Lidstvo už nyní může spatřit mimozemská města, věří vědec. Šance ale nejsou velké

Jak velké by muselo být mimozemské město, aby ho současné teleskopy zaznamenaly? Musela by to být metropole velikosti planety, jako je třeba Coruscant z Hvězdných válek, nebo bychom mohli spatřit i obdobu největších pozemských aglomerací typu New York nebo Tokio? Nová studie nastiňuje, že potřebné technologie na zpozorování vesmírných měst už lidstvo má.

Podíval se na to Bhavesh Jaiswal z Indického vědeckého institutu. Jeho studie, která zatím neprošla recenzním řízením, tvrdí, že je v lidských silách pozorovat dokonce i mnohem menší města než zmiňované New York či Tokio.

Když vědci uvažují o možnostech současné technologie odhalit stopy nějakých vyspělých mimozemských civilizací, realisticky se zaměřují na obří megastruktury, jako by mohly být například Dysonovy sféry nebo jim podobné orbitální prstence. Ty ale dramaticky přesahují technologické schopnosti lidstva, takže méně vyspělé civilizace není technika s to najít.

To se ale podle Jaiswalova výzkumu změnilo v okamžiku, kdy lidstvo vypustilo do vesmíru Webbův kosmický dalekohled.

  • Dysonova sféra je hypotetická superkonstrukce, jež by umožnila využití absolutně veškeré energie, kterou uvolňuje hvězda. Mělo by jít o konstrukci, jež by se táhla podél celé hvězdy, případně by mohla celou hvězdu ukrývat v sobě – nejčastěji se zobrazuje jako velká koule, uprostřed níž je hvězda. Z vnitřní stěny stavby je získávána energie, která se dá využít pro případnou kolonizaci a rozšíření využitelné plochy i mimo dosud osídlené planety v celé soustavě.

Hledání planet

Nedávno jsme vstoupili do éry, kdy je možné přímo zobrazovat samotné exoplanety, což otevírá možnosti hledání inteligentního života ve vesmíru ve skromnějších měřítkách, než jsou sci-fi scénáře.

Jasné světlo hvězdy ale většinou září tak silně, že přehluší odražené světlo z exoplanety, natožpak případnou slaboučkou zář z tamních měst. Proto byla většina dosud objevených exoplanet nalezena u slabých červených trpaslíků, kteří teleskopy neoslňují tak silně, jako třeba žluté hvězdy typu našeho Slunce. Když už se takové exoplanety najít podaří, mají na snímcích rozměry přibližně jednoho pixelu. 

I to ale může dát vědcům některé informace, dokonce víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Například spektroskopie může mnoho napovědět o složení atmosféry. Ale jak najít něco mnohem menšího, například město?

Zrcadlo odráží pravdu

Odpovědí může být podle Jaiswala takzvaný zrcadlový odraz. Ten nastává, když se světlo odráží přímo od pozorovatele, ale nikoliv jako rozptýlené světlo, které svítí do všech směrů. Typickým příkladem může být právě sluneční záblesk odražený zrcátkem nebo třeba od nablýskané karoserie auta.

Indický vědec na základě svého výzkumu věří, že podobný záblesk světla může vydávat i reflexní povrch vzdálené planety. „Budoucí pokusy o přímé zobrazení planet díky odraženému světlu budou možné jak u vesmírných teleskopů, tak u extrémně velkých pozemních dalekohledů,“ domnívá se Jaiswal. Metoda by měla fungovat jak u červených trpaslíků, tak u silněji zářících žlutých hvězd podobných Slunci.

Vědec přiznává, že tato snaha bude hodně záležet na náhodě, a tedy i štěstí. Světlo z exoplanety by se muselo odrazit od hypotetického města přesně na správném místě a pod vhodným úhlem tak, aby mířilo přímo směrem k Zemi.

Technologie máme, šance jsou mizivé

Jaiswal spočítal i to, jak velké by město, jež by bylo schopné odrazit světlo až k Zemi, mělo být. Nemohlo by být moc velké, protože pak by se odraz rozptýlil do všech stran. Pokud by se jednalo o planetu odpovídající velikostí té naší, pak by mělo mít velikost do 2800 kilometrů čtverečních. To je sídlo přibližně o velikosti Istanbulu, tedy většího města, jakých jsou v současné době na Zemi desítky.

Ještě větší vliv by podle této studie měly stavební materiály, z nichž by mohly být stavby na cizích planetách vyrobené. Například hliníková konstrukce by zářila několikanásobně jasněji než celá planeta.

Existuje několik dalších faktorů, které by mohly zvýšit šanci na detekci prostřednictvím zrcadlového odrazu. Pomaleji rotující planeta by umožnila, aby byl odraz viditelný po delší dobu. 

Šance, že bychom narazili na mimozemské město, zůstává podle Jaiswala nepravděpodobná. Už jen proto, že ani nevíme, jestli existuje. Technologie a schopnosti potřebné k takovému odhalení jsou ale reálné a jsou lidstvu k dispozici již nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
před 11 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
před 21 hhodinami

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
29. 3. 2025

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
29. 3. 2025

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
29. 3. 2025

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
29. 3. 2025

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025
Načítání...