Webbův teleskop v souhvězdí Orion našel tělesa podobná planetám. Pro jejich popis vědcům chybí slova

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

Tělesa, pojmenovaná JuMBO podle anglického „Jupiter-mass binary objects“ neboli binární objekty o hmotnosti Jupiteru, patrně popírají stávající teorie o vzniku hvězd a planet. Podle nich by nemělo být možné, aby vznikla tělesa o velikosti Jupiteru v podmínkách mlhovin. Nejmenší hvězdy v mlhovinách mají hmotnost odpovídající zhruba 80 Jupiterům, největší planety Sluneční soustavy – 2,5krát hmotnější než všechny místní planety dohromady, uvedl deník Guardian.

„Hledali jsme tato velmi malá tělesa a objevili jsme je. Našli jsme je až o velikosti Jupiteru, dokonce o poloviční hmotnosti Jupiteru, volně plující v prostoru, nevázaná na hvězdu. Fyzikální zákony nám říkají, že tak malé objekty ani nemohou vzniknout. Chtěli jsme zjistit, jestli můžeme tyto zákony porušit. A myslím, že se nám to podařilo, což je skvělé,“ uvedl Mark McCaughrean, vedoucí poradce pro vědu a výzkum při Evropské kosmické agentuře (ESA).

Impulsem pro výzkum podle něj byla data z pozemských teleskopů, která naznačovala, že taková třída těles skutečně existuje.

Pro popis chybí pojmy

JuMBO jsou horká a plynná tělesa, která se svým složením patrně podobají planetám. Analýza v jejich atmosférách odhalila páru a metan, ale technicky vzato se nejedná o planety. Desítky ze stovek objevených těles se pohybují ve dvojicích, proto v jejich jménech figuruje slovo binární.

„Většina z nás nemá čas na to, aby debatovala o tom, co je a co není planeta. Je to, jako kdybych řekl, že moje kočka je mazlíček o velikosti čivavy. Ale není to čivava, je to kočka,“ uvedl McCaughrean ohledně toho, nakolik se JuMBO podobají planetám.

Tělesa jsou z astronomického hlediska velmi mladá, je jim okolo jednoho milionu let. Planety Sluneční soustavy jsou odhadem staré zhruba 4,6 miliardy let. Teplota nově objevených těles dosahuje okolo tisíce stupňů Celsia, bez mateřské hvězdy však rychle vychladnou a jen na krátkou dobu budou mít teplotu, při které může existovat život. Následně se výrazně ochladí. Protože se jedná o plynné obry, nemůže na nich ale být voda v kapalném skupenství.

Tělesa vznikla v prostředí mlhoviny vzdálené 1344 světelných let od Země; mlhovina je slabě viditelná pouhým okem v souhvězdí Orion. Mlhovina, tedy oblast, kde se rodí hvězdy, je na snímcích Jamese Webba znázorněná jako fialovo-růžová oblaka prachu a plynu posetá světelnými body.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 11 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...