Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit přední íránský vojenský velitel Kásim Solejmání. Teherán slibuje odvetu, podle analytiků americká operace ovlivní celý Blízký východ. Publicista Pavel Novotný se domnívá, že Írán především aktivizuje všechny šíitské milice v zahraničí včetně Libanonu, Sýrie, Iráku nebo Jemenu. Solejmání byl podle něj nesmírně vlivným člověkem, jeho roli na Blízkém východě přirovnává k sovětským poradcům, kteří v padesátých letech ovlivňovali dění v komunistickém Československu. Novotný byl hostem Studia ČT24, rozhovor s ním vedla Barbora Kroužková.
Solejmáního lze přirovnat k sovětským poradcům, Írán nyní aktivuje milice v zahraničí, říká publicista Novotný
Publicista Pavel Novotný: Roli Solejmáního lze přirovnat k sovětským poradcům (zdroj: ČT24)
Jak tvrdá rána pro režim v Teheránu to je?
Je to velice tvrdá rána, je to opravdu políček, je to facka. Tento člověk byl mozkem všech blízkovýchodních zahraničních operací. V jistém smyslu řídil všechny šíitské milice, které se vyskytují po všech koutech světa a především Blízkého východu. Byl i nefalšovanou celebritou, propaganda nejpozději od roku 2014, ale i dříve ho vykreslovala jako otcovského velitele, který jde se svými vojáky až na frontu, který se na povel rozpláče na pohřbu jednoho z nich. Skládají se o něm písničky i básně.
Takže je to člověk, který kromě toho, že je asi opravdu docela dobrým stratégem, tak je zároveň i svého druhu celebritou, jakkoli pěstovanou režimem. Spousta Íránců možná jeho smrt tolik neoželí jako režim, který je teokratický a který vyváží islámskou revoluci, ale v každém případě je to tvrdý políček Teheránu, bez diskuse.
Jak Teherán zareaguje? Jsou tu hrozby odvetou, ale do jak silné odvety nejen rétorické by se mohl Írán pustit? Jak bude reagovat navenek a jak dovnitř? Připomenu, že v posledních letech dochází k demonstracím vůči tamnímu režimu, takže je otázkou, co se bude dít?
Teherán bezesporu využije propagandisticky jeho smrti tím, že opět namíří vztek íránských lidí vůči zahraničí. Využijí toho konzervativci v rámci Íránu, reformistické křídlo se patrně bude muset přidat, protože v tuto chvíli nemá jinou možnost. Čili Írán bude tímto aktem alespoň oficiálně nebo viditelně sjednocen. To, že někteří lidé, třeba ze severu Teheránu nebo opozičně naladění Íránci, budou ty krokodýlí slzy ronit jen tak, aby byly vidět na kamery, respektive nebudou (truchlit) vůbec, nebo dokonce možná budou smrt tohoto člověka oslavovat, je jiná věc.
Ale Írán jako takový se sjednotí a využije tuto smrt k posílení kultu šíitského mučedníka, což je v šíitské náboženské tradici velice klasický a oblíbený nástroj. Jeho obličej se jistě objeví na mnoha místech, Írán teď bude mít tři dny smutku, proběhne spousta patetických, dojemných a exaltovaných oslav jeho osobnosti, to jsem si zcela jist.
Írán vyšel do ulic. Lidé odsuzují zabití generála Solejmáního v Bagdádu (zdroj: EBU)
Co se týče reakce navenek, ta může být různá. Já se domnívám, že nedojde k přímé konfrontaci mezi Spojenými státy a Íránem. Ta by pravděpodobně začala tím, že by Íránci napadli nejspíš raketami lodě nebo jednotky umístěné v zálivu blízko Iránu nebo na širším Blízkém východě.
K čemu ale velmi pravděpodobně dojde, že budou aktivovány všechny šíitské milice v zahraničí včetně Libanonu, Sýrie, Iráku, Jemenu a možná i jinde. Obávat by se měl i Izrael, protože je hlavním amerických spojencem v regionu, a hlavně je otevřeným a zavilým nepřítelem Íránu jako takového.
U zahraničních sil íránského režimu se zastavíme. Je to poměrně široký geografický pás zemí, pojďme je probrat a říct, jak velký vliv v konkrétních státech mají a proč?
Nejstarší a nejvlivnější milicí tohoto typu je libanonský Hizballáh, strana Boží, která dokonce má zástupce v libanonské vládě, samozřejmě v parlamentu. Má politické křídlo, ale zároveň má vojenské křídlo. Jde o něco, co je u nás naprosto nepředstavitelné, jak v Evropě, tak ve Spojených státech. Zkrátka vedle oficiální libanonské armády existuje šíitská milice, která funguje jako paralelní armáda. Má zbraně, vojenské velení, uniformy, a dokonce vede nezávislou zahraniční politiku, protože Hizballáh poslal svoje vojáky bojovat za hranice do Sýrie.
Podobně milice fungují v Iráku. Mimochodem, ta celá krize začala právě kvůli podobné milici, během útoku na šéfa revolučních gard byl zabit zástupce velitele těchto milicí. Takže v Iráku je silné toto šíitské hnutí. Jde opět o domobrany a opět fungují paralelně s iráckou nekonfesní armádou. Těchto šíitských milicí se bojí především nešíité, tedy sunnité a Kurdové, kteří s nimi mají velmi negativní zkušenosti.
Mimochodem, tyto milice získaly prestiž v okamžicích, kdy bojovaly s Islámským státem, podílely se na jeho porážce. Podobné domobrany vznikají i v Sýrii, lze mezi ně řadit i síly v Jemenu, dokonce existují zárodky podobných hnutí i v Afghánistánu mezi tamním šíitským obyvatelstvem, byť jich je velmi málo, to je spíš pro zajímavost.
Tato, řekněme, šíitská vojenská internacionála je velmi vlivná a může způsobit americkým cílům, a to nejen vojenským, spoustu trápení a ohrožení. I proto je asi rozumné požádat americké občany, aby se stáhli nejen z Iráku, ale i z jiných zemí regionu, kde jsou šíitské milice velmi silné.
Jak moc je v ohrožení Izrael? Týká se to také palestinských území?
Palestinské území teoreticky by mohlo na tuto vraždu reagovat útokem na Izrael, ale pravděpodobně se to nestane, neboť hnutí Hamas navzdory své velmi špatné pověsti až tak blízce s Íránem nespolupracuje už proto, že je to sunnitské hnutí. Co se týče islámského džihádu, což je palestinská organizace, která je řádově menší, tak ta by teoreticky mohla nějakým způsobem Izrael napadnout, ale rozhodně to nebude tak silný útok, jaký by byl v případě Hamasu.
Samotný Izrael bude v nebezpečí především ze strany Hizballáhu, tedy ze své severní hranice. To znamená, pokud na něj někdo bude útočit, bude to libanonské hnutí Hizballáh, respektive nově vytvořené syrské šíitské milice, které u jižní syrské hranice, severní hranice Izraele, mají základny a odtamtud by mohl být židovský stát ohrožen, což si myslím, že se také stane. Otázka je, jak silný ten útok bude.
To, že ta íránská „chobotnice“ zasahuje tolik zemí, včetně Iráku, možná dává vysvětlení pro to, že taková vojenská kapacita byla zabita na území jiné země, tedy íránský „superhrdina“ zemřel na území Iráku. Proč byl vlastně v Iráku?
Je třeba asi krátce vysvětlit velice složitou situaci v Iráku. Irák se snaží o nemožné. Chce být spojencem zároveň Spojených států a Íránu, což je dost těžké a myslím, že to nedokáže. Druhá věc je ta, že podobně jako v Libanonu i v jiných zemích i u něj funguje paralelní armáda. Tyto milice, které mají pololegální status, de facto nepodléhají vládě, a pokud ano, tak jen velice zhruba. Takže íránská vojenská přítomnost, respektive její kapacity se v Iráku cítily naprosto bezpečně, protože nepovažovaly tu zemi za cizí, respektive v jistém smyslu ji považovaly za vlastní, což mimochodem spoustě Iráčanů vadilo a dosud vadí.
Pokud vím, generál Solejmání cestoval po všech zemích, o kterých jsme mluvili – Libanon, Sýrie a samozřejmě Irák – a normálně hovořil s politiky o tom, kdo bude ve vládě, pokud někdo odstoupí.
Opravdu to lze snad částečně přirovnat k tomu, jakým způsobem se sovětští poradci vměšovali nebo radili československým komunistům v padesátých letech. Oni opravdu přijeli a s tímto člověkem, který je mozkem zahraničních operací Íránu, konzultovali i takové věci, jako jsou výměny ministrů nebo jejich demise.
Svědci vyprávějí, že třeba když spolu svého času diskutovali američtí a íránští diplomaté, tak ten íránský diplomat odbíhal telefonovat do kanceláře revolučních gard, takže byl jenom prodlouženou rukou nebo loutkou Kásima Solejmáního.
Ten člověk byl opravdu strašně důležitý a to, že prostě vystoupil bez jakékoliv ochranky na letišti a tam se vítal s dalším militantním, řekněme, protiamerickým člověkem, je jasným důkazem toho, že neměl strach z toho pobývat v Iráku, který považoval za spojeneckou zemi. Jak se ukázalo, přepočítal se.
Redakčně upraveno, celý rozhovor ve videu v úvodu článku.
Události ČT: USA zabily klíčového muže Íránu, Teherán hrozí tvrdou odvetou (zdroj: ČT24)