Za deset let se k Zemi přiblíží stokilometrová kometa. Jde možná o největší takový známý objekt

Už roku 2031 by se mohla lidstvu nabídnout neobvyklá podívaná –⁠ zřejmě největší kometa, kterou kdy mohlo pozorovat. Podle současných výpočtů by se mohla dostat až k Saturnu.

Kometa dostala jméno 2014UN271, poprvé byla pozorována roku 2014 a podle posledních odhadů její dráhy by mohla proniknout až k Saturnu. Její velikost, detaily oběžné dráhy i většina ostatních informací jsou zatím neznámé.

Rozměr sto kilometrů jsou přitom spíše spodní hranice odhadu její velikosti –⁠ maximální možné rozměry by mohly činit dokonce až 360 kilometrů.

Kometa má vysoce excentrickou dráhu –⁠ právě to je zatím nejlepším důkazem, že by se mohlo jednat o kometu. Pokud to opravdu tento druh objektu je, má krajně nezvyklé rozměry, nic tak velkého zatím astronomové v kategorii komet nepozorovali. Zatím největším obrem mezi kometami byla stokilometrová Sarbat, která Sluneční soustavou proletěla roku 1729. Do Sluneční soustavy míří z oblasti tazvaného Oortova mračna –⁠ místa, kde se komety rodí.

Pro vědce, kteří o tento objekt mají zájem, je dobrou zprávou, že mají spoustu času na její studium. První snímky 2014 UN271 byly pořízeny v době, kdy byla přibližně stejně daleko od Slunce jako Neptun, ale od té doby se tato vzdálenost zkrátila o čtvrtinu. V roce 2031 se téměř dotkne dráhy Saturnu, než se opět vydá na cestu ven ze Sluneční soustavy. To sice není dost blízko na to, aby si ji astronomové mohli dobře prohlédnout. Pomoci by v tom mohl vesmírný teleskop Jamese Weba, pokud se ho do té doby podaří přes všechny odklady opravdu do kosmu vypustit.

Je samozřejmě také možné, že některá z vesmírných agentur bude tento objekt považovat za tak důležitý, že k němu vyšle rychle průzkumnou misi.

Co o kometě ví věda a co od ní čekat?

Kometa byla sice poprvé pozorovaná už roku 2014, ale tehdy si jí na snímku nikdo nevšiml –⁠ na těchto záběrech ji teprve nedávno identifikoval tým astronomů, který těleso popsal vlastně náhodou při pátrání po záhadné temné energii.

Klíčovou otázkou je, zda je tento objekt vůbec kometou –⁠ a jestli se tedy začne její povrch při přibližování ke Slunci vypařovat a vznikne tak známý „ohon“.

I kdyby to kometa byla, nejsou si zatím astronomové jistí, jestli by přiblížení jen k Saturnu pro dostatečné ohřátí a tedy vznik ohonu stačilo –⁠ také v tom se budou ještě modely doplňovat a upřesňovat podle dalších informací o dráze objektu.

Možné také je, že proniknutí do Sluneční soustavy bude pro objekt znamenat jeho konec. Stává se to řadě komet, jejich zánik může být doprovázený působivým vizuálním divadlem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
před 17 hhodinami

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
před 20 hhodinami

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
před 23 hhodinami

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026

Archeologové objevili v Egyptě mumii. V břiše měla zašitou Iliadu

Španělští archeologové objevili v Egyptě papyrus s kopií Homérovy Iliady uvnitř mumie pohřbené před 1600 lety v římském období, uvedl server The Independent. Jedná se o první případ, kdy vědci objevili řecké literární dílo spojené s mumifikací. U mumií se běžně nalézaly spíše magické texty obsahující rituální praktiky psané v řečtině.
23. 4. 2026
Načítání...