Webbův teleskop v souhvězdí Orion našel tělesa podobná planetám. Pro jejich popis vědcům chybí slova

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

Tělesa, pojmenovaná JuMBO podle anglického „Jupiter-mass binary objects“ neboli binární objekty o hmotnosti Jupiteru, patrně popírají stávající teorie o vzniku hvězd a planet. Podle nich by nemělo být možné, aby vznikla tělesa o velikosti Jupiteru v podmínkách mlhovin. Nejmenší hvězdy v mlhovinách mají hmotnost odpovídající zhruba 80 Jupiterům, největší planety Sluneční soustavy – 2,5krát hmotnější než všechny místní planety dohromady, uvedl deník Guardian.

„Hledali jsme tato velmi malá tělesa a objevili jsme je. Našli jsme je až o velikosti Jupiteru, dokonce o poloviční hmotnosti Jupiteru, volně plující v prostoru, nevázaná na hvězdu. Fyzikální zákony nám říkají, že tak malé objekty ani nemohou vzniknout. Chtěli jsme zjistit, jestli můžeme tyto zákony porušit. A myslím, že se nám to podařilo, což je skvělé,“ uvedl Mark McCaughrean, vedoucí poradce pro vědu a výzkum při Evropské kosmické agentuře (ESA).

Impulsem pro výzkum podle něj byla data z pozemských teleskopů, která naznačovala, že taková třída těles skutečně existuje.

Pro popis chybí pojmy

JuMBO jsou horká a plynná tělesa, která se svým složením patrně podobají planetám. Analýza v jejich atmosférách odhalila páru a metan, ale technicky vzato se nejedná o planety. Desítky ze stovek objevených těles se pohybují ve dvojicích, proto v jejich jménech figuruje slovo binární.

„Většina z nás nemá čas na to, aby debatovala o tom, co je a co není planeta. Je to, jako kdybych řekl, že moje kočka je mazlíček o velikosti čivavy. Ale není to čivava, je to kočka,“ uvedl McCaughrean ohledně toho, nakolik se JuMBO podobají planetám.

Tělesa jsou z astronomického hlediska velmi mladá, je jim okolo jednoho milionu let. Planety Sluneční soustavy jsou odhadem staré zhruba 4,6 miliardy let. Teplota nově objevených těles dosahuje okolo tisíce stupňů Celsia, bez mateřské hvězdy však rychle vychladnou a jen na krátkou dobu budou mít teplotu, při které může existovat život. Následně se výrazně ochladí. Protože se jedná o plynné obry, nemůže na nich ale být voda v kapalném skupenství.

Tělesa vznikla v prostředí mlhoviny vzdálené 1344 světelných let od Země; mlhovina je slabě viditelná pouhým okem v souhvězdí Orion. Mlhovina, tedy oblast, kde se rodí hvězdy, je na snímcích Jamese Webba znázorněná jako fialovo-růžová oblaka prachu a plynu posetá světelnými body.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 2 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 5 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 5 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 6 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 7 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.