Černé díře poprvé zmizela korona. A pak se nečekaně vrátila

Ve stejné době, co se na Zemi začal šířit nový virus typický svou koronou, řešili astronomové záhadu: na druhé straně vesmíru se jiná korona záhadně ztratila. Astronomové z univerzity MIT poprvé v dějinách pozorovali, jak 100 milionů světelných let vzdálené černé díře zmizela její světelná hranice u horizontu událostí tvořená vysoce nabitými částicemi.

Jde o bezprecedentní událost, kterou vědci nemají s čím srovnávat, a nejsou zatím schopní vysvětlit, co bylo příčinou změny. Pracují ale s podezřením, že za to může hvězda, která spadla do gravitační pasti černé díry. A během svého pádu způsobila, že se společně s ní do černé díry propadly také částice v okolí jejího horizontu událostí – vypadá to, jako by je s sebou strhla a zničila tak zářivou koronu neboli korunu.

Výsledek byl velmi nápadný. Během jediného roku se jasnost této černé díry zmenšila desetitisícinásobně. „Takovou změnu jasnosti bychom očekávali v horizontu tisíciletí nebo dokonce milionů let,“ uvedla Erin Karová, profesorka fyziky na Massachusettském technologického institutu (MIT), která výzkum vedla. „Ale u tohoto objektu se to stalo během jediného roku. A stalo se třeba, že jasnost poklesla za osm hodin stonásobně – něco takového je zcela neznámé a neuvěřitelné,“ dodala astrofyzička.

Poté, co korona zmizela, pokračovali překvapení astronomové v dalším sledování černé díry a brzy se ukázalo, že se to vyplatilo; světelná korona se totiž začala obnovovat. Černá díra zřejmě začala znovu přitahovat materiál ze svého okolí a během pouhých několika měsíců se u černé díry objevila nová korona, podobně jasná jako ta původní.

„Je to asi poprvé, co jsme pozorovali, jak korona zmizela a pak se znovu zase zformovala. A my to viděli vlastně v přímém přenosu,“ popsala profesorka Karová. Podle vědkyně to může pomoci s lepším pochopením toho, jak vypadají a probíhají procesy v okolí černých děr.

Co se děje v kosmické pračce

V březnu 2018 zaznamenal systém ASSASN pozoruhodně silný záblesk z aktivního galaktického jádra 1ES 1927+654 – v jeho středu se nachází supermasivní černá díra. Přístroje si všimly, že se jasnost tohoto objektu zvýšila čtyřicetinásobně.

To vědce zaujalo, takže tímto směrem namířili více přístrojů, včetně teleskopu NICER, který je umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici. Ty odhalily, jak světlo kolem černé díry po prvotním záblesku rychle pohasíná – až zmizelo úplně a černá díra se stala opravdu černou a neviditelnou.

Astrofyzici z MIT věří, že model pohlcené hvězdy by tohle všechno vysvětloval; gravitace černé díry by nejprve roztrhala hvězdu na kusy, což by krátkodobě zvýšilo jasnost korony. Ale pád materiálu hvězdy za horizont událostí by vedl k narušení magnetických polí v okolí natolik, že by nemohla udržovat koronu.

Vědci chtějí tento kosmický objekt i nadále sledovat – pokud u něj dojde k dalším nečekaným změnám, mohlo by to dosavadní hypotézy rychle rozbít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 15 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 16 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 17 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 18 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 21 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...