„Jupiter jsme takhle ještě neviděli.“ Webbův teleskop zachytil planetu včetně bouří a polárních září

Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil zuřící bouře, prudký vichr i polární záře Jupiteru. Na dvou nově zveřejněných snímcích se vyjímá největší planeta Sluneční soustavy i společně s několika měsíci a prstenci.

„Jupiter jsme takhle ještě neviděli. Je to všechno naprosto úžasné,“ uvedla astronomka Imke de Paterová z Kalifornské univerzity v Berkeley. „Popravdě řečeno jsme ani nečekali, že to bude tak skvělé.“

Na samostatném snímku planety se nad oběma póly rozprostírají načervenalé polární záře a zelenkavé mlhy. Modrá barva ukazuje pro Jupiter typické bouře. Velká rudá skvrna, bouře na jižní polokouli Jupiteru tak rozsáhlá, že by hravě pohltila celou Zemi, se na snímcích jeví jako bílá.

Na širokoúhlém záběru Webbův teleskop zachytil slaboučké prstence okolo planety a dvě maličké družice Amaltheu a Adrasteu. Rozmazané skvrny pod Jupiterem jsou podle všeho vzdálené galaxie.

Infračervené snímky z teleskopu dorazí na Zemi v podobě souboru dat. Finální fotografie planet, galaxií nebo mlhovin pak vznikají pod rukama vědců. Jupiter, který se běžně jeví v oranžových a okrových tónech, je proto zbarven nezvykle fialově, modře a zeleně - vyniknou tak všechny prvky planety.

„Světlá barva v tomto případě ukazuje, že se jedná o velkou výšku. Nad Velkou rudou skvrnou i rovníkem je vysoko položený opar,“ upřesnila vědkyně zabývající se pozorováním Sluneční soustavy Heidi Hammelová. Četné bílé skvrny podle ní značí vysoce položenou oblačnost, naopak tmavé pruhy jsou místa s malou oblačností.

Teleskop už ukázal zhroucenou hvězdu či tančící galaxie

Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard korun) je projektem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a partnerů z Evropské kosmické agentury ESA a kanadské CSA. Teleskop vynesla do vesmíru loni 25. prosince raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.

Jde o dosud nejvýkonnější kosmický dalekohled, vesmír od ledna letošního roku pozoruje ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země.

První snímky teleskopu, na kterých se vyjímala zhroucená hvězda, rozlehlá mlhovina nebo tančící galaxie, vědci zveřejnili v polovině července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 7 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 9 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 22 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 23 hhodinami
Načítání...