Libanonský prezident Michel Aún požádal někdejšího premiéra Saada Harírího, aby se pokusil sestavit příští vládu. Harírí už premiérský úřad v minulosti zastával několikrát. Naposledy odstoupil před rokem kvůli mohutným protivládním demonstracím. Země je bez vlády od srpna.
Libanonskou vládu má sestavit Harírí, kterého loni smetly protesty
Po odchodu Harírího vedl kabinet Hasan Dijáb, avšak jeho vláda rezignovala po srpnové ničivé explozi v bejrútském přístavu, která připravila o život skoro dvě stě lidí. Mustafá Adíb, který dostal pověření potom, nebyl při sestavování vlády úspěšný.
Úkolem kabinetu bude řešit naléhavou ekonomickou krizi. Místní měna ztratila 80 procent své někdejší hodnoty, v zemi rostou ceny i míra nezaměstnanosti.
Aún ve čtvrtek jednal s představiteli politických stran o případné podpoře nejvhodnějšího kandidáta. Harírímu ji dává 65 ze 120 poslanců. Podle zavedené praxe má stát v Libanonu v čele vlády sunnita, parlament má vést šíita a prezidentem je křesťan.
Aúnova strana Svobodné vlastenecké hnutí při rozhodování Harírího nepodpořila. Ze solidarity s těmito Aúnovými stoupenci pro něj nehlasovali ani zástupci šíitského Hizballáhu. Harírího ale podpořil blok sunnitských stran a menší šíitská strana Amal.
Zvláštní koordinátor OSN pro Libanon Ján Kubiš na Twitteru napsal, že žádná země zažívající katastrofální propad nemůže být donekonečna bez efektivní proreformní vlády, která je jediným způsobem, jak ji a její lid začít zachraňovat před dalším kolapsem, chaosem a extremismem. „Nespoléhejte na zázraky, volby v zahraničí nebo zahraniční dárce – záchrana musí začít v Libanonu,“ vzkázal politikům této blízkovýchodní země bývalý slovenský ministr zahraničí.
Není jisté, zda obyvatelé Harírího podpoří
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který navštívil po srpnovém výbuchu Bejrút dvakrát, naléhal na rychlé vytvoření nové vlády a dal na to politikům čas do 15. září. Termín byl ale pro Libanonce, zvyklé na dlouhé tahanice kolem složení kabinetu, nesplnitelný. O tom, že jednání byla složitá i nyní, svědčí fakt, že Aún měl s politiky konzultace zahájit už minulý týden, ale odložil je až na čtvrtek.
Podle agentury AP není jasné, zda bude mít Harírí podporu veřejnosti, která při protivládních protestech požadovala výměnu celé politické garnitury, tedy i Harírího. Lidé v zemi totiž politikům obecně připisují rozsáhlou korupci a odpovědnost za hroucení ekonomiky.
Nafez Zouk, hlavní ekonom analytické společnosti Oxford Economics, je skeptický ohledně toho, že pověření Harírího sestavením nové vlády přivede Libanon blíže k řešení současné finanční krize. „Je naprosto pošetilé očekávat, že ta samá politická třída, která vládla zemi v době jejího ekonomického úpadku, se nyní může stát jejím zachráncem,“ upozornil.
