Za deset let se k Zemi přiblíží stokilometrová kometa. Jde možná o největší takový známý objekt

Už roku 2031 by se mohla lidstvu nabídnout neobvyklá podívaná –⁠ zřejmě největší kometa, kterou kdy mohlo pozorovat. Podle současných výpočtů by se mohla dostat až k Saturnu.

Kometa dostala jméno 2014UN271, poprvé byla pozorována roku 2014 a podle posledních odhadů její dráhy by mohla proniknout až k Saturnu. Její velikost, detaily oběžné dráhy i většina ostatních informací jsou zatím neznámé.

Rozměr sto kilometrů jsou přitom spíše spodní hranice odhadu její velikosti –⁠ maximální možné rozměry by mohly činit dokonce až 360 kilometrů.

Kometa má vysoce excentrickou dráhu –⁠ právě to je zatím nejlepším důkazem, že by se mohlo jednat o kometu. Pokud to opravdu tento druh objektu je, má krajně nezvyklé rozměry, nic tak velkého zatím astronomové v kategorii komet nepozorovali. Zatím největším obrem mezi kometami byla stokilometrová Sarbat, která Sluneční soustavou proletěla roku 1729. Do Sluneční soustavy míří z oblasti tazvaného Oortova mračna –⁠ místa, kde se komety rodí.

Pro vědce, kteří o tento objekt mají zájem, je dobrou zprávou, že mají spoustu času na její studium. První snímky 2014 UN271 byly pořízeny v době, kdy byla přibližně stejně daleko od Slunce jako Neptun, ale od té doby se tato vzdálenost zkrátila o čtvrtinu. V roce 2031 se téměř dotkne dráhy Saturnu, než se opět vydá na cestu ven ze Sluneční soustavy. To sice není dost blízko na to, aby si ji astronomové mohli dobře prohlédnout. Pomoci by v tom mohl vesmírný teleskop Jamese Weba, pokud se ho do té doby podaří přes všechny odklady opravdu do kosmu vypustit.

Je samozřejmě také možné, že některá z vesmírných agentur bude tento objekt považovat za tak důležitý, že k němu vyšle rychle průzkumnou misi.

Co o kometě ví věda a co od ní čekat?

Kometa byla sice poprvé pozorovaná už roku 2014, ale tehdy si jí na snímku nikdo nevšiml –⁠ na těchto záběrech ji teprve nedávno identifikoval tým astronomů, který těleso popsal vlastně náhodou při pátrání po záhadné temné energii.

Klíčovou otázkou je, zda je tento objekt vůbec kometou –⁠ a jestli se tedy začne její povrch při přibližování ke Slunci vypařovat a vznikne tak známý „ohon“.

I kdyby to kometa byla, nejsou si zatím astronomové jistí, jestli by přiblížení jen k Saturnu pro dostatečné ohřátí a tedy vznik ohonu stačilo –⁠ také v tom se budou ještě modely doplňovat a upřesňovat podle dalších informací o dráze objektu.

Možné také je, že proniknutí do Sluneční soustavy bude pro objekt znamenat jeho konec. Stává se to řadě komet, jejich zánik může být doprovázený působivým vizuálním divadlem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 13 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...