Díky Webbovu dalekohledu se podařilo NASA odhalit nové detaily o planetě, která může skýtat velmi vhodné podmínky pro život. Je nejen ve správné vzdálenosti od své hvězdy, ale také některé signály z její atmosféry nemají zatím jiné vysvětlení, než je přítomnost života.
Když vědci spustili vesmírný Webbův dalekohled, slibovali si od toho, že by jednou mohli najít planetu, kde je život. Teď naznačují, že se to možná povedlo.
Teleskop se podíval znovu a detailně na exoplanetu K2-18 b, která leží asi 120 světelných let od Země v souhvězdí Lva, je skoro devětkrát těžší než naše rodná planeta a v ničem nepřipomíná jakékoliv těleso ve Sluneční soustavě.
Nový průzkum ukázal, že v její atmosféře se vyskytují molekuly, které obsahují uhlík – podle všeho jsou to mimo jiné metan a oxid uhličitý, což jsou plyny do značné míry spojené s životem. Celkově to podle americké vesmírné agentury NASA naznačuje, že by K2-18 b mohla být takzvanou hyceánskou exoplanetou. To znamená kombinaci atmosféry bohaté na vodík a povrchu pokrytého oceánem složeným z vody.
Vědci to tušili už dříve, když planetu sledovali Hubbleovým kosmickým dalekohledem, jenže tehdy jim chyběly detailní informace. Ty přinesl až Webbův teleskop. Astronomové teď mohou mnohem lépe studovat objekt, který je pro ně nesmírně zajímavý; takové světy jsou totiž velmi slibným prostředím pro hledání důkazů o existenci života na exoplanetách.
„Naše výsledky zdůrazňují, jak důležité je zohledňovat při hledání mimozemského života různá obyvatelná prostředí,“ vysvětlil Nikku Madhusudhan, astronom z University of Cambridge a hlavní autor nové studie. „Tradičně se pátrání po životě na exoplanetách zaměřuje především na menší kamenné planety, ale větší hyceánské světy jsou podstatně vhodnější pro pozorování atmosféry.“
Nejzajímavější molekula
Že je na planetě vodní oceán, podle NASA vyplývá právě z výskytu metanu a oxidu uhličitého a současně nedostatku amoniaku. Ale Webb odhalil ještě něco dalšího – molekulu jménem dimethylsulfid (DMS). Tu lze považovat za ještě zajímavější a důležitější než metan a oxid uhličitý dohromady.
Proč? Na Zemi totiž vzniká pouze jediným způsobem – působením živých organismů. Většina DMS v zemské atmosféře pochází z fytoplanktonu v mořském prostředí.
Vědci zdůrazňují, že důkazy o existenci DMS v atmosféře exoplanety nejsou stoprocentní, bude proto ještě zapotřebí je potvrdit.
Další pozorování budou následovat
Planeta K2-18 b leží v takzvané obyvatelné zóně, to znamená, že některé další podmínky nutné k existenci života jsou u ní splněné. Neleží ve žhavé výhni moc blízko své hvězdě ani příliš daleko od ní, kdy by na ní bylo nesnesitelně chladno. Přesto to podle NASA neznamená, že by tam život nutně musel být.
„Tyto výsledky jsou výsledkem pouhých dvou pozorování K2-18 b, přičemž mnoho dalších je na cestě,“ dodal člen týmu Savvas Constantinou z University of Cambridge. „To znamená, že naše práce zde je pouze ranou ukázkou toho, co může Webb pozorovat u exoplanet v obyvatelné zóně.“
Stejná skupina vědců teď chce provést další výzkum pomocí Webbova spektrografu MIRI (Mid-Infrared Instrument), který, jak doufají, dále potvrdí jejich zjištění a poskytne nové poznatky o podmínkách na K2-18 b.
„Naším konečným cílem je identifikace života na obyvatelné exoplanetě, což by změnilo chápání našeho místa ve vesmíru,“ uzavřel Madhusudhan. „Naše zjištění jsou slibným krokem k hlubšímu pochopení hyceánských světů při tomto hledání.“
