Černé díře poprvé zmizela korona. A pak se nečekaně vrátila

Ve stejné době, co se na Zemi začal šířit nový virus typický svou koronou, řešili astronomové záhadu: na druhé straně vesmíru se jiná korona záhadně ztratila. Astronomové z univerzity MIT poprvé v dějinách pozorovali, jak 100 milionů světelných let vzdálené černé díře zmizela její světelná hranice u horizontu událostí tvořená vysoce nabitými částicemi.

Jde o bezprecedentní událost, kterou vědci nemají s čím srovnávat, a nejsou zatím schopní vysvětlit, co bylo příčinou změny. Pracují ale s podezřením, že za to může hvězda, která spadla do gravitační pasti černé díry. A během svého pádu způsobila, že se společně s ní do černé díry propadly také částice v okolí jejího horizontu událostí – vypadá to, jako by je s sebou strhla a zničila tak zářivou koronu neboli korunu.

Výsledek byl velmi nápadný. Během jediného roku se jasnost této černé díry zmenšila desetitisícinásobně. „Takovou změnu jasnosti bychom očekávali v horizontu tisíciletí nebo dokonce milionů let,“ uvedla Erin Karová, profesorka fyziky na Massachusettském technologického institutu (MIT), která výzkum vedla. „Ale u tohoto objektu se to stalo během jediného roku. A stalo se třeba, že jasnost poklesla za osm hodin stonásobně – něco takového je zcela neznámé a neuvěřitelné,“ dodala astrofyzička.

Poté, co korona zmizela, pokračovali překvapení astronomové v dalším sledování černé díry a brzy se ukázalo, že se to vyplatilo; světelná korona se totiž začala obnovovat. Černá díra zřejmě začala znovu přitahovat materiál ze svého okolí a během pouhých několika měsíců se u černé díry objevila nová korona, podobně jasná jako ta původní.

„Je to asi poprvé, co jsme pozorovali, jak korona zmizela a pak se znovu zase zformovala. A my to viděli vlastně v přímém přenosu,“ popsala profesorka Karová. Podle vědkyně to může pomoci s lepším pochopením toho, jak vypadají a probíhají procesy v okolí černých děr.

Co se děje v kosmické pračce

V březnu 2018 zaznamenal systém ASSASN pozoruhodně silný záblesk z aktivního galaktického jádra 1ES 1927+654 – v jeho středu se nachází supermasivní černá díra. Přístroje si všimly, že se jasnost tohoto objektu zvýšila čtyřicetinásobně.

To vědce zaujalo, takže tímto směrem namířili více přístrojů, včetně teleskopu NICER, který je umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici. Ty odhalily, jak světlo kolem černé díry po prvotním záblesku rychle pohasíná – až zmizelo úplně a černá díra se stala opravdu černou a neviditelnou.

Astrofyzici z MIT věří, že model pohlcené hvězdy by tohle všechno vysvětloval; gravitace černé díry by nejprve roztrhala hvězdu na kusy, což by krátkodobě zvýšilo jasnost korony. Ale pád materiálu hvězdy za horizont událostí by vedl k narušení magnetických polí v okolí natolik, že by nemohla udržovat koronu.

Vědci chtějí tento kosmický objekt i nadále sledovat – pokud u něj dojde k dalším nečekaným změnám, mohlo by to dosavadní hypotézy rychle rozbít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 1 hhodinou

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 4 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 21 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 22 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.