Webbův dalekohled zachytil v detailu Neptunovy prstence i měsíce

Webbův vesmírný dalekohled se tentokrát nedíval na vzdálené galaxie, ale zaměřil svou pozornost na Sluneční soustavu. A pořídil svůj první snímek planety Neptun – jedná se o nejjasnější pohled na prstence této zvláštní planety za posledních více než třicet let.

Nový snímek pořízený kamerou pro blízkou infračervenou oblast (NIRCam) nabídl astronomům velmi ostrý pohled na dynamické prstence planety. Na snímcích z Webba jsou ale také dobře vidět slabší prachové pásy Neptunu. 

Že má tato planeta prstence, se ví už od šedesátých let dvacátého století, ale definitivní potvrzení jejich existence přinesla až sonda Voyager 2, která pomohla objevit tři prstence okolo Neptunu. Jsou velmi nevýrazné a tenké a podobně jako u Jupiteru a Saturnu jsou značně tmavé. Jejich složení je zatím neznámé, ale data z Webbova teleskopu by mohla pomoci přijít na to, z čeho jsou a jak vznikly.

  • Nejvzdálenější a nejvýznamnější prstenec (pojmenovaný Adams) je zvláštní tím, že tvoří asi tři výraznější oblouky, poblíž kterých je nejvíc hmoty. Tato zhuštění mají i vlastní pojmenování: Volnost, Rovnost a Bratrství. Po prstenci Adams následuje bezejmenný prstenec se stejnou oběžnou drahou, jako má měsíc Galatea. Za ním je Leverrier s vnějším protažením v podobě Lassella a Araga a nejblíže planetě se nachází tenký, ale široký prstenec Galle.

Proč je planeta tak temná

Metan, který se nachází na Neptunu, velmi intenzivně pohlcuje světlo, takže planeta vypadá velmi tmavá i na vlnových délkách (0,6 až 5 mikronů), které využívá Webb. Jedinou výjimkou jsou místa, kde se vyskytují oblaka ve vysokých výškách. Taková metanovo-ledová mračna jsou nápadná jako jasné pruhy a skvrny, které odrážejí sluneční světlo dříve, než je pohlceno metanem.

Webbovu teleskopu se povedlo zachytit i sedm ze čtrnácti známých Neptunových měsíců. Na tomto snímku je dominantní nikoliv Neptun, ale velmi jasný světelný bod; nejedná se ale o hvězdu, nýbrž o Neptunův měsíc Triton.

Triton a Neptun
Zdroj: ESA

Triton, pokrytý zmrzlým leskem kondenzovaného dusíku, odráží v průměru 70 % slunečního světla, které na něj dopadá. Triton obíhá kolem Neptunu po bizarní zpětné (retrográdní) dráze, což vedlo astronomy ke spekulacím, že tento měsíc je ve skutečnosti objektem Kuiperova pásu, který byl gravitačně zachycen Neptunem.

Další Webbovy studie Tritonu i Neptunu jsou plánovány na příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 14 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 17 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 20 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...