskop
Zdroj: NASA

Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard korun) je projektem americké NASA s širší mezinárodní účastí, včetně české. Teleskop vynesla do vesmíru loni 25. prosince raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Vědcům by Webbova observatoř měla umožnit zkoumat historii kosmu v nejzazších hlubinách času a prostoru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 14 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 16 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 18 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 20 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled