Webbův teleskop nahlédl za závoj Orionu

Mezinárodní výzkumný tým v pondělí odhalil první snímky mlhoviny v Orionu pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba. Dokázaly proniknout za prachový závoj, který ukrýval, co se v tomto místě děje.

Na fotografii je zachycená „hvězdná školka“, která se nachází v souhvězdí Orion 1350 světelných let od Země, v podobném prostředí, v jakém se před více než 4,5 miliardy let zrodila naše vlastní sluneční soustava. Pojmem hvězdná školka se označuje místo, kde je blízko sebe spousta mladých hvězd. Astronomové se o tuto oblast zajímají, aby lépe pochopili, co se stalo během prvních milionů let vývoje naší planety.

Na vzniku těchto snímků se podílelo více než sto vědců z osmnácti zemí. „Úchvatné snímky mlhoviny v Orionu nám vyrazily dech,“ uvedla v prohlášení skupina astrofyziků ze Západní univerzity. „Tato nová pozorování nám umožňují lépe pochopit, jak masivní hvězdy proměňují plynné a prachové mračno, v němž se rodí,“ dodali.

Mlhoviny jsou zakryté velkým množstvím prachu, který funguje jako jakýsi závoj, za nímž se skrývají samotné hvězdy. Tento prach znemožňoval jejich pozorování dalekohledy ve viditelném světle, jako je třeba Hubbleův vesmírný dalekohled, Webbův předchůdce. Nový teleskop ale pracuje především v infračerveném spektru a prachem proniká, což umožnilo za závoj nahlédnout.

Rozdíl mezi snímkem z Webbova a Hubbleova teleskopu
Zdroj: NASA

Za závojem

Skrývaly se za ním fascinující struktury kosmických objektů, které dokázal Webbův teleskop odhalit až do velikosti naší sluneční soustavy. Patří mezi ně hustá vlákna hmoty, která by se mohla stávat zdrojem vzniku novým generacím hvězd. Dalšími objekty, které astronomové spatřili, byly formující se hvězdné systémy skládající se z centrální protohvězdy obklopené diskem prachu a plynu, v němž vznikají planety.

Rozdíl mezi snímkem z Webbova a Spitzerova teleskopu
Zdroj: NASA

„Doufáme, že se nám podaří porozumět celému cyklu zrodu hvězd,“ doufá Edwin Bergin, vedoucí katedry astronomie na Michiganské univerzitě a člen mezinárodního výzkumného týmu. „Na tomto snímku se díváme na tento cyklus, kdy první generace hvězd v podstatě ozařuje materiál pro další generaci. Neuvěřitelné struktury, které pozorujeme, nám podrobně vysvětlí, jak probíhá cyklus zrodu hvězd v naší galaxii i mimo ni.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
před 14 hhodinami

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
před 16 hhodinami

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
před 20 hhodinami

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
před 22 hhodinami

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
včera v 06:00

Pampelišky ovládly městské džungle díky dokonalé adaptaci

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.
6. 5. 2025

Půdní sucho sílí

Na třetině území Česka jsou aktuálně tři nejhorší stupně intenzity půdního sucha a s ohledem na předpověď počasí na dalších devět dnů se má situace nadále mírně zhoršovat, ukazují výsledky projektu Intersucho. Podobný výhled je i na západě Slovenska.
6. 5. 2025

Nahoru, do strany, kutálení a korunka, popsali „znakovou řeč“ sépií

Vědci pokládají sépie za jedny z nejinteligentnějších bezobratlých. Pokoušejí se proto rozšifrovat jejich komunikaci. V novém výzkumu oznámili, že dosáhli prvních úspěchů.
6. 5. 2025
Načítání...