Blíží se finále nejdůležitější astronomické operace za posledních třicet let. Vesmírný teleskop Jamese Webba by měl v pondělí dorazit do cíle půl druhého milionu kilometrů od Země. Pomocí raketového motoru provede poslední manévr, aby se dostal na požadovanou dráhu.
Webbův teleskop je blízko cíli. Kalibrace přístrojů potrvá měsíce
Události: Webbův teleskop se blíží k cíli (zdroj: ČT24)
Dvacet devět dní vědci trnuli, zda se cesta teleskopu Jamese Webba k pozorovacímu místu povede bez chyby. Během necelého měsíce se musel dostat ze složeného cestovního stavu do pracovní podoby – hlavně rozvinout obří stínicí plachtu a složit několikametrové zrcadlo. Každá malá chyba z téměř dvou stovek úkonů mohla být fatální.
Teleskop bude pozorovat vesmír z takzvaného bodu L2. „To je librační, nebo také Lagrangeův bod, kde se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly v systému Země a Slunce. Teleskop nebude přímo v tom bodě, ale bude okolo něj obíhat a spolu s tím bude obíhat se stejnou úhlovou rychlostí okolo Slunce jako Země,“ vysvětluje astrofyzik Jiří Svoboda z Astronomického ústavu Akademie věd.
90’ ČT24: Vesmírný dalekohled Jamese Webba (zdroj: ČT24)
Teleskop postupně začne ladit a zaostřovat všech svých 18 pozlacených zrcadel. „První měsíce budou věnovány kalibraci a ověření, že všechny přístroje fungují podle plánu,“ upřesňuje Svobodův kolega z ústavu Peter Boorman.
Ten bude jedním z mnoha vědců z celého světa, který data z teleskopu využije k výzkumu. Zajímají ho supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu většiny velkých galaxií. Vybral si jich osm. „Víme o nich, že ovlivňují rychlost formování hvězd v hostitelské galaxii.“
Teleskop Jamese Webba bude pozorovat v infračerveném spektru, ve kterém je vesmír zjednodušeně řečeno průhlednější. Uvidí tak formování prvních hvězd a galaxií, tedy události staré víc než 13 miliard let. Mohl by také pořídit první snímky jednotlivých exoplanet, jak se říká planetám za hranicí sluneční soustavy.