Libanonský premiér Saad Harírí oznámil, že jeho vláda rezignuje. Reagoval tak na téměř dva týdny trvající protivládní protesty kvůli korupci a ekonomické krizi. Harírí vyzval Libanonce, aby ochránili občanský mír. Důstojnost a bezpečnost země označil za důležitější než politické funkce, které „přicházejí a odcházejí“.
Libanonská vláda po mohutných protestech končí. „Dospěl jsem do mrtvého bodu,“ oznámil Harírí
Protesty v Libanonu odstartovalo zdanění některých služeb včetně WhatsAppu. Postupně však vyústily v širší demonstrace brojící proti korupci politiků a neschopnosti řešit ekonomickou krizi.
Nepomohla ani vládní opatření – napřílad snížení platů politiků na polovinu či balíček reforem. Šéf centrální banky v pondělí řekl, že nemá-li se ekonomika zhroutit, je třeba najít řešení do několika dní.
Harírí teď v projevu řekl, že jeho snahy o vyřešení situace „se dostaly do slepé uličky“ a že proto podá demisi k rukám prezidenta Michela Aúna. Rezignuje on osobně i celý jeho kabinet.
Potyčky v centru Bejrútu
Stoupenci Amalu a Hizballáhu, který vypsání předčasných voleb nepodporuje, se v úterý snažili dostat do tábora, který si demonstranti zřídili v bejrútském centru. Chtěli je přinutit odstranit zátaras, který blokuje silnici. Některé stany hořely.
Nepokoje v Bejrútu
Útočníci provolávali hesla na podporu vůdců obou hnutí – Hasana Nasralláha, který vede Hizballáh, a předsedy parlamentu Nabí Barrího, jenž stojí v čele Amalu. Obě tyto organizace mají kromě politické složky také vojenskou a patří ke komunitě libanonských šíitů.
Po několika dnech se znovu v metropoli znovu otevřely obchody, ale banky, školy a univerzity jsou stále zavřené. Některé hlavní tahy navíc stále blokují zátarasy z aut uprostřed vozovky.
Libanonský veřejný sektor patří k nejzadluženějším na světě, veřejný dluh dosahuje 150 procent hrubého domácího produktu, upozorňuje agentura Reuters. Země také dál hostí velké množství syrských uprchlíků.
