Na Enceladu je kyanovodík, dokázala analýza. Jde o další náznak, že tam může být život

Enceladus je malý, vzhledem nepříliš atraktivní měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Hnědá koule o průměru pět set kilometrů je ale jedním z nejlepších adeptů na životem obydlený svět ve Sluneční soustavě. NASA teď přinesla další silné nepřímé důkazy pro možnou existenci života na tomto tělese.

V článku, který vyšel v odborném časopise Nature Astronomy, vědci analyzovali data ze sondy Cassini. Ta pozorovala Enceladus během své dvacetileté mise kolem Saturnu a viděla, jak z měsíce tryskají velké chuchvalce vody skrze trhliny v jeho ledovém povrchu.

Cassini v nich odhalila organické sloučeniny, včetně aminokyselin a fosforu. Roku 2017 pak ukončila svou misi ponorem do atmosféry Saturnu, odkud do posledních sekund své existence posílala vědcům snímky. Data, která nasbírala, badatelé analyzují dodnes.

Právě z nich pochází odhalení, že na Enceladu se vyskytuje kyanovodík. Na Zemi je tato látka známá jako prudký jed, který rychle zabíjí vše živé. Právě kvůli němu například zemřely tisíce lidí při katastrofě v indickém Bhópálu. Jenže ve skutečnosti je chemikálie spojená nejen se smrtí, ale také se životem. „Objev kyanovodíku byl pro nás mimořádně vzrušující, protože tato sloučenina je výchozím bodem pro většinu teorií o vzniku života,“ uvedl Jonah Peter, doktorand na Harvardově univerzitě a hlavní autor nové studie.

Předpokládá se, že tato molekula se na Zemi dostala prostřednictvím meteoritů a skrze chemické reakce přispěla ke vzniku aminokyselin. Prokazatelně se kyanovodík vyskytuje v kosmu – byl objeven jako jedna z prvních sloučenin uhlíku v protoplanetárním disku u hvězdy AA Tauri.

Oceán jako chemická baterie

Nová studie navíc naznačuje, že oceán na Enceladu by mohl fungovat jako zdroj chemické energie. Výzkum ukázal, že Enceladus v sobě skrývá mnohem více chemické energie, než se dosud předpokládalo, což zvyšuje šance, že se na malém měsíci může zrodit a udržet život.

„Naše práce poskytuje další důkaz, že Enceladus je domovem jedné z nejdůležitějších molekul jak pro vytvoření stavebních kamenů života, tak pro udržení tohoto života prostřednictvím metabolických reakcí,“ doplnil Peter.

Kombinace oxidu uhličitého, metanu a vodíku, které se nacházejí v chuchvalcích emitovaných Enceladem, by mohla vést k takzvané metanogenezi, což je proces, při němž vzniká metan. Na Zemi byl právě tento proces podle některých teorií klíčový pro vznik života na Zemi.

„Pokud je metanogeneze z hlediska energie něco jako malá baterie do hodinek, pak naše výsledky naznačují, že oceán Enceladu by mohl nabízet něco podobného jako autobaterie, která je schopna poskytnout velké množství energie jakémukoli životu, který by zde mohl existovat,“ uvedl v prohlášení spoluautor studie Kevin Hand z NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 5 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 7 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 9 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 10 hhodinami
Načítání...