Zařaďte wagnerovce mezi teroristy, vyzývají organizace Česko. Prigožin měl firmu na Teplicku

Nahrávám video
Události: Česká stopa wagnerovců vede na Teplicko
Zdroj: ČT24

Česko i celá Evropská unie by měly po vzoru Velké Británie umístit wagnerovce na seznam teroristických organizací. Vyzývají k tomu některé nevládní organizace i politici. Podle ministerstva zahraničí to ale v Česku naráží na právní překážky. Úřady nicméně skupinu považují za bezpečnostní riziko a podle informací ČT prověřují aktivity některých podnikatelů na Teplicku, kde měl firmu i nedávno zesnulý zakladatel žoldácké organizace Jevgenij Prigožin.

I po Prigožinově smrti je podle Velké Británie skupina stále ohrožením i pro Evropu – a Spojené království ji proto zařadilo na seznam teroristických organizací. Britský premiér Rishi Sunak mimo jiné řekl, že „metody mučení, krádeží a barbarství Wagnerovy skupiny ohrožují demokracii a svobodu na celém světě“. Británie teď bude moci wagnerovcům například zabavovat majetek.

„Nedávno organizaci jako teroristickou uznala Francie, parlamenty Estonska a Litvy, určitě by bylo dobře, aby se k tomu přidalo více členských států EU,“ má jasno analytička Centra pro informovanou společnost Andrea Michalcová.

V tuzemsku ale takový krok může být problematický. „My takový seznam nemáme, nemáme definici teroristické organizace. Ten pojem u nás má špíše symbolickou, politickou hodnotu,“ upozorňuje vrchní ředitel evropské sekce ministerstva zahraničí Jaroslav Kurfürst.

Evropská unie ovšem seznam teroristických organizací má a zařazení wagnerovců na něj zvažuje. „Ostatně k tomu vyzval už minulý rok Evropský parlament. Ve chvíli, kdy by se wagnerovci umístili na ten evropský seznam teroristických organizací, tak by to umožňovalo mrazit jejich majetek,“ vysvětluje bezpečnostní expertka z Centra pro informovanou společnost Veronika Víchová.

Stopy na severu Čech

Česká stopa wagnerovců míří na Teplicko. Jevgenij Prigožin tu měl osm let firmu RT-Consulting. Společnost mu pomáhal zakládat Oleg Šramko. Ten na severu Čech stále vlastní nemovitosti.

Dům, který v Teplicích Šramko spoluvlastní, je od počátku invaze Ruska na Ukrajinu prázdný. Podle místních lidí ale ruský podnikatel několikrát avizoval, že hodlá do Česka zase přijet. V roce 2018 se Šramko na sociálních sítích chlubil, že se v Rusku zúčastnil konference s Vladimirem Putinem o podpoře ruských podnikatelů.

Jeho českou spojkou do podnikání je Miloš Hakl, který s ním figuruje v osmi firmách. Hakla se podařilo štábu ČT vystopovat, o Šramkovi se ovšem odmítl bavit.

Podle odhadů mezinárodních organizací se k wagnerovcům na celém světě letos hlásilo zhruba 50 tisíc lidí. Spojené státy začaly na členy skupiny uvalovat sankce už v roce 2016, Evropská unie se přidala o čtyři roky později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 59 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...