Webbův teleskop poslal první snímek pořízený jeho seřízenými zrcadly. Astronomové jsou nadšeni

Americká kosmická agentura NASA zveřejnila ostrý snímek jasné hvězdy, který je důkazem, že optika vesmírného dalekohledu Jamese Webba zřejmě funguje naprosto perfektně.

Infračervený teleskop Jamese Webba stál přes deset miliard dolarů a jeho vývoj trval desítky let. Do vesmíru byl nakonec po mnoha odkladech vypuštěn vloni  v prosinci. Přestože ještě není v plném provozu, už teď dělá vědcům radost. 

NASA oznámila, že všech osmáct jeho jednotlivých zrcadel se podařilo seřídit tak, aby fungovala jako jedno obří.

Tento nový vesmírný teleskop by nám měl ukázat, jak vypadal vesmír, když byl ještě mladý. „Když se objevily první snímky, byli jsme v řídicím středisku mise a byl to pro nás všechny velmi emotivní okamžik,“ popsal Lee Feinberg, který právě optice dalekohledu velí. „S radostí teď mohu říci, že optický výkon dalekohledu je naprosto fenomenální. Funguje mimořádně dobře.“

Během procesu vyrovnávání astronomové zaměřili teleskop na jasné hvězdy. Dřívější snímky zveřejněné NASA ukazovaly, jak by se segmenty chovaly jako jednotlivé dalekohledy, přičemž každý by vracel samostatný obraz téže hvězdy. Teď ale zrcadlové segmenty konečně umí spolupracovat. A výsledky jsou přesně takové, v jaké doufali.

Co největší teleskop na světě odhalí více o vesmíru

„Když jsme zaostřovali na tyto jasné hvězdy, nemohli jsme nevidět, jak se za nimi zaostřuje i zbytek vesmíru, a viděli jsme i vzdálenější hvězdy a galaxie, které se dostávají do popředí,“ říká Marshall Perrin, astronom ze Space Telescope Science Institute v Baltimoru. „A upřímně řečeno, celý tým byl chvílemi jako omámený, když viděl, jak se to děje.“

„Není možné se na tahle data dívat a nebýt nadšený z vědeckých možností, které se nám tu otevírají,“ vypráví Perrin.

Než bude teleskop plně připravený k vědecké práci, čekají ho ještě celé týdny testů a příprav. Od letošního léta by ale měl být schopen ukazovat lidstvu, jak vypadaly některé z prvních galaxií jen pár set milionů let po velkém třesku. Dalekohled bude také použit ke zkoumání atmosfér planet, které obíhají kolem vzdálených hvězd, a k hledání chemických stop, které by mohly naznačovat přítomnost života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Island zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
včera v 15:35

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
včera v 15:09

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
včera v 15:02

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
včera v 12:29
Načítání...