Za deset let se k Zemi přiblíží stokilometrová kometa. Jde možná o největší takový známý objekt

Už roku 2031 by se mohla lidstvu nabídnout neobvyklá podívaná –⁠ zřejmě největší kometa, kterou kdy mohlo pozorovat. Podle současných výpočtů by se mohla dostat až k Saturnu.

Kometa dostala jméno 2014UN271, poprvé byla pozorována roku 2014 a podle posledních odhadů její dráhy by mohla proniknout až k Saturnu. Její velikost, detaily oběžné dráhy i většina ostatních informací jsou zatím neznámé.

Rozměr sto kilometrů jsou přitom spíše spodní hranice odhadu její velikosti –⁠ maximální možné rozměry by mohly činit dokonce až 360 kilometrů.

Kometa má vysoce excentrickou dráhu –⁠ právě to je zatím nejlepším důkazem, že by se mohlo jednat o kometu. Pokud to opravdu tento druh objektu je, má krajně nezvyklé rozměry, nic tak velkého zatím astronomové v kategorii komet nepozorovali. Zatím největším obrem mezi kometami byla stokilometrová Sarbat, která Sluneční soustavou proletěla roku 1729. Do Sluneční soustavy míří z oblasti tazvaného Oortova mračna –⁠ místa, kde se komety rodí.

Pro vědce, kteří o tento objekt mají zájem, je dobrou zprávou, že mají spoustu času na její studium. První snímky 2014 UN271 byly pořízeny v době, kdy byla přibližně stejně daleko od Slunce jako Neptun, ale od té doby se tato vzdálenost zkrátila o čtvrtinu. V roce 2031 se téměř dotkne dráhy Saturnu, než se opět vydá na cestu ven ze Sluneční soustavy. To sice není dost blízko na to, aby si ji astronomové mohli dobře prohlédnout. Pomoci by v tom mohl vesmírný teleskop Jamese Weba, pokud se ho do té doby podaří přes všechny odklady opravdu do kosmu vypustit.

Je samozřejmě také možné, že některá z vesmírných agentur bude tento objekt považovat za tak důležitý, že k němu vyšle rychle průzkumnou misi.

Co o kometě ví věda a co od ní čekat?

Kometa byla sice poprvé pozorovaná už roku 2014, ale tehdy si jí na snímku nikdo nevšiml –⁠ na těchto záběrech ji teprve nedávno identifikoval tým astronomů, který těleso popsal vlastně náhodou při pátrání po záhadné temné energii.

Klíčovou otázkou je, zda je tento objekt vůbec kometou –⁠ a jestli se tedy začne její povrch při přibližování ke Slunci vypařovat a vznikne tak známý „ohon“.

I kdyby to kometa byla, nejsou si zatím astronomové jistí, jestli by přiblížení jen k Saturnu pro dostatečné ohřátí a tedy vznik ohonu stačilo –⁠ také v tom se budou ještě modely doplňovat a upřesňovat podle dalších informací o dráze objektu.

Možné také je, že proniknutí do Sluneční soustavy bude pro objekt znamenat jeho konec. Stává se to řadě komet, jejich zánik může být doprovázený působivým vizuálním divadlem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
Právě teď

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 3 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 18 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 21 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 23 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 23 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 23 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22
Načítání...