Webbův dalekohled zachytil v detailu Neptunovy prstence i měsíce

Webbův vesmírný dalekohled se tentokrát nedíval na vzdálené galaxie, ale zaměřil svou pozornost na Sluneční soustavu. A pořídil svůj první snímek planety Neptun – jedná se o nejjasnější pohled na prstence této zvláštní planety za posledních více než třicet let.

Nový snímek pořízený kamerou pro blízkou infračervenou oblast (NIRCam) nabídl astronomům velmi ostrý pohled na dynamické prstence planety. Na snímcích z Webba jsou ale také dobře vidět slabší prachové pásy Neptunu. 

Že má tato planeta prstence, se ví už od šedesátých let dvacátého století, ale definitivní potvrzení jejich existence přinesla až sonda Voyager 2, která pomohla objevit tři prstence okolo Neptunu. Jsou velmi nevýrazné a tenké a podobně jako u Jupiteru a Saturnu jsou značně tmavé. Jejich složení je zatím neznámé, ale data z Webbova teleskopu by mohla pomoci přijít na to, z čeho jsou a jak vznikly.

  • Nejvzdálenější a nejvýznamnější prstenec (pojmenovaný Adams) je zvláštní tím, že tvoří asi tři výraznější oblouky, poblíž kterých je nejvíc hmoty. Tato zhuštění mají i vlastní pojmenování: Volnost, Rovnost a Bratrství. Po prstenci Adams následuje bezejmenný prstenec se stejnou oběžnou drahou, jako má měsíc Galatea. Za ním je Leverrier s vnějším protažením v podobě Lassella a Araga a nejblíže planetě se nachází tenký, ale široký prstenec Galle.

Proč je planeta tak temná

Metan, který se nachází na Neptunu, velmi intenzivně pohlcuje světlo, takže planeta vypadá velmi tmavá i na vlnových délkách (0,6 až 5 mikronů), které využívá Webb. Jedinou výjimkou jsou místa, kde se vyskytují oblaka ve vysokých výškách. Taková metanovo-ledová mračna jsou nápadná jako jasné pruhy a skvrny, které odrážejí sluneční světlo dříve, než je pohlceno metanem.

Webbovu teleskopu se povedlo zachytit i sedm ze čtrnácti známých Neptunových měsíců. Na tomto snímku je dominantní nikoliv Neptun, ale velmi jasný světelný bod; nejedná se ale o hvězdu, nýbrž o Neptunův měsíc Triton.

Triton a Neptun
Zdroj: ESA

Triton, pokrytý zmrzlým leskem kondenzovaného dusíku, odráží v průměru 70 % slunečního světla, které na něj dopadá. Triton obíhá kolem Neptunu po bizarní zpětné (retrográdní) dráze, což vedlo astronomy ke spekulacím, že tento měsíc je ve skutečnosti objektem Kuiperova pásu, který byl gravitačně zachycen Neptunem.

Další Webbovy studie Tritonu i Neptunu jsou plánovány na příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.