Webbův teleskop nahlédl za závoj Orionu

Mezinárodní výzkumný tým v pondělí odhalil první snímky mlhoviny v Orionu pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba. Dokázaly proniknout za prachový závoj, který ukrýval, co se v tomto místě děje.

Na fotografii je zachycená „hvězdná školka“, která se nachází v souhvězdí Orion 1350 světelných let od Země, v podobném prostředí, v jakém se před více než 4,5 miliardy let zrodila naše vlastní sluneční soustava. Pojmem hvězdná školka se označuje místo, kde je blízko sebe spousta mladých hvězd. Astronomové se o tuto oblast zajímají, aby lépe pochopili, co se stalo během prvních milionů let vývoje naší planety.

Na vzniku těchto snímků se podílelo více než sto vědců z osmnácti zemí. „Úchvatné snímky mlhoviny v Orionu nám vyrazily dech,“ uvedla v prohlášení skupina astrofyziků ze Západní univerzity. „Tato nová pozorování nám umožňují lépe pochopit, jak masivní hvězdy proměňují plynné a prachové mračno, v němž se rodí,“ dodali.

Mlhoviny jsou zakryté velkým množstvím prachu, který funguje jako jakýsi závoj, za nímž se skrývají samotné hvězdy. Tento prach znemožňoval jejich pozorování dalekohledy ve viditelném světle, jako je třeba Hubbleův vesmírný dalekohled, Webbův předchůdce. Nový teleskop ale pracuje především v infračerveném spektru a prachem proniká, což umožnilo za závoj nahlédnout.

Rozdíl mezi snímkem z Webbova a Hubbleova teleskopu
Zdroj: NASA

Za závojem

Skrývaly se za ním fascinující struktury kosmických objektů, které dokázal Webbův teleskop odhalit až do velikosti naší sluneční soustavy. Patří mezi ně hustá vlákna hmoty, která by se mohla stávat zdrojem vzniku novým generacím hvězd. Dalšími objekty, které astronomové spatřili, byly formující se hvězdné systémy skládající se z centrální protohvězdy obklopené diskem prachu a plynu, v němž vznikají planety.

Rozdíl mezi snímkem z Webbova a Spitzerova teleskopu
Zdroj: NASA

„Doufáme, že se nám podaří porozumět celému cyklu zrodu hvězd,“ doufá Edwin Bergin, vedoucí katedry astronomie na Michiganské univerzitě a člen mezinárodního výzkumného týmu. „Na tomto snímku se díváme na tento cyklus, kdy první generace hvězd v podstatě ozařuje materiál pro další generaci. Neuvěřitelné struktury, které pozorujeme, nám podrobně vysvětlí, jak probíhá cyklus zrodu hvězd v naší galaxii i mimo ni.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 7 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 8 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 21 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 22 hhodinami
Načítání...