Kvůli střelbě při protestu v Bejrútu zatkli devatenáct lidí, počet obětí stoupl na sedm

V Libanonu pozatýkali devatenáct lidí v souvislosti se střelbou při protestech v Bejrútu. Informovala o tom tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. V pátek se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí. V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu.

Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes dvě stě lidí a více než šest tisíc dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal viní soudce Bitára z podjatosti.

Mnozí z účastníků protestu byli ozbrojeni, kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Amal a Hizballáh uvedly, že na jejich demonstranty ze střech stříleli ostřelovači. Městem se kromě střelby ozývaly i výbuchy granátů, v místě střelby se musely evakuovat školy a obyvatelé okolních budov běželi do úkrytů. 

Šéf výkonné rady Hizballáhu Hášim Safíaddín na pohřbu obvinil křesťanské Libanonské síly (LF) „z masakru a promyšleného přepadení, jehož cílem byli civilisté“. Podle Hizballáhu to byly právě LF, kdo poslal ostřelovače na střechy budov. LF to rezolutně odmítly, podle nich se místní lidé bránili před „invazí“ stoupenců Hizballáhu a Amalu.

Bilance obětí vzrostla na sedm

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zraněním v pátek podlehl další člověk, čímž se bilance obětí zvýšila na sedm. Mezi mrtvými jsou tři členové Hizballáhu a 45letá matka pěti dětí.

Podle její rodiny seděla doma blízko balkonových dveří, když ji zasáhla střela. „Začali jsme křičet, odnesli ji na nosítkách, ale do nemocnice se už nedostala,“ uvedla tchyně oběti. Dodala, že nejmladší dcera zemřelé je od čtvrtka u tety a o smrti své matky ještě neví. „Je jí pět let. Jak to má chápat?“ uvedla tchyně.

Obyvatelé bejrútské čtvrti Tajúní, kde se odehrála většina čtvrtečních násilností, na ulicích v pátek zametali střepy z výloh obchodů a oken bytů. Poničeno bylo také mnoho aut. Vstup do čtvrti střežili vojáci a v ulicích byly ostnaté dráty.

V Tajúní se nachází velký kruhový objezd, který odděluje převážně křesťany obývané oblasti od muslimských. Na některých z fasád jsou stále vidět škody z dob občanské války, nově v místech přibyly také stopy po čtvrteční střelbě.

Vyšetřování výbuchu v bejrútském přístavu

K současnému napětí v Libanonu zásadně přispěla loňská exploze skladu dusičnanu amonného v bejrútském přístavu, která je označovaná za jeden z největších nejaderných výbuchů v dějinách.

Soudce Bitár vydal zatykač na bývalého libanonského ministra financí, který je členem hnutí Amal a blízkým spojencem Hizballáhu. V souvislosti s výbuchem soudce obvinil z nedbalosti a úmyslného zabití také tři vysoce postavené bývalé představitele vlády.

Představitelé Amalu a Hizballáhu Bitára viní z politizace vyšetřování. Podle nich selektivně určuje, koho si předvolá. Za čtrnáct měsíců vyšetřování výbuchu nicméně nebyl obviněn žádný představitel Hizballáhu.

Bitár je už druhým hlavním vyšetřovatelem této kauzy, jeho předchůdce Fádí Saván byl odvolán letos v únoru, když obvinil z nedbalosti tehdejšího úřadujícího premiéra Hasana Dijába a tři bývalé ministry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 29 mminutami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
08:33Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 44 mminutami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
11:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 2 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 4 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 5 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.