Družice Spojených arabských emirátů odstartovala k Marsu. Připravit převratnou misi trvalo jen šest let

Z japonského vesmírného střediska Tanegašima úspěšně odstartovala raketa se sondou Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů, která zamíří k Marsu. Informovala o tom agentura Reuters. První arabská meziplanetární mise by se podle plánů měla k sousední planetě dostat v únoru příštího roku.

Nosná raketa H-IIA se vydala na cestu do kosmu dnes těsně před 07:00 místního času (v neděli před půlnocí SELČ). Původně byl start plánován na 14. července, ale kvůli nepříznivému počasí byl už dvakrát odložen.

Mars nyní zkoumá celkem osm aktivních misí, některé prostřednictvím družic obíhajících kolem planety, jiné přímo na jejím povrchu. Úkolem sondy Amal o hmotnosti 1,5 tuny, na jejíž přípravu Spojené arabské emiráty vynaložily asi 200 milionů dolarů (přes 4,5 miliardy Kč), bude z oběžné dráhy zkoumat atmosféru Marsu a monitorovat klimatické změny. Mise má poprvé v dějinách zachytit atmosféru v různých obdobích roku, který na Marsu trvá téměř 687 pozemských dnů.

Dostat se na Mars: jde nejen o prestiž

K Marsu se v nejbližší době chystají vypravit své aparáty i Spojené státy a Čína. Obě velmoci chtějí na rudé planetě přistát. Čínská raketa Dlouhý pochod 5, která vynese k Marsu družici s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem, odstartuje z kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan koncem července nebo začátkem srpna, uvedla minulý týden čínská státní média. Jako nejpravděpodobnější den startu zmiňují 23. červenec.

Spojené státy hodlají svůj šestikolový rover jménem Perseverance (Vytrvalost) vyslat na Mars mezi 30. červencem a 15. srpnem. Robotické vozítko bude mimo jiné shromažďovat údaje o klimatu a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi k analýze. Mise zahrnuje také hledání známek možného minulého života na Marsu. Žádné jiné zemi než Spojeným státům se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 2 mminutami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 1 hhodinou

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 1 hhodinou

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 3 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 3 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 21 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 22 hhodinami

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
před 23 hhodinami

Evropský pohled