Webbův teleskop naznačil život na exoplanetě. Odhalil specifickou molekulu

Díky Webbovu dalekohledu se podařilo NASA odhalit nové detaily o planetě, která může skýtat velmi vhodné podmínky pro život. Je nejen ve správné vzdálenosti od své hvězdy, ale také některé signály z její atmosféry nemají zatím jiné vysvětlení, než je přítomnost života.

Když vědci spustili vesmírný Webbův dalekohled, slibovali si od toho, že by jednou mohli najít planetu, kde je život. Teď naznačují, že se to možná povedlo.

Teleskop se podíval znovu a detailně na exoplanetu K2-18 b, která leží asi 120 světelných let od Země v souhvězdí Lva, je skoro devětkrát těžší než naše rodná planeta a v ničem nepřipomíná jakékoliv těleso ve Sluneční soustavě.

Nový průzkum ukázal, že v její atmosféře se vyskytují molekuly, které obsahují uhlík – podle všeho jsou to mimo jiné metan a oxid uhličitý, což jsou plyny do značné míry spojené s životem. Celkově to podle americké vesmírné agentury NASA naznačuje, že by K2-18 b mohla být takzvanou hyceánskou exoplanetou. To znamená kombinaci atmosféry bohaté na vodík a povrchu pokrytého oceánem složeným z vody.

Složení atmosféry exoplanety K2-18 b
Zdroj: NASA

Vědci to tušili už dříve, když planetu sledovali Hubbleovým kosmickým dalekohledem, jenže tehdy jim chyběly detailní informace. Ty přinesl až Webbův teleskop. Astronomové teď mohou mnohem lépe studovat objekt, který je pro ně nesmírně zajímavý; takové světy jsou totiž velmi slibným prostředím pro hledání důkazů o existenci života na exoplanetách.

„Naše výsledky zdůrazňují, jak důležité je zohledňovat při hledání mimozemského života různá obyvatelná prostředí,“ vysvětlil Nikku Madhusudhan, astronom z University of Cambridge a hlavní autor nové studie. „Tradičně se pátrání po životě na exoplanetách zaměřuje především na menší kamenné planety, ale větší hyceánské světy jsou podstatně vhodnější pro pozorování atmosféry.“

Nejzajímavější molekula

Že je na planetě vodní oceán, podle NASA vyplývá právě z výskytu metanu a oxidu uhličitého a současně nedostatku amoniaku. Ale Webb odhalil ještě něco dalšího – molekulu jménem dimethylsulfid (DMS). Tu lze považovat za ještě zajímavější a důležitější než metan a oxid uhličitý dohromady.

Proč? Na Zemi totiž vzniká pouze jediným způsobem – působením živých organismů. Většina DMS v zemské atmosféře pochází z fytoplanktonu v mořském prostředí.

Vědci zdůrazňují, že důkazy o existenci DMS v atmosféře exoplanety nejsou stoprocentní, bude proto ještě zapotřebí je potvrdit.

Další pozorování budou následovat

Planeta K2-18 b leží v takzvané obyvatelné zóně, to znamená, že některé další podmínky nutné k existenci života jsou u ní splněné. Neleží ve žhavé výhni moc blízko své hvězdě ani příliš daleko od ní, kdy by na ní bylo nesnesitelně chladno. Přesto to podle NASA neznamená, že by tam život nutně musel být.

„Tyto výsledky jsou výsledkem pouhých dvou pozorování K2-18 b, přičemž mnoho dalších je na cestě,“ dodal člen týmu Savvas Constantinou z University of Cambridge. „To znamená, že naše práce zde je pouze ranou ukázkou toho, co může Webb pozorovat u exoplanet v obyvatelné zóně.“

Stejná skupina vědců teď chce provést další výzkum pomocí Webbova spektrografu MIRI (Mid-Infrared Instrument), který, jak doufají, dále potvrdí jejich zjištění a poskytne nové poznatky o podmínkách na K2-18 b.

„Naším konečným cílem je identifikace života na obyvatelné exoplanetě, což by změnilo chápání našeho místa ve vesmíru,“ uzavřel Madhusudhan. „Naše zjištění jsou slibným krokem k hlubšímu pochopení hyceánských světů při tomto hledání.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.