Má lidstvo šanci opustit sluneční soustavu? Díky objevu exoplanety u Proximy Centauri se tato otázka znovu stává aktuální. A odpověď na ni hledají nyní ty největší mozky lidstva.
Richard Obousy je jedním z předních expertů v teorii mezihvězdných letů. Vede projekt Icarus Interstellar, neziskovou organizaci, která chce přijít s řešením mezihvězdných cest. „Taková mise by se měla dát stihnout během jednoho lidského života,“ popisuje Obousy. „To znamená, že lidé na začátku své profesionální kariéry by měli reálnou šanci, že by se dožili jejího úspěšného konce,“ uvedl expert pro web Discovery News.
Vymyslet něco takového by představovalo obrovskou výzvu pro vědu celé Země. Zatím však nemáme technologie, které by něco takového dokázaly. Jen světlo letí k Proximě Centauri 4,25 roku – nejrychlejší lidský výtvor současné techniky by tak putoval desetitisíce let. Aby se dala sonda dostat ke hvězdě v nějakém realistickém čase, museli bychom být schopní ji urychlit asi na deset procent rychlosti světla. Pak by se dala taková výprava provést za přibližně 50 let.
Jaké možnosti se nabízejí?
Icarus Interstellar uvažuje o několika způsobech, jak podniknout cestu ke hvězdám. Navazuje na britský Projekt Daedalus ze 70. let 20. století, který poprvé teoreticky dokázal, že je možné podniknout cestu k jiným planetám.
- Mezihvězdná cesta s lidskou posádkou by trvala několik desítek až stovek generací. Proto je důležité, aby bylo lidí v posádce dostatečné množství. Podle antropologa Oregonské státní univerzity Camerona Smithe se mininální počet osob pro takovou cestu pohybuje kolem 22 000 osob. Bezpečnější by to bylo u posádky se 40 000 lidmi…
Autoři řeší nejen lety sond, ale dokonce i to, jak by vypadaly cesty s lidskou posádkou. Zatím je však mnohem realističtější, že by k Proximě Centauri doletěla automatická sonda – respektive sondy. I když se může zdát, že jde jen o sen, ve skutečnosti za tímto projektem stojí jeden z největších mozků současného lidstva, teoretický fyzik Stephen Hawking.
Ten v dubnu letošního roku představil projekt Breakthrough Starshot. Spojil v něm svůj intelekt se schopnostmi a kapitálem podnikatele Yuriho Milnera. Jejich záměrem je vyslat k Proximě Centauri roj maličkých satelitů, které by byly poháněné pomocí laserových paprsků ze Země.
Tým hvězd míří ke hvězdám
Osobnosti, které se pod tímto nápadem spojily, by se daly označit za opravdový vědecký super tým. Výše zmíněnou dvojici doplňuje Mark Zuckerberg z Facebooku, který by se měl starat částečně o financování a částečně o marketing projektu. Za vědeckou stránku je zodpovědný Pete Worden, což je astronom, který měl pod sebou americký vojenský program vesmírného zbrojení. Tým doplňují více než důstojně Saul Perlmutter, nositel Nobelovy ceny za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru pozorováním vzdálených supernov, a Brit Martin Reese, který byl prezidentem Královské společnosti.
Na první fázi výzkumu mají 100 milionů dolarů. Během ní (má trvat deset let), se budou hledat hvězdy blízko Země, které mají největší potenciál pro existenci života. Díky přístupu ke dvěma špičkovým teleskopům hodlají vědci propátrat nejméně milion hvězd, které jsou nejblíže Zemi. Teprve v dalších fázích se má řešit přenos informací, zpráv a nakonec i sond k těmto planetám.
Jak bude fungovat technologie Starshotu?
Definitivním cílem celé této iniciativy je vyslání družic k potenciálně obydleným světům. Protože taková cesta bude pro družice maximálně riziková, vsadili autoři Starshotu na kvantitu. Klasické rakety s chemickým pohonem vynesou na oběžnou dráhu Země kontejnery plné maličkých nanosond. Ty budou mít solární plachty tvořené zrcadlovou fólií – jinak budou bez pohonu. Na rychlost až 20 procent rychlosti světla je pak urychlí mohutné laserové paprsky ze Země.
Jednoduchá animace vysvětlí projekt Starshot zcela výstižně:
Ztráty družic budou sice obrovské, pozorovací instrumenty na nich nepříliš citlivé, ale díky velkému množství by měly poslat na Zemi dostatečné množství údajů o planetě mimo naši sluneční soustavu.
V tiskové zprávě lidé ze Starshotu uvádějí, že náklady na jednu nanosondu by měly odpovídat ceně jednoho iPhonu. Nejdražší by tedy mělo být vybudovat ony obří zářiče laserových paprsků. Aby urychlily sondy na dostatečnou rychlost, musí mít podle propočtů výkon kolem 100 gigawattů. O to, aby tento výkon byl udržován po dobu několika minut až desítek minut, by se mělo postarat to, že laserů bude několik stovek. Důležité bude také jejich umístění, musí být co nejvýše.
Sami autoři přiznávají, že celou řadu problémů ještě vyřešenou nemají; seznam největších výzev, jež před nimi stojí, zveřejnili na webu.
Podívejte se na rozhovorech s ředitelem METI, institutu, který pátrá po mimozemšťanech. Douglas Vakoch v Hyde Parku Civilizace:
