Webbův teleskop v souhvězdí Orion našel tělesa podobná planetám. Pro jejich popis vědcům chybí slova

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

Tělesa, pojmenovaná JuMBO podle anglického „Jupiter-mass binary objects“ neboli binární objekty o hmotnosti Jupiteru, patrně popírají stávající teorie o vzniku hvězd a planet. Podle nich by nemělo být možné, aby vznikla tělesa o velikosti Jupiteru v podmínkách mlhovin. Nejmenší hvězdy v mlhovinách mají hmotnost odpovídající zhruba 80 Jupiterům, největší planety Sluneční soustavy – 2,5krát hmotnější než všechny místní planety dohromady, uvedl deník Guardian.

„Hledali jsme tato velmi malá tělesa a objevili jsme je. Našli jsme je až o velikosti Jupiteru, dokonce o poloviční hmotnosti Jupiteru, volně plující v prostoru, nevázaná na hvězdu. Fyzikální zákony nám říkají, že tak malé objekty ani nemohou vzniknout. Chtěli jsme zjistit, jestli můžeme tyto zákony porušit. A myslím, že se nám to podařilo, což je skvělé,“ uvedl Mark McCaughrean, vedoucí poradce pro vědu a výzkum při Evropské kosmické agentuře (ESA).

Impulsem pro výzkum podle něj byla data z pozemských teleskopů, která naznačovala, že taková třída těles skutečně existuje.

Pro popis chybí pojmy

JuMBO jsou horká a plynná tělesa, která se svým složením patrně podobají planetám. Analýza v jejich atmosférách odhalila páru a metan, ale technicky vzato se nejedná o planety. Desítky ze stovek objevených těles se pohybují ve dvojicích, proto v jejich jménech figuruje slovo binární.

„Většina z nás nemá čas na to, aby debatovala o tom, co je a co není planeta. Je to, jako kdybych řekl, že moje kočka je mazlíček o velikosti čivavy. Ale není to čivava, je to kočka,“ uvedl McCaughrean ohledně toho, nakolik se JuMBO podobají planetám.

Tělesa jsou z astronomického hlediska velmi mladá, je jim okolo jednoho milionu let. Planety Sluneční soustavy jsou odhadem staré zhruba 4,6 miliardy let. Teplota nově objevených těles dosahuje okolo tisíce stupňů Celsia, bez mateřské hvězdy však rychle vychladnou a jen na krátkou dobu budou mít teplotu, při které může existovat život. Následně se výrazně ochladí. Protože se jedná o plynné obry, nemůže na nich ale být voda v kapalném skupenství.

Tělesa vznikla v prostředí mlhoviny vzdálené 1344 světelných let od Země; mlhovina je slabě viditelná pouhým okem v souhvězdí Orion. Mlhovina, tedy oblast, kde se rodí hvězdy, je na snímcích Jamese Webba znázorněná jako fialovo-růžová oblaka prachu a plynu posetá světelnými body.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 6 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 8 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...