NASA začala s napínáním slunečního štítu Webbova teleskopu

Inženýři americké vesmírné agentury NASA kolem 16:00 SEČ začali s napínáním štítu na vesmírném teleskopu Jamese Webba, který bude aparát chránit před teplem slunečního záření. Oznámili to na tiskové konferenci, během níž rovněž potvrdili, že devět dní po startu ze Země je zařízení v dobré kondici, ačkoliv v posledních dnech tým narazil na dvě drobné komplikace. Teleskop k pondělku urazil již přes 60 procent cesty na svou cílovou pozici vzdálenou přes 1,5 milionu kilometrů od Země.

NASA uspořádala první tiskovou konferenci od startu rakety s teleskopem z 25. prosince. Inženýři se podle svých slov seznamují s fungováním observatoře ve vesmíru, jelikož některé charakteristiky stroje nešlo dostatečně napodobit v simulacích.

S napínáním slunečního štítu se podle původního plánu mělo začít již v sobotu, NASA se však rozhodla dát svým inženýrům den volna na Nový rok a v neděli pak řešila dvě menší komplikace.

Solární panely teleskopu jednak nevyráběly tolik energie, kolik inženýři očekávali, takže museli mírně upravit jejich nastavení oproti tomu, které měl teleskop ještě ze Země. Druhý problém se týkal motorků, které mají na starosti rozvinutí a napnutí samotného slunečního štítu. Jejich teplota byla vyšší, než inženýři očekávali, a řídicí středisko proto mírně upravilo natočení teleskopu vůči Slunci, aby jim zajistilo dostatečné chlazení.

Webbův vesmírný teleskop
Zdroj: NASA

Na napínání závisí celý úspěch

V pondělí však již bylo vše připraveno na napínání štítu, což bude několikadenní a velmi choulostivá operace, na jejímž zdárném průběhu závisí úspěch celé mise. Teleskop bude při svém fungování natočen permanentně štítem ke Slunci a jeho obří zrcadlo a detekční přístroje budou naopak na odvrácené straně. Na „horké“ straně zařízení může teplota vystoupat až na 110 stupňů Celsia, druhá strana však musí pro zdárné fungování observatoře udržovat teplotu pod minus 223 stupni Celsia.

Tepelný štít se skládá z pěti vrstev speciálního materiálu zvaného Kapton. Vnější vrstva, která bude jako jediná čelit přímému slunečnímu záření, je silná 0,05 milimetru, další čtyři jsou pak dvakrát tenčí, a mají tak přibližně tloušťku lidského vlasu.

Teleskop Jamese Webba je dosud největší a nejvýkonnější vesmírný dalekohled vypuštěný lidmi. Na rozdíl od Hubbleova teleskopu nebude pozorovat vesmír z nízké oběžné dráhy Země, ale z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

Na své dráze bude teleskop koncem ledna

Teleskop by měl na svou konečnou oběžnou dráhu kolem L2 dorazit ke konci ledna. Následovat bude několik měsíců velmi jemných kalibrací. První fotografie by měly být dostupné v polovině roku.

Vzhledem k velké vzdálenosti teleskopu od Země v podstatě nepřipadá v úvahu, že by bylo možné zařízení opravit, pokud by se některá z jeho součástí ukázala být defektní, jak to bylo u Hubbleova teleskopu. Také kvůli tomu trval vývoj teleskopu Jamese Webba několik desetiletí a tento fakt rovněž omezuje životnost celé observatoře. Teleskop totiž bude muset mírně upravovat svou polohu, aby zůstal na kýžené oběžné dráze, přičemž paliva by měl mít dostatek na nejméně deset let provozu.

Jeden z inženýrů NASA řekl, že podle dosavadního vývoje letu by palivo teleskopu mohlo vydržet i o několik let déle. Zatím však podle něj nelze jasně říci, kolik přesně jej zařízení ještě spotřebuje do svého uvedení do ostrého provozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 16 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 19 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 20 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...