Část ruských žoldáků se z Burkina Fasa přesunula do Kurské oblasti, tvrdí velitel

Část ruských žoldáků, kteří v Burkina Fasu podporují tamní vojenskou juntu, se kvůli ukrajinské operaci v ruské Kurské oblasti stáhla do ruského pohraničí. S odkazem na vyjádření velitele žoldáků v africké zemi Viktora Jermolajeva pro agenturu AFP to píše web The Moscow Times. Podle zdrojů AFP se do Ruska přesunula z Burkina Fasa asi třetina žoldáků.

V Burkina Fasu působí paramilitární jednotka známá jako Medvědi či Medvědí brigáda, která je jednou z několika takových ruských skupin fungujících v Africe pod souhrnným označením Africký sbor.

Jde o nástupce wagnerovců, tedy žoldnéřů z Wagnerovy skupiny, jejíž bývalý šéf Jevgenij Prigožin zemřel při pádu letadla loni v srpnu. Zatímco Wagnerova skupina byla oficiálně soukromou armádou, i když byla napojená na ruský stát, Africký sbor spadá přímo pod ruské ministerstvo obrany, vysvětluje magazín Foreign Affairs.

Telegramový kanál Medvědů minulý týden uvedl, že jednotka se „kvůli nedávným událostem“ vrací na Ruskem okupovaný ukrajinský poloostrov Krym, kde sídlí, píší The Moscow Times. Jermolajev agentuře AFP řekl, že se on sám nyní nachází v Rusku, ale odmítl sdělit, kolik příslušníků brigády se do Kurské oblasti přesunulo.

Zdroj ze západních bezpečnostních kruhů agentuře AFP řekl, že Burkina Faso opustilo asi sto bojovníků polovojenské jednotky. Jermolajev uvedl, že před ukrajinskou operací v Kurské oblasti měla Medvědí brigáda v Burkina Fasu kolem tří set ozbrojenců.

Ruský vliv v západní Africe

Vojenská junta v Burkina Fasu se dostala k moci při převratu v roce 2022. Tvrdí, že chce potlačit hnutí džihádistických ozbrojenců, která jsou napojená na teroristické organizace al-Kájda a Islámský stát a s kterými podle ní minulý režim nebojoval dostatečně razantně.

Podobně jako vojenské junty v Mali a Nigeru přerušila Burkina Faso do té doby těsné vazby s Francií a navázala úzké vztahy s Ruskem, které do všech tří zemí poslalo své polovojenské jednotky. Západní zpravodajci se domnívají, že Medvědi mají v Burkina Fasu za úkol zejména zajišťovat bezpečnost vůdce junty Ibrahima Traoreho, píší The Moscow Times.

Jack Margolin, nezávislý expert na soukromé vojenské společnosti, míní, že odchod skupiny by pravděpodobně boje v africké zemi neovlivnil, neboť Medvědi se soustředili hlavně na výcvik a bezpečnost politického vedení. „Nebrali na sebe takové riziko jako wagnerovci třeba v Mali,“ řekl Margolin agentuře AFP.

„Medvědi jsou jen jednou částí nasazení ruské armády v Burkina Fasu a je pravděpodobné, že Rusko bude udržovat (svou tamní) přítomnost prostřednictvím jiných jednotek – ať už formálnějších, nebo jiných, jako jsou Medvědi,“ uzavřel Margolin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...