Na Enceladu je kyanovodík, dokázala analýza. Jde o další náznak, že tam může být život

Enceladus je malý, vzhledem nepříliš atraktivní měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Hnědá koule o průměru pět set kilometrů je ale jedním z nejlepších adeptů na životem obydlený svět ve Sluneční soustavě. NASA teď přinesla další silné nepřímé důkazy pro možnou existenci života na tomto tělese.

V článku, který vyšel v odborném časopise Nature Astronomy, vědci analyzovali data ze sondy Cassini. Ta pozorovala Enceladus během své dvacetileté mise kolem Saturnu a viděla, jak z měsíce tryskají velké chuchvalce vody skrze trhliny v jeho ledovém povrchu.

Cassini v nich odhalila organické sloučeniny, včetně aminokyselin a fosforu. Roku 2017 pak ukončila svou misi ponorem do atmosféry Saturnu, odkud do posledních sekund své existence posílala vědcům snímky. Data, která nasbírala, badatelé analyzují dodnes.

Právě z nich pochází odhalení, že na Enceladu se vyskytuje kyanovodík. Na Zemi je tato látka známá jako prudký jed, který rychle zabíjí vše živé. Právě kvůli němu například zemřely tisíce lidí při katastrofě v indickém Bhópálu. Jenže ve skutečnosti je chemikálie spojená nejen se smrtí, ale také se životem. „Objev kyanovodíku byl pro nás mimořádně vzrušující, protože tato sloučenina je výchozím bodem pro většinu teorií o vzniku života,“ uvedl Jonah Peter, doktorand na Harvardově univerzitě a hlavní autor nové studie.

Předpokládá se, že tato molekula se na Zemi dostala prostřednictvím meteoritů a skrze chemické reakce přispěla ke vzniku aminokyselin. Prokazatelně se kyanovodík vyskytuje v kosmu – byl objeven jako jedna z prvních sloučenin uhlíku v protoplanetárním disku u hvězdy AA Tauri.

Oceán jako chemická baterie

Nová studie navíc naznačuje, že oceán na Enceladu by mohl fungovat jako zdroj chemické energie. Výzkum ukázal, že Enceladus v sobě skrývá mnohem více chemické energie, než se dosud předpokládalo, což zvyšuje šance, že se na malém měsíci může zrodit a udržet život.

„Naše práce poskytuje další důkaz, že Enceladus je domovem jedné z nejdůležitějších molekul jak pro vytvoření stavebních kamenů života, tak pro udržení tohoto života prostřednictvím metabolických reakcí,“ doplnil Peter.

Kombinace oxidu uhličitého, metanu a vodíku, které se nacházejí v chuchvalcích emitovaných Enceladem, by mohla vést k takzvané metanogenezi, což je proces, při němž vzniká metan. Na Zemi byl právě tento proces podle některých teorií klíčový pro vznik života na Zemi.

„Pokud je metanogeneze z hlediska energie něco jako malá baterie do hodinek, pak naše výsledky naznačují, že oceán Enceladu by mohl nabízet něco podobného jako autobaterie, která je schopna poskytnout velké množství energie jakémukoli životu, který by zde mohl existovat,“ uvedl v prohlášení spoluautor studie Kevin Hand z NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 11 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 14 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...