Nová síť satelitů firmy SpaceX rychle poskytne USA unikátní informace, říká šéf české kosmické kanceláře

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska připravuje pro jednu z amerických tajných služeb síť stovek špionážních satelitů za v přepočtu čtyřicet miliard korun. Satelity by měly obíhat Zemi na nízké oběžné dráze a umožnit USA zpozorovat cíle kdekoliv na planetě. Posun oproti předešlým systémům bude podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře jednak v technologii a kvalitě získaných informací, ale také v rychlosti a zaměření, řekl ve vysílání ČT24.

Podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře hlavní rozruch způsobila zpráva, že se do zakázky zapojila firma SpaceX Elona Muska. Iniciativu ale před lety vyvolalo samo americké ministerstvo obrany a Národní zpravodajská agentura.

„Amerika je připravena spojit všechny výhody a přednosti současných družicových systémů a vytvořit jeden ucelený celek, který by poskytoval unikátní informace pro potřeby armády v akci, anebo pro zpravodajské účely,“ řekl ve vysílání ČT24 Kolář.

7 minut
Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář o nové americké síti špionážních družic
Zdroj: ČT24

Tato síť by USA nabízela celosvětové pokrytí, potvrzuje informace agentury Reuters. To ale podle něj umožňují již současné systémy. Například společnost Planet má k dispozici přes sto družic, které dokáží poskytnout údaj z jakéhokoliv místa na zeměkouli, vysvětluje ředitel České kosmické kanceláře.

Systém špionážních družic ale má být od těch současných odlišný. Nově budovaná síť bude výjimečná v tom, že se do iniciativy zapojí celá řada podstatně menších družic operujících na nižších oběžných drahách, které jsou levnější a budou vybaveny nejrůznějšími technologiemi.

Podle Koláře se tedy bude jednat o komplex, ne o jednotný systém. „I Muskův přínos bude jen jeden z několika. Nebude to Muskova síť ale národní síť. Už v roce 2019 americké ministerstvo obrany vyzvalo firmy aby se zúčastnily a předkládaly své návrhy příspěvků do takovéto sítě,“ připomněl Kolář.

SpaceX uzavřela kontrakt s Národním úřadem pro průzkum (NRO), který spravuje špionážní družice, v roce 2021. Podle odborníka se zapojí například spojovací firmy, nebo společnosti specializující se na pořizování citlivých obrázků zemského povrchu.

Jednotlivé družice tedy budou fungovat „v roji“ a budou schopny si velice rychle předávat informace. „To novum bude tedy jednak v technologii, v kvalitě těch informací, ale také v rychlosti a zaměření,“ shrnuje Kolář.

Satelity rozliší objekty v řádu centimetrů

Možnosti, které špionážní satelity nabízí z hlediska poskytování informací, jsou podle Koláře obrovské. Jednak je k dispozici informační bohatost co se týče rozlišení – detailu, který je možný rozpoznat. Civilní družice umí rozpoznat detail v řádech desítek centimetrů a armádní špionážní družice poskytují snímky zobrazující dokonce jednotky centimetrů.

Kolář poukazuje i na takzvanou jakost, tedy schopnost rozlišení jednotlivých objektů od sebe. Na snímcích lze rozpoznat stavby, dopravní prostředky, či kusy vojenské techniky. Družice ale nebudou na Zemi posílat jen optické snímky, ale i ty pořízené mimo viditelné spektrum pomocí infračerveného záření nebo rádiových vln. Všechny tyto technologie se budou využívat a harmonizovat v nově budované síti, uzavírá Kolář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...