Jeden z nejznámějších snímků dalekého vesmíru, který zobrazuje takzvané Sloupy stvoření v Orlí mlhovině, se po sedmadvaceti letech dočkal nové verze. Velkolepé sloupce prachu a plynů zachytil po svém předchůdci Hubbleově dalekohledu do detailu vesmírný teleskop Jamese Webba. Zveřejnily ho Evropská kosmická agentura (ESA) a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Na Webbův snímek Orlí mlhoviny, vzdálené od Země šest a půl tisíce světelných let, s napětím čekali odborníci i laická veřejnost, a je přesně tak majestátní, jak doufali, napsala agentura AFP. Snímek pořízený Webbovým teleskopem zachycuje oblast rozpínající se přes osm světelných let a vědcům pomůže lépe pochopit, jak se rodí hvězdy.
Díky senzorům zachycujícím blízké infračervené záření se Webbově teleskopu podařilo proniknout i skrze plyn a prach a ukázat dosud ukryté hvězdy. Na výsledné fotografii jsou mimo jiné ve špičkách sloupců vidět miniaturní červené body. Jedná se o mladé hvězdy, staré jen několik stovek tisíc let.
Ve stejných místech lze pozorovat i rudé až oranžové šmouhy připomínající lávu. Způsobují je právě mladé hvězdy, ze kterých tryskají proudy materiálu, který se střetne s okolními plyny a prachem.
Známá fotografie pochází z 90. let
Hubbleův dalekohled pořizuje snímky vesmíru z oběžné dráhy Země od roku 1994. Mezi nejslavnější fotografie patří série s velmi mladými galaxiemi, které se na černém pozadí třpytí jako drahokamy, a právě Sloupy stvoření. První, známější fotografii dalekohled pořídil v roce 1995, další pak v roce 2014.
Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od ledna letošního roku. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard korun) je projektem NASA, ESA a kanadské vesmírné agentury CSA.
