Webbův teleskop nahlédl za závoj Orionu

Mezinárodní výzkumný tým v pondělí odhalil první snímky mlhoviny v Orionu pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba. Dokázaly proniknout za prachový závoj, který ukrýval, co se v tomto místě děje.

Na fotografii je zachycená „hvězdná školka“, která se nachází v souhvězdí Orion 1350 světelných let od Země, v podobném prostředí, v jakém se před více než 4,5 miliardy let zrodila naše vlastní sluneční soustava. Pojmem hvězdná školka se označuje místo, kde je blízko sebe spousta mladých hvězd. Astronomové se o tuto oblast zajímají, aby lépe pochopili, co se stalo během prvních milionů let vývoje naší planety.

Na vzniku těchto snímků se podílelo více než sto vědců z osmnácti zemí. „Úchvatné snímky mlhoviny v Orionu nám vyrazily dech,“ uvedla v prohlášení skupina astrofyziků ze Západní univerzity. „Tato nová pozorování nám umožňují lépe pochopit, jak masivní hvězdy proměňují plynné a prachové mračno, v němž se rodí,“ dodali.

Mlhoviny jsou zakryté velkým množstvím prachu, který funguje jako jakýsi závoj, za nímž se skrývají samotné hvězdy. Tento prach znemožňoval jejich pozorování dalekohledy ve viditelném světle, jako je třeba Hubbleův vesmírný dalekohled, Webbův předchůdce. Nový teleskop ale pracuje především v infračerveném spektru a prachem proniká, což umožnilo za závoj nahlédnout.

Rozdíl mezi snímkem z Webbova a Hubbleova teleskopu
Zdroj: NASA

Za závojem

Skrývaly se za ním fascinující struktury kosmických objektů, které dokázal Webbův teleskop odhalit až do velikosti naší sluneční soustavy. Patří mezi ně hustá vlákna hmoty, která by se mohla stávat zdrojem vzniku novým generacím hvězd. Dalšími objekty, které astronomové spatřili, byly formující se hvězdné systémy skládající se z centrální protohvězdy obklopené diskem prachu a plynu, v němž vznikají planety.

Rozdíl mezi snímkem z Webbova a Spitzerova teleskopu
Zdroj: NASA

„Doufáme, že se nám podaří porozumět celému cyklu zrodu hvězd,“ doufá Edwin Bergin, vedoucí katedry astronomie na Michiganské univerzitě a člen mezinárodního výzkumného týmu. „Na tomto snímku se díváme na tento cyklus, kdy první generace hvězd v podstatě ozařuje materiál pro další generaci. Neuvěřitelné struktury, které pozorujeme, nám podrobně vysvětlí, jak probíhá cyklus zrodu hvězd v naší galaxii i mimo ni.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 1 hhodinou

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 4 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 22 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 23 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.