Český fotograf pořídil snímek mlhoviny Temný žralok. Vyhrál s ní soutěž

Český astrofotograf Jan Veleba zachytil mlhovinu v souhvězdí Kéfea, které je 650 světelných let daleko. Souhvězdí bylo dlouhou dobu fotograficky opomíjené, astronomové říkali, že v něm nic není. Veleba však zachytil mlhovinu zvanou Tmavý žralok (Dark shark) se dvěma namodralými mlhovinami a dvěma hvězdami. Fotografoval několik nocí od konce srpna do konce října, když nesvítil Měsíc, a dokázal to po 52 hodinách expozice. Se snímkem vyhrál listopadovou soutěž o nejlepší fotografii vesmíru z Česka.

Mnozí astronomové souhvězdí bájného etiopského krále, které není součástí sluneční soustavy, opomíjeli. Poukazovali na to, že v něm nejsou výrazné, jasné hvězdy.

Veleba ale v souhvězdí zachytil obrovskou mlhovinu, jejíž načervenalý nádech způsobuje rozptýlené světlo přítomného vodíku. Mlhovina obsahuje prachové částečky o velikosti cigaretového prachu a další mlhoviny. Jde o dvě namodralé mlhoviny, které byly poprvé označeny v astronomickém katalogu v roce 1966. Nasvěcují je dvě hvězdy.

Mlhovina s další mlhovinou v oku

V oku „Temného žraloka“ je další temná mlhovina. Podle Marcela Bělíka, který je členem poroty české fotografie měsíce, jde pravděpodobně o takzvanou ERE mlhovinu. „ERE jsou galaktické temné mlhoviny nacházející se ve vysokých galaktických šířkách. Rozptylují modré světlo a jejich fluorescence se projevuje v širokém rozsahu červené části spektra,“ uvedl Bělík.

Mezinárodní astronomická unie ustanovila před téměř 90 lety oficiálně 88 souhvězdí. Každé má své hranice, přiřazené hvězdy a objekty vzdáleného nebe. Řada z nich je nazvána podle řecké mytologie, kromě Kéfea se v názvech objevuje i jeho manželka Kassiopea a dcera Andromeda či král Perseus.

Kéfeus je na obloze v sousedství Malého medvěda, Draka, Labutě, Ještěrky, Kassiopei a Žirafy. Nejlépe se dá pozorovat v listopadu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...