Lidstvo už nyní může spatřit mimozemská města, věří vědec. Šance ale nejsou velké

Jak velké by muselo být mimozemské město, aby ho současné teleskopy zaznamenaly? Musela by to být metropole velikosti planety, jako je třeba Coruscant z Hvězdných válek, nebo bychom mohli spatřit i obdobu největších pozemských aglomerací typu New York nebo Tokio? Nová studie nastiňuje, že potřebné technologie na zpozorování vesmírných měst už lidstvo má.

Podíval se na to Bhavesh Jaiswal z Indického vědeckého institutu. Jeho studie, která zatím neprošla recenzním řízením, tvrdí, že je v lidských silách pozorovat dokonce i mnohem menší města než zmiňované New York či Tokio.

Když vědci uvažují o možnostech současné technologie odhalit stopy nějakých vyspělých mimozemských civilizací, realisticky se zaměřují na obří megastruktury, jako by mohly být například Dysonovy sféry nebo jim podobné orbitální prstence. Ty ale dramaticky přesahují technologické schopnosti lidstva, takže méně vyspělé civilizace není technika s to najít.

To se ale podle Jaiswalova výzkumu změnilo v okamžiku, kdy lidstvo vypustilo do vesmíru Webbův kosmický dalekohled.

  • Dysonova sféra je hypotetická superkonstrukce, jež by umožnila využití absolutně veškeré energie, kterou uvolňuje hvězda. Mělo by jít o konstrukci, jež by se táhla podél celé hvězdy, případně by mohla celou hvězdu ukrývat v sobě – nejčastěji se zobrazuje jako velká koule, uprostřed níž je hvězda. Z vnitřní stěny stavby je získávána energie, která se dá využít pro případnou kolonizaci a rozšíření využitelné plochy i mimo dosud osídlené planety v celé soustavě.

Hledání planet

Nedávno jsme vstoupili do éry, kdy je možné přímo zobrazovat samotné exoplanety, což otevírá možnosti hledání inteligentního života ve vesmíru ve skromnějších měřítkách, než jsou sci-fi scénáře.

Jasné světlo hvězdy ale většinou září tak silně, že přehluší odražené světlo z exoplanety, natožpak případnou slaboučkou zář z tamních měst. Proto byla většina dosud objevených exoplanet nalezena u slabých červených trpaslíků, kteří teleskopy neoslňují tak silně, jako třeba žluté hvězdy typu našeho Slunce. Když už se takové exoplanety najít podaří, mají na snímcích rozměry přibližně jednoho pixelu. 

I to ale může dát vědcům některé informace, dokonce víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Například spektroskopie může mnoho napovědět o složení atmosféry. Ale jak najít něco mnohem menšího, například město?

Zrcadlo odráží pravdu

Odpovědí může být podle Jaiswala takzvaný zrcadlový odraz. Ten nastává, když se světlo odráží přímo od pozorovatele, ale nikoliv jako rozptýlené světlo, které svítí do všech směrů. Typickým příkladem může být právě sluneční záblesk odražený zrcátkem nebo třeba od nablýskané karoserie auta.

Indický vědec na základě svého výzkumu věří, že podobný záblesk světla může vydávat i reflexní povrch vzdálené planety. „Budoucí pokusy o přímé zobrazení planet díky odraženému světlu budou možné jak u vesmírných teleskopů, tak u extrémně velkých pozemních dalekohledů,“ domnívá se Jaiswal. Metoda by měla fungovat jak u červených trpaslíků, tak u silněji zářících žlutých hvězd podobných Slunci.

Vědec přiznává, že tato snaha bude hodně záležet na náhodě, a tedy i štěstí. Světlo z exoplanety by se muselo odrazit od hypotetického města přesně na správném místě a pod vhodným úhlem tak, aby mířilo přímo směrem k Zemi.

Technologie máme, šance jsou mizivé

Jaiswal spočítal i to, jak velké by město, jež by bylo schopné odrazit světlo až k Zemi, mělo být. Nemohlo by být moc velké, protože pak by se odraz rozptýlil do všech stran. Pokud by se jednalo o planetu odpovídající velikostí té naší, pak by mělo mít velikost do 2800 kilometrů čtverečních. To je sídlo přibližně o velikosti Istanbulu, tedy většího města, jakých jsou v současné době na Zemi desítky.

Ještě větší vliv by podle této studie měly stavební materiály, z nichž by mohly být stavby na cizích planetách vyrobené. Například hliníková konstrukce by zářila několikanásobně jasněji než celá planeta.

Existuje několik dalších faktorů, které by mohly zvýšit šanci na detekci prostřednictvím zrcadlového odrazu. Pomaleji rotující planeta by umožnila, aby byl odraz viditelný po delší dobu. 

Šance, že bychom narazili na mimozemské město, zůstává podle Jaiswala nepravděpodobná. Už jen proto, že ani nevíme, jestli existuje. Technologie a schopnosti potřebné k takovému odhalení jsou ale reálné a jsou lidstvu k dispozici již nyní.