Na Enceladu je kyanovodík, dokázala analýza. Jde o další náznak, že tam může být život

Enceladus je malý, vzhledem nepříliš atraktivní měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Hnědá koule o průměru pět set kilometrů je ale jedním z nejlepších adeptů na životem obydlený svět ve Sluneční soustavě. NASA teď přinesla další silné nepřímé důkazy pro možnou existenci života na tomto tělese.

V článku, který vyšel v odborném časopise Nature Astronomy, vědci analyzovali data ze sondy Cassini. Ta pozorovala Enceladus během své dvacetileté mise kolem Saturnu a viděla, jak z měsíce tryskají velké chuchvalce vody skrze trhliny v jeho ledovém povrchu.

Cassini v nich odhalila organické sloučeniny, včetně aminokyselin a fosforu. Roku 2017 pak ukončila svou misi ponorem do atmosféry Saturnu, odkud do posledních sekund své existence posílala vědcům snímky. Data, která nasbírala, badatelé analyzují dodnes.

Právě z nich pochází odhalení, že na Enceladu se vyskytuje kyanovodík. Na Zemi je tato látka známá jako prudký jed, který rychle zabíjí vše živé. Právě kvůli němu například zemřely tisíce lidí při katastrofě v indickém Bhópálu. Jenže ve skutečnosti je chemikálie spojená nejen se smrtí, ale také se životem. „Objev kyanovodíku byl pro nás mimořádně vzrušující, protože tato sloučenina je výchozím bodem pro většinu teorií o vzniku života,“ uvedl Jonah Peter, doktorand na Harvardově univerzitě a hlavní autor nové studie.

Předpokládá se, že tato molekula se na Zemi dostala prostřednictvím meteoritů a skrze chemické reakce přispěla ke vzniku aminokyselin. Prokazatelně se kyanovodík vyskytuje v kosmu – byl objeven jako jedna z prvních sloučenin uhlíku v protoplanetárním disku u hvězdy AA Tauri.

Oceán jako chemická baterie

Nová studie navíc naznačuje, že oceán na Enceladu by mohl fungovat jako zdroj chemické energie. Výzkum ukázal, že Enceladus v sobě skrývá mnohem více chemické energie, než se dosud předpokládalo, což zvyšuje šance, že se na malém měsíci může zrodit a udržet život.

„Naše práce poskytuje další důkaz, že Enceladus je domovem jedné z nejdůležitějších molekul jak pro vytvoření stavebních kamenů života, tak pro udržení tohoto života prostřednictvím metabolických reakcí,“ doplnil Peter.

Kombinace oxidu uhličitého, metanu a vodíku, které se nacházejí v chuchvalcích emitovaných Enceladem, by mohla vést k takzvané metanogenezi, což je proces, při němž vzniká metan. Na Zemi byl právě tento proces podle některých teorií klíčový pro vznik života na Zemi.

„Pokud je metanogeneze z hlediska energie něco jako malá baterie do hodinek, pak naše výsledky naznačují, že oceán Enceladu by mohl nabízet něco podobného jako autobaterie, která je schopna poskytnout velké množství energie jakémukoli životu, který by zde mohl existovat,“ uvedl v prohlášení spoluautor studie Kevin Hand z NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...