Americký prezident Joe Biden ukázal veřejnosti první vědecký snímek, který pořídil kosmický Webbův dalekohled. Je na něm vidět kupa galaxií ve velmi vzdáleném vesmíru.
Americký prezident Joe Biden představil první plnohodnotný snímek z nejnovějšího a současně nejkvalitnějšího vesmírného dalekohledu. Jde ale jen o ochutnávku, další snímky by měly následovat hned v úterý 12. července, kdy je tentokrát představí už kosmická agentura NASA.
První snímek z teleskopu Jamese Webba je zatím nejhlubším a nejostřejším infračerveným snímkem vzdáleného vesmíru. Je na něm vidět kupa galaxií známá jako SMACS 0723 v nesmírném detailu. Dalekohled ji zachytil ve vzdálenosti 4,6 miliardy světelných let. ZDE je fotografie vidět v plném rozlišení, každé drobné „smítko“ je ve skutečnosti galaxie.
Cesta k první fotografii
Úplně první smímek z Webbova teleskopu NASA zveřejnila už v březnu, kdy ukázala ostrý snímek jasné hvězdy – ten ale nebyl cílem výzkumu, jednalo se jen o důkaz, že optika vesmírného dalekohledu Jamese Webba podle všeho perfektně funguje.
„Když se objevily první snímky, byli jsme v řídicím středisku mise a byl to pro nás všechny velmi emotivní okamžik,“ uvedl tehdy Lee Feinberg, který právě optice dalekohledu velí. „S radostí teď mohu říci, že optický výkon dalekohledu je naprosto fenomenální. Funguje mimořádně dobře.“
V červnu se objevila nečekaná komplikace, která mohla podle některých expertů misi dalekohledu ohrozit: NASA oznámila, že hlavní zrcadlo vesmírného dalekohledu zasáhl mikrometeorit.
Síla nárazu byla větší, než konstruktéři považují za bezpečné. Dalekohled je sice proti slabším nárazům konstrukčně chráněný, zejména možností upravit polohu poškozených nebo nedostatečně účinných částí zrcadla. Nicméně pokud by byl mikrometeorit příliš velký a letěl moc rychle, pak už by to vlastnosti dalekohledu ovlivnilo.
Cesta proti proudu času
Pohled tímto dalekohledem je jako nahlížení do minulosti. Světlu ze vzdálených vesmírných objektů totiž trvá miliony let, než doputuje k Zemi. A Webbův teleskop může dohlédnout tak daleko, že může pozorovat zrození prvních hvězd. Podle plánů by měl umožnit sledovat událost, která se podle nejnovějších kalkulací odborníků odehrála mezi 250 a 350 miliony let po velkém třesku a jíž se někdy říká vesmírný úsvit.
„Všechny chemické prvky, které tvoří vás i mě, jsou syntetizované ve hvězdách. Takže v určitém smyslu je vesmírný úsvit naše vlastní zrození,“ popisuje profesor Richard Ellis z University College London, který se na výzkumu podílel. „Odhadnout, kdy se to odehrálo, a být tomu svědkem, je pro astronomy svatý grál.“
Zrození vesmíru se odhaduje na dobu před 13,8 miliardy let, přičemž ho odstartoval takzvaný velký třesk. Během prvních několika stovek milionů let to bylo tmavé místo bez hvězd, tvořené vodíkem a zaplavené reliktním zářením (známým jako kosmické mikrovlnné pozadí). Postupně se vodíkové mraky začaly gravitací shlukovat a zahřívaly se, až dosáhly teplot, jaké panují ve středu Slunce, kdy mohla nastat jaderná fúze. Tak se zrodily první hvězdy.
Sledovat tuto událost je zatím za hranicí možností současných dalekohledů. Ale mohlo by to být možné s využitím teleskopu Jamese Webba. „Na základě našich měření předpovídáme, že bude mít citlivost, která umožní sledovat vesmírný úsvit,“ doplnil Ellis.
