NASA změřila zatím největší kometu. Její jádro má délku 130 kilometrů, na Zemi nemíří

Astronomové s pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu změřili dosud největší známou kometu, jejíž jádro má délku přes 130 kilometrů. Informovala o tom americká kosmická agentura NASA.

Kometu Bernardinelli-Bernstein, známou i pod číselným označením C/2014 UN271, vědci objevili už v roce 2010, teprve teď ale dokázali vypočítat velikost tělesa pohybujícího se na okraji Sluneční soustavy. Její jádro má průměr přes 130 kilometrů a těleso váží 500 bilionů tun, což je stotisíckrát více než hmotnost běžně pozorovaných komet, píše NASA. Je zhruba padesátkrát větší než většina dalších známých komet.

Obří kometa se pohybuje rychlostí přes 35 tisíc kilometrů v hodině a pro Zemi nepředstavuje žádné ohrožení. Ke Slunci se nepřiblíží více než na vzdálenost zhruba 1,5 miliardy kilometrů, což je o něco více než vzdálenost, kterou dělí Slunce od Saturnu, a stane se tak až v roce 2031. 

„Vždycky jsme tušili, že tato kometa bude velká, protože je velmi jasná, ačkoli se pohybuje v tak velké vzdálenosti. Nyní jsme to potvrdili,“ citoval deník The Times astronoma Davida Jewitta z Kalifornské univerzity.

Srovnání velikosti komet
Zdroj: NASA

Kometa Bernardinelli-Bernstein zřejmě pochází z takzvaného Oortova oblaku. To je mračno asi bilionu dlouhoperiodických komet, které se nacházejí asi ve vzdálenosti 7500 až patnáct tisíc miliard kilometrů od Slunce, a je tak zřejmě nejsvrchnější vrstvou Sluneční soustavy. Kometa se pohybuje na eliptické dráze a jeden oběh kolem Slunce jí trvá tři miliony let. V jejím nejvzdálenějším bodě je asi půl světelného roku od Slunce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...