FSB obvinila Girkina z podněcování k extremismu. Kritizoval Putina za slabé nasazení ve válce

Nahrávám video

Ruští vyšetřovatelé zadrželi prominentního ruského nacionalistu Igora Girkina. Tajná služba FSB ho viní z podněcování k extremismu. Moskevský soud uvalil na Girkina vazbu do 18. září, uvedla ruská média. Hrozí mu pět let za mřížemi. Girkin v posledních dvou měsících kritizoval šéfa Kremlu Vladimira Putina a jeho okolí, negativně se ovšem vyjadřoval i na adresu šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina. Žádal daleko masivnější zapojení země do války.

Podle zdrojů RBK bezpečnostní služba konala na podnět bývalého spolupracovníka wagnerovců. Girkina zadrželi kolem pátečního poledne a začali prohlídku jeho bytu, píše RBK. 

„Dnes (v pátek) k nám přibližně v 11:30 přijeli vyšetřovatelé. V tu chvíli jsem nebyla doma. Krátce poté podle domovníka odvedli mého manžela a odvezli jej neznámo kam. Přes přátele se mi podařilo zjistit, že muže obvinili z extremismu. Nevím, kde se nachází, nelze se s ním spojit,“ citoval server Meduza vyjádření Girkinovy manželky Miroslavy Reginské.

Server dále připojil, že informaci o Girkinově zadržení potvrdil jeho advokát. Zatčení prý následovalo po udání od bývalého příslušníka žoldnéřské Wagnerovy skupiny.

Igor Girkin
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Ruská média později sdělila, že moskevský soud poslal Girkina do 18. září do vazby. Podle agentury TASS obviněný požádal o neveřejné slyšení, soudkyně to však odmítla se slovy, že pro to nejsou důvody. Kanál Shot zveřejnil záběry nacionalisty ze soudní síně. Jeho spis je u soudu veden pod jeho skutečným jménem – Igor Vsevolodovič Girkin –, poznamenal web Meduza. Podle agentury Interfax Girkin obvinění odmítá a s vyšetřovateli nespolupracuje.

Portál Mediazona píše, že obviněný žádal soud, aby ho ze zdravotních důvodů umístil do domácího vězení. Uvedl, že mu nedávno diagnostikovali anginu pectoris. „Tvrzení vyšetřovatele, že se mohu skrýt v zahraničí, je upřímně směšné, ve většině zemí světa mě hledá Interpol,“ prohlásil Girkin.

Nizozemský soud už loni v listopadu Girkina odsoudil na doživotí kvůli podílu na vraždě 298 lidí na palubě malajsijského letadla sestřeleného v létě 2014 nad východní Ukrajinou. Rusko odsouzené v případu letu MH17 odmítá vydat.

Rodák z Moskvy Girkin se stal v polovině 90 let příslušníkem FSB. Předtím absolvoval službu v sovětských a ruských ozbrojených silách i zkušenosti z bojů v zahraničí. Podle dostupných údajů se  účastnil konfliktů v Podněstří, Bosně a Čečensku. Podle sarajevských novin je podezřelý z účasti na vraždění civilistů v roce 1992 ve východní Bosně.

Girkin, známý též jako Strelkov, na začátku tohoto roku oznámil, že vstupuje do politiky a hlasitěji kritizoval Putina či ministra obrany Sergeje Šojgua. Způsob vedení ruské agrese na Ukrajině označoval za nekompetentní. Nedávno sdílel video od nespokojených vojáků. „Naše baterie teď ve výsledku nemá ani jedno bojeschopné vozidlo. To šesté je hotový šrot. Takovou techniku nám posílá ministerstvo obrany,“ říká v něm ruský voják.

V posledních týdnech Girkin zesílil i výpady proti ruskému vládci. Tvrdil, že Kreml ve válce zaspal. „Spousta řečí, minimum činů a naprosto žádné přebírání odpovědnosti za neúspěchy. Takový je styl ,pozdního Putina‘ (po roce 2014). A ještě nepokryté, chvástavé lhaní,“ prohlásil v příspěvku zveřejněném čtyři dny před zatčením.

Zároveň odsoudil i vzpouru šéfa žoldnéřské Wagnerovy skupiny a označil Prigožinovo jednání za zradu a velkou hrozbu pro Rusko, poznamenala agentura AP. Oba se podle ní opakovaně uráželi.

Girkin překročil meze už dávno, říká expertka

Politoložka Taťjana Stanovová označila zatčení jednoho z nejostřejších kritiků ruského velení za jeden z důsledků potlačení červnové vzpoury vůdce žoldnéřů Prigožina, což ministerstvu obrany rozvázalo ruce k tvrdšímu vypořádání se s odpůrci ve veřejném prostoru.

„Strelkov samozřejmě dávno překročil všechny meze a příslušníci bezpečnostních složek se třásli na to, aby jej zatkli,“ uvedla Stanovová. Spíše než nějaké masové zavírání kritiků očekává exemplární postih největších radikálů, aby si ostatní dávali větší pozor.

Strelkov byl dlouhých devět let pokládán za nedotknutelného kvůli tomu, že býval důstojníkem FSB, kvůli své činnosti na východě Ukrajiny v roce 2014 a také kvůli postavení hlavního obviněného v případu MH-17, upozornil autor komentáře ruské redakce BBC.

Odhadl, že o nedotknutelnosti „bývalého kolegy ruského prezidenta“ v tajné službě se rozhodlo „na samém vrcholku režimu“, a tak si Strelkov mohl dovolovat kritizovat i samého Putina a během sedmnácti měsíců plnohodnotné války proti Ukrajině i tvrdší vyjádření, než za jaké byl opoziční politik Ilja Jašin odsouzen na osm a půl roku.

„Jestli dříve režim posílal za mříže ty, kdo vystupovali proti válce, tak teď přišla řada na ty, kdo válku podporují, ale myslí si, že ji ruské velení vede špatně,“ míní BBC.

– Do roku 2013 pracoval 17 let v ruské tajné službě FSB, získal hodnost plukovníka.

– V dubnu 2014 se skupinou ozbrojenců obsadil úřední budovy v ukrajinském Slovjansku, čímž začala rusko-ukrajinská válka v Donbasu.

– Krátce poté působil jako takzvaný „ministr obrany Doněcké lidové republiky“, tedy jednoho z útvarů, které v okupovaném Donbasu vytvořilo Rusko.

– V listopadu 2022 nizozemský soud odsoudil Girkina na doživotí za podíl na sestřelení malajsijského letu MH17 nad Ukrajinou.

– Od počátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 Girkin aktivně komentoval vývoj války a často kritizoval ruské velení z pozic jestřába.

– Strelkov je jeho válečná přezdívka.

Zdroj: Meduza

Igor Girkin
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 42 mminutami

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ford znovu najal inženýry. Byli lepší než AI

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 1 hhodinou

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii pátrá po strůjci útoku, který je na útěku.
11:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 1 hhodinou

V Německu přibývá extremistů, uvádí tajná služba. Varuje před Ruskem

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.
před 1 hhodinou

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled