Nad Spojenými státy se několik dní pohybuje čínský špionážní balon, uvedl ve čtvrtek nejmenovaný vysoce postavený americký činitel z resortu obrany. Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo tvrzením, že balon je civilním výzkumným přístrojem, který sleduje hlavně počasí. Americké ministerstvo obrany na žádost prezidenta Joea Bidena dokonce zkoumalo možnost, že by balon sestřelilo. Šéf americké diplomacie Antony Blinken kvůli incidentu odložil cestu do Pekingu plánovanou na tuto neděli.
Nad USA se pohybuje čínský balon, podle úřadů je špionážní. Blinken odkládá cestu do Pekingu
„Nepochybujeme o tom, že balon pochází z Číny,“ sdělil novinářům podle agentury AFP činitel pod podmínkou zachování anonymity. Podle agentury AP také uvedl, že balon se pohybuje ve vysoké nadmořské výšce nad významnými místy s cílem shromáždit informace. Zařízení americká armáda zaznamenala konkrétně nad státem Montana, v němž leží jaderná základna Malmstrom.
Agentura Reuters uvedla, že je na základně 150 sil pro mezikontinentální balistické střely; podle dostupných údajů je Malmstromova základna jednou ze tří se strategickými raketami na území USA.
Čína tvrdí, že jde o zařízení na sledování počasí
Washington se kvůli narušení svého prostoru obrátil na čínské úřady. „Uvědomili jsme je o závažnosti tohoto incidentu,“ citovala AFP výše zmíněného nejmenovaného činitele.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning na tiskové konferenci nejdřív uvedla, že Peking situaci prověřuje. „Dokud nebudou fakta vyjasněna, spekulace a přehnané reakce nepomohou řešení této záležitosti,“ prohlásila Mao. „Doufáme, že obě strany budou tuto otázku řešit klidně a rozvážně,“ dodala.
Později čínská diplomacie označila balon za meteorologický a uvedla, že jej z jeho běžné trasy vychýlil vítr. Ujistila zároveň, že se Spojenými státy bude „nadále udržovat komunikaci, aby byla neočekávaná situace vhodně vyřešena“.
I po čínském vyjádření o „meteorologickém balonu“ Pentagon zopakoval, že jde o objekt vybavený špionážní technikou.
Podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře je málo pravděpodobné, že by čínský balon „zabloudil“ nad Spojené státy omylem. „Přestože se stratosférický balon pohybuje ve velkých výškách, prostředí tam je relativně dobře známé, tudíž i předpovídatelné. Samozřejmě se může stát, že proudy atmosféry jdou směrem, který model nepředpokládá. Ale že by to bylo úplně nepředvídatelné, je málo pravděpodobné,“ řekl Kolář v Horizontu ČT24.
Blinken odkládá cestu do Pekingu
Zástupce amerického ministerstva zahraničí oznámil, že šéf resortu Antony Blinken kvůli aktuálnímu dění odloží cestu do Pekingu, kam se měl podle původních plánů vydat už tuto neděli.
Ministr „nechce, aby incident s balonem jeho návštěvě dominoval“, a nechce také na situaci reagovat příliš přehnaně tím, že by cestu zrušil úplně. Do Číny se Blinken podle vyjádření svého ministerstva vydá, „jakmile to okolnosti umožní“.
Profesor mezinárodní bezpečnosti na Australské národní univerzitě John Blaxland uvedl pro The Guardian, že odhalení balonu mohlo být záměrem Pekingu, který tak chtěl Washington dostat do rozpaků. „Těžko si představit, jak si mohli myslet, že by to nebylo odhaleno. Americký vzdušný prostor je pečlivě zkoumán,“ řekl.
„Buď je to provokace Číňanů, nebo je to chyba a jedna část vlády možná neví, co dělá ta druhá,“ řekl k incidentu obranný analytik RAND Corporation John Parachini.
Nedlouho poté, co přišly zprávy o špionážním balonu ve Spojených státech, oznámila Kanada, že monitoruje „potenciální druhý incident“. „Kanada podniká opatření pro zajištění bezpečnosti svého vzdušného prostoru, včetně monitorování potenciálního druhého incidentu,“ citovala AFP komuniké tamního ministerstva obrany. Objekt proletěl nad Aleutskými ostrovy na Aljašce přes Kanadu, než se ve středu objevil nad městem Billings v Montaně.
Balony jsou obtížným cílem k sestřelení
Mluvčí Pentagonu Patrick Ryder uvedl, že se balon pohybuje ve výrazně větší výšce, než v jaké funguje komerční doprava, a nepředstavuje hrozbu ani pro lidi na zemi. Poznamenal také, že USA podnikly kroky, které stroji zabrání shromažďovat citlivé informace.
Stratosférické balony mají neomezený dolet a mohou se pohybovat ve výškách mimo dosah většiny raket země–vzduch. Jejich sestřelení je extrémně náročné – nemají motory nebo palivové nádrže, které lze jednoduše poničit. Střepiny, které by dokázaly poslat k zemi letadlo, jen zanechají v obalu balonu několik malých děr.
V roce 1998 se kanadští piloti pokusili sestřelit vychýlený meteorologický balon. Vystřelili na něj více než tisíc projektilů a několik raket, k zemi jej neposlaly ani americké a britské stíhačky. Zřítil se až po několika dnech.
Sestřelení balonu nad Montanou zvažovali ve středu i američtí vojenští představitelé. Armáda mobilizovala prostředky včetně stíhaček F-22 pro případ, že by prezident Biden nařídil balon sestřelit. Kvůli příliš velkým rizikům spojeným s pádem trosek však nakonec tento postup Bidenovi důstojníci nedoporučili.
Praktiky studené války
Washington v posledních letech už několikrát podobnou aktivitu zaznamenal. Tentokrát se ale balon nad územím USA pohybuje zřejmě déle než v předchozích případech, podotkla agentura Reuters. Specialista na Čínu z Nadace pro obranu demokratických zemí (FDD) Craig Singleton Reuters sdělil, že podobné balony často používaly v dobách studené války Sovětský svaz i USA jako nepříliš nákladnou metodu, jak nashromáždit zpravodajské informace.
Špionážní zařízení, jako například fotoaparát, je zavěšeno pod balonem, který se vznáší nad danou oblastí a je unášen větrnými proudy. Zařízení připevněné k balonům může zahrnovat radar a může být též napájeno sluneční energií.
Server Forbes v roce 2020 informoval o vyvíjené technologii americké armády. Stratosférické balony podle něj mohou shazovat elektronické senzory se skrytými solárními články, které jsou maskované jako kameny. Senzory pak mohou na zemi celé roky posílat data.
Představitel amerického ministerstva obrany podle CNN uvedl, že přestože čínský balon prolétá nad bezpečnostně citlivými oblastmi, Peking zřejmě nasazením této technologie nezíská více dat, než kolik mu již poskytují špionážní satelity. „Nevytváří významnou přidanou hodnotu nad rámec toho, co je Čína pravděpodobně schopna shromáždit prostřednictvím satelitů na nízké oběžné dráze Země,“ uvedl vysoce postavený úředník.
The Guardian upozornil, že špionážní balony se po éře sledování skrze satelity opět vrací. Může za to technologický pokrok ve zbrojním průmyslu, který některé zbraně vybavil lasery, jež mohou zaměřit právě i satelity. Vypuštění stratosférických balonů je také značně levnější než vyslání družice, kterou musí na oběžnou dráhu vynést raketa, což obvykle stojí stovky milionů dolarů.
Balon byl viditelný i ze země
Analytik RAND Corporation John Parachini odhadl velikost čínského balonu asi na délku tří autobusů. Zdroj BBC z amerického ministerstva obrany nechtěl velikost objektu specifikovat. Pro ilustraci však uvedl, že jej zahlédli piloti letadel. Obyvatel města Billings Chase Doak britské stanici popsal, že balon byl viditelný i ze země. „Myslel jsem si, že je to možná skutečné UFO,“ řekl. „Tak jsem jej chtěl zdokumentovat a pořídil co nejvíce fotografií.“
Uživatelé sociálních médií v Montaně také referovali o světlém kulatém objektu vysoko na obloze i amerických vojenských letadlech, která jej zřejmě monitorovala.