Prigožin vytvořil kult násilí. Wagnerovcům imponoval kriminální minulostí

Podle informací ruských úřadů ve středu zemřel šéf žoldnéřů Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Byl na seznamu pasažérů soukromého letadla, které havarovalo v ruské Tverské oblasti. Prigožin, který se již jako mladý dostal za kriminální aktivity do vězení, se před spoluzaložením wagnerovců věnoval podnikání v gastronomii. Sblížil se tak s ruským vládcem Vladimirem Putinem a brzy se dostal až na vrchol válečné mašinérie. Příležitost mu nabídly konflikty v Sýrii či Africe, a zejména ruská válka na Ukrajině.

Jevgenij Prigožin se narodil v Leningradu, dnešním Petrohradu, v červnu 1961. Absolvoval sportovní internátní učiliště, závodně běhal na lyžích. Jako profesionální sportovec se však neprosadil, po dokončení školy se dostal mezi skupinu drobných kriminálníků.

V roce 1981 byl odsouzen na dvanáct let vězení za loupež v organizované zločinecké skupině a další trestné činy. Poslední léta Sovětského svazu strávil za mřížemi, po propuštění se vrátil do Petrohradu a začal podnikat v gastronomii. Začínal skromně, nejprve jako prodavač párků v rohlíku. „Vydělali jsme tisíc dolarů ročně, což byla v rublech hora. Moje máma to stěží dokázala spočítat,“ řekl v roce 2011 petrohradskému serveru Gorod 812.

Později Prigožin získal podíl v řetězci supermarketů a v roce 1995 se rozhodl, že si se svými obchodními partnery otevře restauraci. Tento krok byl úspěšný, luxusní petrohradský podnik si oblíbila tamní smetánka. Několikrát ji navštívil i současný ruský vládce Vladimir Putin, se kterým se Prigožin postupně sblížil. 

Následně získal z Kremlu řadu zakázek na VIP služby nebo otevřel restauraci v budově parlamentu. Jeho restaurace a cateringové podniky pořádaly večere, kterých se účastnil Putin se zahraničními hodnostáři, včetně těch západních. Díky tomu si vybudoval vazby na mnohé vlivné lidi v Rusku, čehož podle médií dokázal využívat ve svůj prospěch. Zahraniční novináři mu přiřkli přezdívku „Putinův šéfkuchař“.

Jeho stravovací podnik Concord Catering získal také zakázky na zásobování ruských ozbrojených sil. Dlouhodobě rovněž patřil k hlavním dodavatelům jídel do školních jídelen. 

Jevgenij Prigožin s Vladimirem Putinem v roce 2011
Zdroj: Reuters

Vznik wagnerovců

Nové příležitosti se pro Prigožina naskytly, když Rusko v březnu 2014 anektovalo Krym a vojensky intervenovalo na Donbase. Tehdy vznikla soukromá žoldnéřská Wagnerova skupina. To, že stojí za Wagnerovou armádou, Prigožin dlouho popíral. Poprvé přiznal, že stojí v čele wagnerovců, až loni v září. V příspěvku na ruské sociální síti Vkontakte uvedl, že ji v roce 2014 založil.

Od dob anexe Krymu je tak Prigožin na sankčním seznamu Západu. Je terčem unijních sankcí i v souvislosti s působením své žoldnéřské skupiny v dalších zemích včetně Libye, Sýrie, Mosambiku či Súdánu.

Prigožin také založil v Petrohradě „trollí farmu“, Agenturu pro výzkum internetu, která používala falešné internetové účty a podle amerických úřadů se snažila manipulovat prezidentské volby v USA v roce 2016 i volby do Kongresu o dva roky později. Americká FBI Prigožina zařadila na svůj seznam hledaných zločinců a vypsala odměnu na jeho dopadení.

FBI po Jevgeniji Prigožinovi vyhlásila pátrání
Zdroj: Reuters

Prigožinův kult násilí

Po několika měsících plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se wagnerovci ukázali jako zásadní vojenská síla. Prigožinovi muži hráli důležitou roli při destrukci a dobytí několika východoukrajinských měst, zejména Soledaru a Bachmutu.

Prigožin patřil k nejaktivnějším podporovatelům ruské agrese, často vyzýval k razantním akcím a Ukrajině vyhrožoval tvrdým postupem. Členy wagnerovců rekrutoval mezi vrahy a jinými kriminálníky v ruských věznicích, které lákal přísliby milosti a vysokých platů, než mu to Kreml kvůli sílícímu vlivu zatrhl.

Právě zmíněná kriminální minulost umožnila Prigožinovi získat pozornost a respekt svých žoldáků. „Na tom chlapovi jsme viděli, že je jedním z nás,“ řekl serveru NPR vězeň, který se s ním setkal. „Tak nějak jsme si ho vážili, protože byl taky ve vězení. Normálnímu ruskému úředníkovi bychom nevěřili, ale tenhle člověk měl v sobě něco, co v nás vyvolávalo pocit, že je jedním z nás.“

Wagnerovci se netajili tvrdými podmínkami a vysokou rizikovostí bojů. Prigožin v některých případech projevoval soucit s životy svých žoldnéřů, nechvalně ale proslul brutální popravou jednoho z dezertérů kladivem.

„Ostentativní krutost je součástí toho, co Prigožin nabízí. Ať už je to cokoli – inscenace, trolling, nebo vtahující performance – nepřestává to být součástí reklamní kampaně, která propaguje kult násilí,“ napsal v nezávislém médiu Novaja Gazeta Andrej Kolesnikov, vedoucí pracovník Carnegie Endowment for International Peace.

Zhruba od podzimu loňského roku začal Prigožin otevřeně kritizovat vysoké funkcionáře ruského ministerstva obrany – šéfa resortu Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Nelíbilo se mu, jak vedou válku a vinil je ze snah zničit jeho žoldnéře, protože jim údajně odmítali dodat munici.

Pochod na Moskvu

Situace se vyhrotila letos 23. června, kdy Prigožin ruskou armádu obvinil z raketového útoku na pozice wagnerovců. Také skrze audionahrávku vyzval Rusy, aby se připojili k tisícům jeho bojovníků a zastavili „zlo, které páchá armádní velení“.

Jeho muži poté překročili hranice z Ukrajiny a obsadili veškerá armádní stanoviště a také letiště ve strategicky významném Rostově na Donu. S několika tisíci svých bojovníků se poté Prigožin vydal po dálnici M4 na Moskvu. U Voroněže, která leží na půli cesty mezi Rostovem a Moskvou, byla kolona napadena ruskými vzdušnými silami.

Podle pozdějších zpráv ruského exilového serveru Meduza si ozbrojená vzpoura Wagnerovy skupiny vyžádala životy třinácti ruských letců. Vzbouřenci se poté dostali do Lipecké oblasti a její metropole Lipecka, která leží asi čtyři sta kilometrů od Moskvy.

Ještě 24. června večer se ale Prigožin i s wagnerovci otočil a vrátil na základny. Dohodu údajně dojednal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Kreml oznámil, že Prigožin ani wagnerovci, kteří se akce účastnili, nebudou stíháni a Prigožin, který dohodu odůvodnil tím, že nechtěl, aby byla „prolita ruská krev“, se v rámci dohody přesune do Běloruska.

Wagnerovci se z obsazených měst stáhli během neděle 25. června. Cílem tažení na Moskvu nebylo podle nich svrhnout ruské vedení, akce ale poukázala na závažné problémy ruské armády se zajištěním bezpečnosti země, uvedl 26. června v audionahrávce zveřejněné na sociální síti Telegram Prigožin.

Nejasnosti o místě pobytu

Putin podle prezidentského mluvčího Dmitrije Peskova přijal pět dní po vzpouře žoldnéřů Prigožina v Kremlu, spolu s více než třiceti dalšími lidmi z vedení skupiny a veliteli. Běloruský lídr Lukašenko sice původně řekl, že Prigožin dorazil do Běloruska, o několik dní později ale tvrdil, že šéf wagnerovců je na území Ruska.

Prigožin 21. srpna zveřejnil první video od vzpoury, které budilo dojem, že je v Africe. Na videu uvedl, že Wagnerova skupina dělá na všech kontinentech „Rusko ještě větší a Afriku ještě svobodnější“.

O dva dny později, ve středu 23. srpna, Prigožin podle oficiálních ruských zdrojů nepřežil havárii svého letounu, stejně jako dalších devět lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 6 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...