Zářící kosmický oblak skrýval srážku dvou vzdálených těles. NASA popsala, jak kolize exoplanet vypadala a odhalila své plány, jak chce tuto událost dále studovat.
Astronomové popsali srážku dvou exoplanet u mladé hvězdy
I v naší Sluneční soustavě vědci zaznamenali důkazy o dávných srážkách obřích planet. Zůstaly po tom ale jen matné, byť kosmicky obří stopy – například sklon Uranu nebo existence našeho Měsíce. Ty vyprávějí příběh z dob, kdy byl vesmír mnohem mladší a planety si ještě nenašly svá pevná místa na orbitě kolem Slunce, a docházelo proto ke srážkám.
Vědci, kteří sledují vzdálenější vesmír, pátrají po podobných kolizích, ale najít důkazy je mnohem složitější. V nové studii, kterou zveřejnila americká vesmírná agentura NASA, takový důkaz našli. Je jím pozoruhodný oblak prachu a plynu, jenž se vyznačuje zvláštní, velmi kolísavou svítivostí.
Vesmírné mládě zbledlo
Vědci z NASA pozorovali mladou, jen 300 milionů let existující hvězdu podobnou Slunci. Během sledování se stalo něco nečekaného, když hvězda náhle a výrazně ztratila jasnost. Zeslábla a zbledla, ale těsně předtím se náhle, ale krátce jasně rozzářila v infračerveném spektru.
Astronomy to zaujalo, takže detailně analyzovali všechna dostupná data o tomto kosmickém tělese. Zjistili, že „záblesk“ trval asi tisíc dní, pak se hvězda jakoby vrátila do původního stavu, ale dva a půl roku nato pohasla. Něco ji zastínilo, „zakrylo její tvář“, takže vědci viděli méně světla. To trvalo asi pět set dní.
Tolik naměřená data. Ale jak je interpretovat? Když proběhly další analýzy, vyplynulo z nich, že jak zjasnění, tak i zblednutí mělo stejnou příčinu – obrovský zářící oblak plynu a prachu. Ten s největší pravděpodobností vznikl srážkou dvou planet v této soustavě, přičemž jedna z nich pravděpodobně obsahovala led, domnívají se vědci.
Autoři studie odhadují, že dvě obří exoplanety o hmotnosti až několika desítek Zemí do sebe narazily, přičemž vytvořily mrak a současně spoustu energie, která se projevila jako onen infračervený záblesk. Kolize nejspíš musela mít takovou sílu, že obě planety zcela zkapalnila a zanechala po nich jediné roztavené jádro obklopené oblakem plynu, horkých hornin a prachu.
A přesně to odpovídá naměřeným datům. Po srážce tento oblak, v němž se stále nacházel žhavý pozůstatek srážky, pokračoval v obíhání kolem hvězdy. Nakonec se dostal před ni a zastínil ji.
Jak sledovat kosmickou srážku
Tato studie vycházela z archivních dat mise NASA WISE – sonda původní mise ale nadále pracuje pod názvem NEOWISE. Hvězdy si vědci poprvé všimli roku 2021, kdy ji zaznamenala jako potenciálně zajímavou automatická analýza dat.
Záře této obrovské srážky by měla být stále viditelná dalekohledy – například vesmírným teleskopem Jamese Webba. Autoři studie už připravují návrhy na pozorování tohoto konkrétního systému právě s pomocí tohoto přístroje umístěného ve vesmíru.
