Tým ovládající vesmírný teleskop Jamese Webba v úterý večer dokončil důležitou etapu mise, když se mu podařilo rozvinout celý sluneční štít. Informovala o tom agentura AFP s tím, že jde o důležitý prvek sestavování zařízení. Raketa s teleskopem odstartovala 25. prosince z Francouzské Guyany a zařízení je nyní vzdáleno 900 tisíc kilometrů od Země.
Tepelný štít, který bylo třeba rozvinout, se skládá z pěti vrstev speciálního materiálu zvaného Kapton. Vnější vrstva, která bude jako jediná čelit přímému slunečnímu záření, je silná 0,05 milimetru, další čtyři jsou pak dvakrát tenčí, a mají tak přibližně tloušťku lidského vlasu. Budou chránit vědecké přístroje před slunečním teplem.
Jde o zásadní krok. Podle NASA je možné, že před spuštěním teleskopu může selhat celkem 344 jednotlivých kroků – úspěšné rozbalení tepelného štítu znamená, že se podařilo zabránit už 75 procentům z nich a nyní jich zbývá už „jen“ 86.
Teleskop bude natočen permanentně štítem ke Slunci a jeho obří zrcadlo a detekční přístroje budou naopak na odvrácené straně. Na „horké“ straně zařízení může teplota vystoupat až na 110 stupňů Celsia, druhá strana však musí pro zdárné fungování observatoře udržovat teplotu pod minus 223 stupni Celsia.
Teleskop je příliš velký na to, aby se vešel vcelku do rakety, takže cestoval složený a je třeba ho sestavit až „na místě“. Rozvinutí tepelného štítu se považovalo za nejobtížnější.
Dalekohled na cestě
Zařízení je stále na cestě na svou oběžnou dráhu, která bude od Země vzdálená 1,5 milionu kilometru a na niž zařízení dorazí někdy koncem ledna. Na jeho postupném „rozbalování“ se podílí stovka inženýrů, kteří pracují v Baltimoru v USA 24 hodin denně.
„Když se mě někdo zeptá, co mne v noci budí ze sna, odpovídám, že je to rozvíjení tepelného štítu. Oddychneme si, až roztáhneme pátou vrstvu,“ řekl šéf projektu teleskopu Bill Ochs, když se s roztahováním štítu začalo. Podle AFP byly v pátek rozvinuty tři vrstvy a v úterý zbylé dvě.
Co bude dál
Dalším krokem bude umístění dvou zrcadel, nejprve menšího, sekundárního a pak hlavního. Je pokryté zlatem a má průměr 6,6 metru. Zrcadla budou nastavena, až přístroj dorazí na svou oběžnou dráhu.
Lidé zatím výkonnější teleskop do vesmíru nevypustili. Na rozdíl od Hubbleova teleskopu nebude ten Webbův pozorovat vesmír z nízké oběžné dráhy Země, ale z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce s odstředivou silou soustavy. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardy let.
