Webbův vesmírný dalekohled se tentokrát nedíval na vzdálené galaxie, ale zaměřil svou pozornost na Sluneční soustavu. A pořídil svůj první snímek planety Neptun – jedná se o nejjasnější pohled na prstence této zvláštní planety za posledních více než třicet let.
Webbův dalekohled zachytil v detailu Neptunovy prstence i měsíce
Nový snímek pořízený kamerou pro blízkou infračervenou oblast (NIRCam) nabídl astronomům velmi ostrý pohled na dynamické prstence planety. Na snímcích z Webba jsou ale také dobře vidět slabší prachové pásy Neptunu.
Že má tato planeta prstence, se ví už od šedesátých let dvacátého století, ale definitivní potvrzení jejich existence přinesla až sonda Voyager 2, která pomohla objevit tři prstence okolo Neptunu. Jsou velmi nevýrazné a tenké a podobně jako u Jupiteru a Saturnu jsou značně tmavé. Jejich složení je zatím neznámé, ale data z Webbova teleskopu by mohla pomoci přijít na to, z čeho jsou a jak vznikly.
- Nejvzdálenější a nejvýznamnější prstenec (pojmenovaný Adams) je zvláštní tím, že tvoří asi tři výraznější oblouky, poblíž kterých je nejvíc hmoty. Tato zhuštění mají i vlastní pojmenování: Volnost, Rovnost a Bratrství. Po prstenci Adams následuje bezejmenný prstenec se stejnou oběžnou drahou, jako má měsíc Galatea. Za ním je Leverrier s vnějším protažením v podobě Lassella a Araga a nejblíže planetě se nachází tenký, ale široký prstenec Galle.
Proč je planeta tak temná
Metan, který se nachází na Neptunu, velmi intenzivně pohlcuje světlo, takže planeta vypadá velmi tmavá i na vlnových délkách (0,6 až 5 mikronů), které využívá Webb. Jedinou výjimkou jsou místa, kde se vyskytují oblaka ve vysokých výškách. Taková metanovo-ledová mračna jsou nápadná jako jasné pruhy a skvrny, které odrážejí sluneční světlo dříve, než je pohlceno metanem.
Webbovu teleskopu se povedlo zachytit i sedm ze čtrnácti známých Neptunových měsíců. Na tomto snímku je dominantní nikoliv Neptun, ale velmi jasný světelný bod; nejedná se ale o hvězdu, nýbrž o Neptunův měsíc Triton.
Triton a Neptun
Triton, pokrytý zmrzlým leskem kondenzovaného dusíku, odráží v průměru 70 % slunečního světla, které na něj dopadá. Triton obíhá kolem Neptunu po bizarní zpětné (retrográdní) dráze, což vedlo astronomy ke spekulacím, že tento měsíc je ve skutečnosti objektem Kuiperova pásu, který byl gravitačně zachycen Neptunem.
Další Webbovy studie Tritonu i Neptunu jsou plánovány na příští rok.
