Černé díře poprvé zmizela korona. A pak se nečekaně vrátila

Ve stejné době, co se na Zemi začal šířit nový virus typický svou koronou, řešili astronomové záhadu: na druhé straně vesmíru se jiná korona záhadně ztratila. Astronomové z univerzity MIT poprvé v dějinách pozorovali, jak 100 milionů světelných let vzdálené černé díře zmizela její světelná hranice u horizontu událostí tvořená vysoce nabitými částicemi.

Jde o bezprecedentní událost, kterou vědci nemají s čím srovnávat, a nejsou zatím schopní vysvětlit, co bylo příčinou změny. Pracují ale s podezřením, že za to může hvězda, která spadla do gravitační pasti černé díry. A během svého pádu způsobila, že se společně s ní do černé díry propadly také částice v okolí jejího horizontu událostí – vypadá to, jako by je s sebou strhla a zničila tak zářivou koronu neboli korunu.

Výsledek byl velmi nápadný. Během jediného roku se jasnost této černé díry zmenšila desetitisícinásobně. „Takovou změnu jasnosti bychom očekávali v horizontu tisíciletí nebo dokonce milionů let,“ uvedla Erin Karová, profesorka fyziky na Massachusettském technologického institutu (MIT), která výzkum vedla. „Ale u tohoto objektu se to stalo během jediného roku. A stalo se třeba, že jasnost poklesla za osm hodin stonásobně – něco takového je zcela neznámé a neuvěřitelné,“ dodala astrofyzička.

Poté, co korona zmizela, pokračovali překvapení astronomové v dalším sledování černé díry a brzy se ukázalo, že se to vyplatilo; světelná korona se totiž začala obnovovat. Černá díra zřejmě začala znovu přitahovat materiál ze svého okolí a během pouhých několika měsíců se u černé díry objevila nová korona, podobně jasná jako ta původní.

„Je to asi poprvé, co jsme pozorovali, jak korona zmizela a pak se znovu zase zformovala. A my to viděli vlastně v přímém přenosu,“ popsala profesorka Karová. Podle vědkyně to může pomoci s lepším pochopením toho, jak vypadají a probíhají procesy v okolí černých děr.

Co se děje v kosmické pračce

V březnu 2018 zaznamenal systém ASSASN pozoruhodně silný záblesk z aktivního galaktického jádra 1ES 1927+654 – v jeho středu se nachází supermasivní černá díra. Přístroje si všimly, že se jasnost tohoto objektu zvýšila čtyřicetinásobně.

To vědce zaujalo, takže tímto směrem namířili více přístrojů, včetně teleskopu NICER, který je umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici. Ty odhalily, jak světlo kolem černé díry po prvotním záblesku rychle pohasíná – až zmizelo úplně a černá díra se stala opravdu černou a neviditelnou.

Astrofyzici z MIT věří, že model pohlcené hvězdy by tohle všechno vysvětloval; gravitace černé díry by nejprve roztrhala hvězdu na kusy, což by krátkodobě zvýšilo jasnost korony. Ale pád materiálu hvězdy za horizont událostí by vedl k narušení magnetických polí v okolí natolik, že by nemohla udržovat koronu.

Vědci chtějí tento kosmický objekt i nadále sledovat – pokud u něj dojde k dalším nečekaným změnám, mohlo by to dosavadní hypotézy rychle rozbít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 8 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 11 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 12 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...