Rok 2020 byl výjimečný nejen celosvětovou pandemií, ale také díky tomu, co všechno se dalo pozorovat na obloze. Astronomové i veřejnost mohli vidět jasnou kometu Neowise, Venuši u kupy Plejády nebo meteorické roje Lyridy, Perseidy či Geminidy. V říjnu byl k Zemi nejblíže Mars na dalších 15 roků a o prosincovém slunovratu se na nebi objevila mimořádně vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu, které se znovu dočkají až další generace v roce 2080. Rok 2021 bude na podobné kosmické události sice o něco chudší, ale přesto přinese mnoho pozoruhodných jevů.
Rok 2021 nabídne fascinující nebeské jevy, řada bude pozorovatelná pouhým okem
Pro obyvatele České republiky budou těmi nejzajímavějšími jevy noční svítící oblaky, meteorický roj Perseidy nebo dokonce částečné zatmění Slunce viditelné vysoko nad obzorem nad celým českým a slovenským územím.
V roce 2021 se sice neočekává žádná mimořádně jasná kometa, ale není vyloučeno, že se v průběhu roku objeví kometární překvapení, jako tomu bylo s vlasaticí Neowise.
Březen přinese zvířetníkovou záři
Už 13. března nastává nov, díky čemuž budou noci tmavé a bude možné vyhlížet „březnovou zář pro fajnšmekry“ – takzvané zvířetníkové světlo. To se táhne podél ekliptiky (roviny zemské dráhy, která se na obloze pomyslně promítá do zvířetníkových souhvězdí). Nejde vlastně o nic jiného než prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku, na který se ze Země díváme z boku a který rozptyluje sluneční záření. Když tedy Slunce zapadne, skončí soumrak a obloha ztmavne, nad západním obzorem lze proti hvězdnému pozadí najít mlhavý kužel neostré záře.
Hvězdy nad Sečskou přehradou
Díky sklonu ekliptiky vůči horizontu se právě v období rovnodennosti zvířetníkové světlo od obzoru nejvíce vyklání a je tudíž večer nejlépe vidět – podobné podmínky se pak nabízejí ještě jednou na zářijové obloze před rozbřeskem. Kužel se navíc na konci března až počátku dubna na opravdu tmavé obloze nese až k hvězdokupě Plejády, v jejichž úhlové blízkosti se na začátku března bude nacházet i planeta Mars, a vytváří se slabým obloukem zimní Mléčné dráhy pozoruhodnou kompozici. O ni se každým rokem snaží mnoho fotografů na severní zemské polokouli s nějakou pěknou pozemskou krajinou v popředí.
„Abyste zvířetníkové světlo spatřili, potřebujete k tomu opravdu tmavé nebe daleko od zdrojů světelného znečištění. Na území Česka tak doporučujeme vyjet někam do hor, ideálně do oblastí známých pro menší vliv světelného znečištění, tedy takzvaných parků tmavé oblohy. Kromě nich se pak pěkné nebe nabízí v jižních Čechách anebo na Vysočině,“ doporučuje astrofotograf Petr Horálek.
Květen nabídne zářící prach z Halleyovy komety
Země prochází hned dvakrát do roka proudem ledoprachových meteoroidů, které za sebou zanechala při svém průletu kolem Slunce Halleyova kometa. Meteorický roj Eta-Aquaridy je způsobený právě zrnky z této periodické komety astronomy nazývané 1P/Halley.
Bude vidět v noci z pátého na šestého května 2021, kdy bude roj časně ráno okolo páté hodiny ranní vrcholit a Měsíc bude ve fázi jen pět dní před novem. Meteory jsou poměrně rychlé a létají v nemalé četnosti, ale bohužel spíše nad pozorovateli poblíž rovníku. „U nás souhvězdí Vodnáře, v němž radiant roje leží, vychází v druhé polovině noci jen nízko nad obzor, takže můžeme spatřit všeho všudy tak deset meteorů za hodinu. I tak je to hezký pocit, že zanikající ledoprachová zrnka pocházejí z oné komety, která se ke Slunci vrátí až v roce 2062,“ doplňuje Horálek.
Tento proud Zemí prochází v průběhu roku dvakrát. Poprvé v květnu a podruhé v říjnu, kdy zase vrcholí roj Orionid.
Červen překvapí zatměním Slunce
Po dlouhých šesti letech se nad Českem a Slovenskem konečně odehraje zatmění Slunce. Bude sice jen částečné, ale budou ho doprovázet velmi příznivé pozorovací podmínky. Česko i Slovensko se bude nacházet na okraji zóny úkazu, který se jako takzvané prstencové zatmění odehraje v Kanadě, Grónsku a Rusku. Jako částečné jej uvidí lidé v severovýchodní Americe, prakticky celé Evropě a ve velké části Asie.
GALERIE
Prstencové zatmění Slunce
Na území někdejšího Československa bude viditelné okolo poledne, tedy prakticky nejvýše nad obzorem. „Na pozorování je nutné se vybavit speciálním filtrem pro ochranu zraku. Podrobnější informace o tomto úkazu a dalších zatměních Slunce, která nás v následujících letech čekají, najdete v knize Tajemná zatmění,“ doporučuje Horálek.
V létě se „rozsvítí“ noční oblaka
V červnu a v červenci 2021 bude opět možnost spatřit mrazivou krásu Nočních svítících oblak (NLC), které úzce souvisejí právě s meteorickým prachem a rovněž kolísáním sluneční aktivity. Ta bude i v roce 2021 krátce po minimu, což by mělo vytvořit výrazně stabilnější podmínky v těch vrstvách zemské atmosféry, ve kterých se oblaka tvoří.
GALERIE
Noční svítící oblaka nad Českem
Je tedy velice pravděpodobné, že rok 2020 bude na výskyt nočních oblak podobně bohatý jako rok minulý a možná se dokonce dočkáme fantastické podívané podobné té ve večerních hodinách 21. června 2019 nebo 5. července 2020. V obou případech svítící oblaka „zatáhla“ celou českou oblohu, což je na tuzemské poměry extrémně vzácné.
Srpen ovládnou planetární obři, Mléčná dráha a meteory
S létem, když přijde teplé počasí, se nabídne spousta příležitostí trávit čas pod noční oblohou s nejkrásnějším úsekem Mléčné dráhy. Ten nízko nad jižním obzorem doplní dvě jasné planety: obří Jupiter (20. srpna 2021 ve 2:16 SELČ v opozici se Sluncem), který v malém dalekohledu ukáže až čtyři Galileovské měsíce a ve větším přístroji i oblačné pásy a bouři známou jako Velká rudá skvrna, a pak především planeta Saturn, která bude v opozici se Sluncem už 2. srpna 2020 v 8:01 SELČ. Saturn bude se svými prstenci pozorovatelný už menšími hvězdářskými dalekohledy.
Prstence jsou totiž tak rozsáhlé, že ačkoliv je planeta od Země fyzicky okolo své opozice přes jednu miliardu kilometrů daleko, jsou jako světlý kroužek obepínající kotouček planety viditelné už ve větším binokuláru ustaveném na pevném stativu.
Perseidy
„Nádherné bude vyhlížet Mléčnou dráhu zejména vždy v půlce měsíce (od června do září), kdy bude Měsíc ve fázi novu. Letní úsek Mléčné dráhy je pozorovatelný v průběhu letních měsíců celou noc, v červnu vrcholí v půli noci, v září už je nad hlavou po setmění. Pokud budete daleko od měst, kde neruší světelné znečištění (například v jedné z oblastí tmavé oblohy v Česku či na Slovensku – v Manětíně, Jizerských horách, Beskydech, na Veľké Fatre nebo Poloninách), uvidíte stříbřitý pás hvězd s bohatými strukturami až k jižnímu obzoru, kde se v souhvězdí Štíra Mléčná dráha rozšiřuje,“ doporučuje na základě svých zkušeností Petr Horálek.
Letní rojení meteorů má skvělé podmínky
Nejoblíbenější kosmický „ohňostroj“ roku – meteorický roj Perseidy – se v roce 2021 těší skvělým podmínkám. Podívaná už neodmyslitelně patří k letnímu přírodnímu koloritu a je možnost uvidět opravdu jasné meteory ve větší četnosti.
Maximum Perseid 2018 nad slovenskými Poloninami
Maximum roje, za nímž stojí kometa 109P Swift-Tutlle a které s sebou nese připomenutí přes 1760 let staré nespravedlnosti (nespravedlivou a krutou popravu svatého Vavřince), vychází v roce 2021 na noční hodiny 12. srpna mezi 21. hodinou a půlnocí a měsíční fáze připadá na čtyři dny po novu. Luna tedy bude svým svitem rušit jen mírně zvečera a za soumraku.
„Nejvíce meteorů uvidíme v noci z 12. na 13. srpna, kdy má smysl roj sledovat celou noc. Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, kdy radiant roje (místo odkud meteory zdánlivě vylétají) stoupá nejvýše nad obzor, je frekvence meteorů stále vysoká. Za dobrého počasí zazáří 50 až 80 meteorů v každé hodině,“ připomíná Horálek.
V listopadu zazáří jasné Tauridy
Na konci října a pak zejména na začátku listopadu by se mohly o několik jasných meteorů postarat dvě větve meteorického roje Taurid. Mateřskou kometou jižní větvě je krátkoperiodická kometa 2P/Encke, která proletěla kolem Slunce v létě roku 2020. Severní větev má pravděpodobně na svědomí drolící se asteroid 2004 TG10.
Je obvyklé, že proudy Taurid produkují opravdu jasné bolidy. Jižní Tauridy mají období aktivity trvající zhruba dva měsíce (mezi 10. zářím a 20. listopadem). Severní Tauridy bývají nejaktivnější necelý měsíc později (28. 10. až 17. 11., s maximem kolem druhého až třetího listopadu). Při malé zenitové frekvenci přibližně pět až deset meteorů za hodinu vychází jejich společné maximum okolo čtvrtého listopadu 2021. Měsíc bude v té době krátce po novu, takže vyhlížení meteorů má ideální podmínky. „Je šance, že při něm zachytíte nějaký velmi jasný bolid. Jsou i případy, kdy bolidy Taurid dosáhly právě jasu Měsíce v úplňku a rozzářily noční krajinu!“ říká Petr Horálek.
Zimní rojení meteorů za měsíčního svitu
Posledním skutečně excelentním pravidelným meteorickým rojem budou v roce 2021 Geminidy, které sice nemají nejlepší pozorovací podmínky, ale vyplatí se na ně podívat. Mateřským tělesem roje Geminid je planetka (3200) Phaeton, pravděpodobně bývalá a dnes již vyhaslá kometa. Radiant roje se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází už za večerního soumraku a během noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci.
Geminidy v roce 2018 nad Ústupkami
„Nejvíce meteorů lze tedy vždy očekávat mezi půlnocí a třetí hodinou ranní. Meteory jsou pomalé a často poměrně jasné, se stoupající výškou radiantu stoupá frekvence nad sto meteorů v hodině,“ doplňuje Horálek. Maximum nastává v noci ze 13. na 14. prosince, konktrétně v 8:00 SEČ, tedy už za světla. Měsíc ruší velmi silně pět dní před úplňkem, zapadá až v druhé půli noci
Vyplatí se tedy vyhlížet zejména 14. prosince 2021 mezi druhou hodinou a svítáním, ideálně okolo šesté hodiny. Za ideálních podmínek lze v průběhu maxima roje zachytit i přes čtyři stovky meteorů. „Pokud už bude někde ležet sněhová pokrývka, nenechte se zradit mrazem a zkuste aspoň na pár chvil strávit čas pod nebem. Padající hvězdy nad ladovskou krajinou jsou vskutku pohádkovým zážitkem,“ dodává astronom.